Předchozí (1181)  Strana:1182  Další (1183) |
|
|||
1182
|
|||
|
|||
v-til (fiel rücklings um) a bylo po něm. Mor.
Šd. Naše sousedka se již v-la (slehla). Mor. Tč. Vývratka, y, f. = vývrat. Šm.
Vývratnice, e, f., taliera, die Brechpalme.
V. obecná, t. silvestris. Vz Rstp. 1612. Vývratnictví, n., der Radikalismus. Šm. Vývratník, a, m., der Radikale. Šm.
Vývratno, zum Umstürzen, zum Um- werfen. Tu je v., jeď pomály. Slez. Šd. Klš. Vývratnosť, i, f., die Umwendbaikeit,
Verkehrtheit, Umwerflichkeit. Jg. Slov. Vývratný = snadný k vyvrácení, leicht
umzuwerfen. Marek. — V. = vyvracející, umstürzend. V. cesta. Vz Vývratno. Slez. Šd., Klš. — V. = vyvrácený, verkehrt, ver- dreht, umgeworfen. V. dříví, das Lagerholz. D., Jg. Vyvravať = vyhovořiti, vymluviti, vyroz-
právěti. Na Slov. Bern. Ľudia, keď vravia, vše dačo vyvravia. Gemein Gerücht ist sel- ten erlogen. Na Slov. Zátur. Vyvrazčiti = vyvraštiti. Slov.
Vyvrázditi, il, ěn, ění = vyvraziti. Plk.
Vyvrazení, n., das Auskühlen o. Ver-
derben durch wiederholten Aus- und Ein- gang. Na Slov. Bern. Vyvrazený; -en, a, o, ausgekühlt o. ver-
dorben durch wiederholten Aus- und Ein- gang. Na Slov. Bern. Vyvraziti, il, en, ení, vyvrážati, vyvra-
žovati, auskühlen o. verderben durch wie- derholten Aus- und Eingang; se, aufhören öfters aufzumachen, aus- und einzugehen. Na Slov. Bern. Vyvrážati, vz Vyvraziti.
Vyvražkati = vyvrašťovati. Vz Vyvra-
štiti. Slov. Bern. Vyvrbiti, il, en, ení, vyvrbovati = špatně
vyvésti, schlecht, aus-, durchführen. — co. Tys to pěkně vyvrbil! Na Mor. Bkř., Šd. — — se = vyskytnouti se. Kde se ten tu v-bil ?
Šb., Škd. Všickni žasli a kývali hlavami sou- strastně, jenom pan Švarz se vyvrbil (ozval) hrdým slovem: Co vy ? Kmk. Vyvrci, vz Vyvrhnouti.
Vyvrcení, n. = vymíchání, das Aus-
rühren. Šp. Vyvrcený; -en, a, o, ausgerührt, aus-,
herausgedreht. V. máslo. NA. IV. 101. Vz Vyvrtiti. Vyvrcovati, vz Vyvrtiti.
Vyvrcati = vyvrčeti. Na Slov. Bern.
Vyvrčeti, vrč, el, en, ení; vyvrkati, vy-
vrknouti, knul a kl, ut, utí; vyvrkovati — vrčením dostati, erschnurren. — si co: kus pečeně. — co na sebe: hůl. Ros. — V. = vrčením vyhnati, herausschnurren, -girren. — koho. Ros. — koho odkud: ze svět-
nice. Us. — se = přestati v. Vyvředěti, ěl, ění, schwürig werden.
Vyvřediti, il, ěn, ění, vz Vyvředovati.
Vyvředovati, vyvřediti, schwären ma-
chen. — se. Plíce se v-ly, wurden schwü- rig. Ja. Vyvřelý. V. pivo, víno, ausgesotten. Reš.
V. útvar. Vz Vyvřený. Stč. Zmp. 681. Vyvření, n., das Aus-, Aufsieden, Auf-
sprudeln, Einsieden, Einkochen. Vz Vyvříti. |
Vyvřený; -en, a, o, ausgesotten, aufge-
sprudelt, eingesotten, eingekocht. Vz Vy- vříti. — V. = vypuštěný. — odkud. V-ní z pekla ohaři. Hr. rk. 311. Vyvřéskati, vz Vyvřeštěti.
Vyvřesknouti, vz Vyvřeštěti.
Vyvřeštěti, ěl, ěn, ění; vyvřesknouti,
knul a kl, ut, utí; vyvřéskati, vyvřískati = vřeskem vyvolati, vykřičeti, aus-, heraus-, auf- schreien, ausplärren. —co na kom (vřeskem obdržeti). Ros. — na koho co: hůl. Vy- vřeštěl na sebe hůl. Us. Co o něm uslyší, vše na něho v-ští (poví). Us. Tč. — se. Ten kluk už se v-štěl. Us. Vyvřeti, vz Vyvříti. Na Slov. a Mor.
Vyvřetí, n. = vyvření. Na Slov. Bern.
Vývrh, u, m. = vyvržení i co vyvrženo,
das Auswerfen, der Auswurf. Vývrh sopek. Krok. V. pokolení lidského. Marek. — V. = brak, der Ausschuss. Bern. Vyvrhati, vz Vyvrhnouti. Bern.
Vyvrhel, e, m. = vývrh, der Ausschuss,
Auswurf. Šp. V. člověčenstva. Tč., kletý v. Msn. Or. 151. Vyvrhlec, helce, m. = vyvrhlý, der Aus-
würfling. Ros. Vyvrhlina, y, f. = vyvrhel, der Aus-
wurf. Taká v. života. Phld. I. 3. 161. Vyvrhlý, ausgeworfen. Vz Vyvržený.
Ros. Vyvrhnouti, ul, ut, utí; vyvrci, vrhu,
žeš... hou, vrz, vrha (ouc), vrhl, žen, ení; vyvrhati, vyvrhovati = vyhoditi, vymetati, aus-, hinaus-, herauswerfen; vytrhnouti, her- ausziehen, herausnehmen; vyloučiti, vyobco- vati, vyhnati, ausmustern, ausscheiden, aus- schliessen, verwerfen, verweisen, ausstossen; ustanoviti, aussetzen, bestimmen; se = vy- skočiti, ausbrechen, ausschlagen (auf der Haut); vypadnouti, anfallen. Us. — co. Vy- vrhla zem tělo. D. V. mezník, Har., kostku (1. hoditi, 2. vrci se v nebezpečenství, po- číti něco), V., zub (vytrhnouti), Baiz, zvěř, jelena (střeva vyndati), D., pokrm (dávením). V. Vyvrhnouti šance. Skl. II. 498. Vyvrh- nouti kobyly (vypřáhnouti). U Kuklen. Ktk. Vyvrhovati náspy (nahazovati). Nebť tu pět (krošóv) k němu provrhu, nebo dřevních osm vyvrhu (vyhraji). Hr. rk. 375. Dvoje ďábeství vyvrhl; Ďábelství slepé a němé vyvrhl; Chtěli jste nepřítele vyvrci. BR. II. 1., 52., 77. b. (Šd. ). Aby smilníka vyvrhli jako starý kvas; I vyvrhl jest Šalamún Abi- atra, aby nebyl knězem božím; Když vy- vrže všechna kniežata i vladařstvie i moci; Aby pohoršenie v-hl; V. hřiech; Vyvrci kúpi jest něco nelibé, ale však pro zacho- vánie života to vyvrženie jest volné. Hus I. 143., 181., 324., 443., 462., 258. (Tč. ). — co, koho odkud. Mrvu z cizího oka chtíti vyvrci a v svém břevna neviděti. V. A jestliže jeho z jednoty a ze zápisu vašeho vyvržete. Hl. I v-hl ot obličeje jich vlasti. Ž. wit. 77. 54. Hanbu od sebe v. Dvě kron. V-ti z vlasti, ze země, z města, z hrdla (chrkati), V., z ráje, Kom. Vyvrž z hlavy tvoju hlú- posť skrz pilné učení. Na Slov. Tč. V. ně- koho z úřadu. J. tr. Anebo nechtěl-liby toho učiniti, abyste jeho tehdy ze zápisu vašeho v-hli; A jestliže jeho z jednoty a ze zápisu |
||
|
|||
Předchozí (1181)  Strana:1182  Další (1183) |