Předchozí (1183)  Strana:1184  Další (1185) |
|
|||
1184
|
|||
|
|||
Vyvrkati, vz Vyvrčeti.
Vyvrknouti, vz 1. Vyvrčeti, 2. Vyvr-
tnouti. Vyvrknutí, n., das Aufknurren. — V.,
die Verrenkung. Vz Vyvrknouti. V. obratie, spondylolythesis. Nz. lk. V. palce, kotníku. Us. Vyvrknutý; -ut, a, o. V. hlas. Vz Vy-
vrčeti. — V., verrenkt. Vz Vyvrknouti, Vy- vrtnouti. V. palec, kotník. Us. Vyvrkovati, vz Vyvrčeti.
Vyvraceti, el, ení = vyvřeštěti. Us.
Vyvrotiti = vyvrátiti. Na Ostrav. Tč.
Vyvrsknouti se = vymknouti se (komu
z rukou), entschlüpfen, entglitschen. Na Mor. Sd., Vck. Jenom jsem pořád hleděl, jak se mám v. Sš. P. 665. Ti, co moudřej- šími a opatrnějšími byli, napřed se vyvrskli. Sš. J. 138. Vyvrstvení, n., die Aufschichtung.
Vyvrstvený; -en, a, o, aufgeschichtet.
Vyvrstviti, il, en, ení, vyvrstvovati, auf-
schichten. — co: snopy. Us., Ros. Vyvršení, n., die Aufhäufung. — V. =
pomsta, die Rache. Na Slov. Nástroj k v. sa nad mužmi slovenskými. Phld. I. 1. 60., Bern. Vyvršený; -en, a, o, aufgehäuft. — V.,
pomstěný, gerächt. Na Slov. Vyvršiti, il, en, ení, vyvršovati, aufhäu-
fen, aufhören zu verschliessen (na Slov. Bern. ). — se = pomstíti se, sich rächen. Plk., Bern. — co komu. V-li mu rov (= nasypali). Inda. — se na kom. Tak završil a vyvršil sa osud i na tebe (tobě). Let. Mt. S. VIII. 1. 62., I. 74. Ale už kohokoľvek tu dopálim, na tom vyvŕšim sa. Dbš. Sl. pov. III. 58. — se nad kým jak. Začali sa sprisahávat proti nim, aby, jakýmkoľvek spôsobom mohli by sa nad nimi vyvŕšiť, nemlčali. Sl. let. II. 30. — se za koho. Nože no, stará mamo, vyvŕšte sa za seba aj za svoje dievky. Dbš. Sl. pov. III. 53. Vyvršování, n, vz Vyvršiti.
Vyvršovaný; -án, a, o, vz Vyvršiti.
Vyvršovati, vz Vyvršiti.
Vývrt, u, m. = co se pojednou vyvrtí,
die Bohrung, Höhlung. Us. V. děla. Bur., Čsk. Průměr v-tu, der Bohrungsdurchmes- ser; v. komínku, die Pistonbohrung; v. vál- covitý, cylindrische Höhlung; kruh v-tu, der Bohrungskreis, stěna vývrtu, die Boh- rungswand plocha vývrtu, die Bohrungs- fläche. Čsk. Vyvrtáček, čku, m., der Stöpselzieher.
Šm. Vyvrtání, u., die Ausbohrung, Aushöh-
lung. V. klády. Vyvrtaný; -án, a, o, ausgebohrt, ausge-
höhlt. V. díra, moučka. Rk. — čím. Čtyry jámy žita máme nebozízem v-né. Sš. P. 627., Sl. ps. Šf. II. 58. Vyvrtati, vyvrtávati, ausbohren. — co:
díru, Us., hlaveň. Čsk. — co odkud: z ořechu jádro. D. — co čím kde, kam: nebozezem díru (V. ) do prkna, v prkno, v prkně. Us. Do čoho nemôže djeru (díru) vyvŕtať (do vody)? Mt. S. I. 138. — se s kým = vytančiti. Vyvŕtajú sa s ňou aj druhí svadebníci. Dbš. Obyč. 23. |
Vyvrtávati, vz Vyvrtati.
Vývrtek tku, m. = kus másla v pod-
máslí, ein Stück frische Butter in der Butter- milch. V. = máslo, které se při stloukání (vrtění smetany) vytočí. Ktk. V. másla. Us. — V. = yvrtaná tříska, das Ausgebohrte. Páliti v-ky. Us. Jg., Šd. — V., das Bohr- loch. Dch. Vyvrtění = vyvrcení. Na Slov.
Vyvrtěný =vyvrcený. Na Slov. Beru.
Vyvrtěti, ěl, ění, sich genug herumdre-
hen. Na Slov. Bern. Vyvrtiti, il, cen, ení; vyvrcovati, genug
herumdrehen, ausbuttern, ausrühren. — co: máslo. D. — co komu. Počkej, já ti to vy- vrtím, heraufschwingen (vrtě vytáhnu). Mor. Šd. — se. Kohoutek se v-til (vykroutil) a spadl dolů. Us. Tč. Vývrtka, y, f., der Schraubenzieher.
Techn., Nz., NA. III. 99. — V. = vytaho- váček, der Pfropfen-, Stöpselzieher. Dch., Rgl., Suk. — Vývrtky, pl., m., Bohrspäne. Čsk. Vyvrtkati, aufhören zu beissen, zu drük-
ken. — co: srdce. Na Slov. Bern. Vyvrtnouti, vyvrtknouti (vyvrknouti,
v obec. ml. ), tnul a tl, ut, utí vytknouti, vymknouti, verrenken, ausrenken, verstau- chen. Dch., Nz. lk. — si co: nohu, ruku; čím: pádem. Us. Vyvrtovať, vz Vyvrtati. Slov.
Vyvru, vz Vyvříti.
Vyvrzání, n., vz Vyvrzati.
Vyvrzaný; -án, a, o, durchs Hin- und
Hergehen aus dem Zimmer durch die Thüre herausgelassen. odkud. Teplo ze svět- nice v-né. Us. Šd. Vyvrzati = vrzáním vypustiti, durchs
Aus- und Eingehen durch die Thür aus- lassen. — (co) odkud. Všecko teplo ze světnice v-zal. Ros., Sd., Šd., Vck., Tč., Škd. Z něčeho vyvrznút = vybřednouti z nesnází. Us. Brt — kam. Je rád, když může ven vyvrznút (= upláchnouti, utéci). Us. Šd. Vyvrzgati, aufhören mit der Thür zu
knarren; vyvrzati. Na Slov. Bern. — Vy- vrzgnouti, sich aus dem Staub machen, ent- schlüpfen. Na Slov. Ssk. Vývrž, i, f. = vývrh, vyvrhel, co vyvr-
ženo, der Auswurf, Auskehricht. Na smetích a jiné vývrži. Ms. Vývržek, žku, m. = vyvržené vnitřnosti,
der Aufbruch, Šp., vývrh, který draví ptáci ráno vyvrhnou, když předešlého dne srsť n. peří polkli, das Gewölle. Šp. Vyvrženec, nce, m., der Auswürfling.
Dch., Posp. Vyvržení, n. = vyvrhnutí. O v. ďábel-
ství. BR. II. 42. Vyvrženina, y, f. = vývržek. V-na so-
pečná. Miner. Vyvržený; -en, a, o, hinausgeworfen. Vz
Vyvrhnouti, Vyvrhnutý. — odkud. Psanec z lůna společnosti v-ný. Us. Vyvržitelný = vývržný. Us.
Vývržný, auswerfbar. Šm.
Vyvržovati = vyvrhovati, vz Vyvrhnouti.
Bern. |
||
|
|||
Předchozí (1183)  Strana:1184  Další (1185) |