sb157-05 0..8296

1182

v-til (fiel rücklings um) a bylo po něm. Mor.
Šd. Naše sousedka se již v-la (slehla). Mor.
Tč.

Vývratka, y, f. = vývrat. Šm.

Vývratnice, e, f., taliera, die Brechpalme.
V. obecná, t. silvestris. Vz Rstp. 1612.
Vývratnictví, n., der Radikalismus. Šm.

Vývratník, a, m., der Radikale. Šm.
Vývratno, zum Umstürzen, zum Um-
werfen. Tu je v., jeď pomály. Slez. Šd. Klš.

Vývratnosť, i, f., die Umwendbaikeit,
Verkehrtheit, Umwerflichkeit. Jg. Slov.

Vývratný = snadný k vyvrácení, leicht
umzuwerfen. Marek. — V. = vyvracející,
umstürzend. V. cesta. Vz Vývratno. Slez.
Šd., Klš. — V. = vyvrácený, verkehrt, ver-
dreht, umgeworfen. V. dříví, das Lagerholz.
D., Jg.

Vyvravať = vyhovořiti, vymluviti, vyroz-
právěti. Na Slov. Bern. Ľudia, keď vravia,
vše dačo vyvravia. Gemein Gerücht ist sel-
ten erlogen. Na Slov. Zátur.

Vyvrazčiti = vyvraštiti. Slov.

Vyvrázditi, il, ěn, ění = vyvraziti. Plk.

Vyvrazení, n., das Auskühlen o. Ver-
derben durch wiederholten Aus- und Ein-
gang. Na Slov. Bern.

Vyvrazený; -en, a, o, ausgekühlt o. ver-
dorben durch wiederholten Aus- und Ein-
gang. Na Slov. Bern.

Vyvraziti, il, en, ení, vyvrážati, vyvra-
žovati, auskühlen o. verderben durch wie-
derholten Aus- und Eingang; se, aufhören
öfters aufzumachen, aus- und einzugehen.
Na Slov. Bern.

Vyvrážati, vz Vyvraziti.

Vyvražkati = vyvrašťovati. Vz Vyvra-
štiti. Slov. Bern.

Vyvrbiti, il, en, ení, vyvrbovati = špatně
vyvésti, schlecht, aus-, durchführen. — co.
Tys to pěkně vyvrbil! Na Mor. Bkř., Šd. —

— se = vyskytnouti se. Kde se ten tu v-bil ?
Šb., Škd. Všickni žasli a kývali hlavami sou-
strastně, jenom pan Švarz se vyvrbil (ozval)
hrdým slovem: Co vy ? Kmk.

Vyvrci, vz Vyvrhnouti.

Vyvrcení, n. = vymíchání, das Aus-
rühren. Šp.

Vyvrcený; -en, a, o, ausgerührt, aus-,
herausgedreht. V. máslo. NA. IV. 101. Vz
Vyvrtiti.

Vyvrcovati, vz Vyvrtiti.

Vyvrcati = vyvrčeti. Na Slov. Bern.

Vyvrčeti, vrč, el, en, ení; vyvrkati, vy-
vrknouti, knul a kl, ut, utí; vyvrkovati —
vrčením dostati, erschnurren. — si co: kus
pečeně. — co na sebe: hůl. Ros. — V. =
vrčením vyhnati, herausschnurren, -girren.

— koho. Ros. — koho odkud: ze svět-
nice. Us. — se = přestati v.

Vyvředěti, ěl, ění, schwürig werden.

Vyvřediti, il, ěn, ění, vz Vyvředovati.

Vyvředovati, vyvřediti, schwären ma-
chen. — se. Plíce se v-ly, wurden schwü-
rig. Ja.

Vyvřelý. V. pivo, víno, ausgesotten. Reš.
V. útvar. Vz Vyvřený. Stč. Zmp. 681.

Vyvření, n., das Aus-, Aufsieden, Auf-
sprudeln, Einsieden, Einkochen. Vz Vyvříti.

Vyvřený; -en, a, o, ausgesotten, aufge-
sprudelt, eingesotten, eingekocht. Vz Vy-
vříti. — V. = vypuštěný. — odkud. V-ní
z pekla ohaři. Hr. rk. 311.

Vyvřéskati, vz Vyvřeštěti.

Vyvřesknouti, vz Vyvřeštěti.

Vyvřeštěti, ěl, ěn, ění; vyvřesknouti,
knul a kl, ut, utí; vyvřéskati, vyvřískati =
vřeskem vyvolati, vykřičeti, aus-, heraus-, auf-
schreien, ausplärren. —co na kom (vřeskem
obdržeti). Ros. — na koho co: hůl. Vy-
vřeštěl na sebe hůl. Us. Co o něm uslyší,
vše na něho v-ští (poví). Us. Tč. — se.
Ten kluk už se v-štěl. Us.

Vyvřeti, vz Vyvříti. Na Slov. a Mor.

Vyvřetí, n. = vyvření. Na Slov. Bern.

Vývrh, u, m. = vyvržení i co vyvrženo,
das Auswerfen, der Auswurf. Vývrh sopek.
Krok. V. pokolení lidského. Marek. — V.
= brak, der Ausschuss. Bern.

Vyvrhati, vz Vyvrhnouti. Bern.

Vyvrhel, e, m. = vývrh, der Ausschuss,
Auswurf. Šp. V. člověčenstva. Tč., kletý v.
Msn. Or. 151.

Vyvrhlec, helce, m. = vyvrhlý, der Aus-
würfling. Ros.

Vyvrhlina, y, f. = vyvrhel, der Aus-
wurf. Taká v. života. Phld. I. 3. 161.

Vyvrhlý, ausgeworfen. Vz Vyvržený.
Ros.

Vyvrhnouti, ul, ut, utí; vyvrci, vrhu,
žeš... hou, vrz, vrha (ouc), vrhl, žen, ení;
vyvrhati, vyvrhovati = vyhoditi, vymetati,
aus-, hinaus-, herauswerfen; vytrhnouti, her-
ausziehen, herausnehmen; vyloučiti, vyobco-
vati, vyhnati, ausmustern, ausscheiden, aus-
schliessen, verwerfen, verweisen, ausstossen;
ustanoviti, aussetzen, bestimmen; se = vy-
skočiti, ausbrechen, ausschlagen (auf der
Haut); vypadnouti, anfallen. Us. — co. Vy-
vrhla zem tělo. D. V. mezník, Har., kostku
(1. hoditi, 2. vrci se v nebezpečenství, po-
číti něco), V., zub (vytrhnouti), Baiz, zvěř,
jelena (střeva vyndati), D., pokrm (dávením).
V. Vyvrhnouti šance. Skl. II. 498. Vyvrh-
nouti kobyly (vypřáhnouti). U Kuklen. Ktk.
Vyvrhovati náspy (nahazovati). Nebť tu pět
(krošóv) k němu provrhu, nebo dřevních
osm vyvrhu (vyhraji). Hr. rk. 375. Dvoje
ďábeství vyvrhl; Ďábelství slepé a němé
vyvrhl; Chtěli jste nepřítele vyvrci. BR. II.
1., 52., 77. b. (Šd. ). Aby smilníka vyvrhli
jako starý kvas; I vyvrhl jest Šalamún Abi-
atra, aby nebyl knězem božím; Když vy-
vrže všechna kniežata i vladařstvie i moci;
Aby pohoršenie v-hl; V. hřiech; Vyvrci
kúpi jest něco nelibé, ale však pro zacho-
vánie života to vyvrženie jest volné. Hus
I. 143., 181., 324., 443., 462., 258. (Tč. ). —
co, koho odkud. Mrvu z cizího oka chtíti
vyvrci a v svém břevna neviděti. V. A jestliže
jeho z jednoty a ze zápisu vašeho vyvržete.
Hl. I v-hl ot obličeje jich vlasti. Ž. wit.
77. 54. Hanbu od sebe v. Dvě kron. V-ti
z vlasti, ze země, z města, z hrdla (chrkati),
V., z ráje, Kom. Vyvrž z hlavy tvoju hlú-
posť skrz pilné učení. Na Slov. Tč. V. ně-
koho z úřadu. J. tr. Anebo nechtěl-liby toho
učiniti, abyste jeho tehdy ze zápisu vašeho
v-hli; A jestliže jeho z jednoty a ze zápisu