sb157-05 0..8296

1184

Vyvrkati, vz Vyvrčeti.

Vyvrknouti, vz 1. Vyvrčeti, 2. Vyvr-
tnouti.

Vyvrknutí, n., das Aufknurren. — V.,
die Verrenkung. Vz Vyvrknouti. V. obratie,
spondylolythesis. Nz. lk. V. palce, kotníku.
Us.

Vyvrknutý; -ut, a, o. V. hlas. Vz Vy-
vrčeti. — V., verrenkt. Vz Vyvrknouti, Vy-
vrtnouti. V. palec, kotník. Us.

Vyvrkovati, vz Vyvrčeti.

Vyvraceti, el, ení = vyvřeštěti. Us.

Vyvrotiti = vyvrátiti. Na Ostrav. Tč.

Vyvrsknouti se = vymknouti se (komu
z rukou), entschlüpfen, entglitschen. Na
Mor. Sd., Vck. Jenom jsem pořád hleděl,
jak se mám v. Sš. P. 665. Ti, co moudřej-
šími a opatrnějšími byli, napřed se vyvrskli.
Sš. J. 138.

Vyvrstvení, n., die Aufschichtung.

Vyvrstvený; -en, a, o, aufgeschichtet.

Vyvrstviti, il, en, ení, vyvrstvovati, auf-
schichten. — co: snopy. Us., Ros.

Vyvršení, n., die Aufhäufung. — V. =
pomsta, die Rache. Na Slov. Nástroj k v.
sa nad mužmi slovenskými. Phld. I. 1. 60.,
Bern.

Vyvršený; -en, a, o, aufgehäuft. — V.,
pomstěný, gerächt. Na Slov.

Vyvršiti, il, en, ení, vyvršovati, aufhäu-
fen, aufhören zu verschliessen (na Slov.
Bern. ). — se = pomstíti se, sich rächen.
Plk., Bern. — co komu. V-li mu rov (=
nasypali). Inda. — se na kom. Tak završil
a vyvršil sa osud i na tebe (tobě). Let. Mt.
S. VIII. 1. 62., I. 74. Ale už kohokoľvek
tu dopálim, na tom vyvŕšim sa. Dbš. Sl.
pov. III. 58. — se nad kým jak. Začali
sa sprisahávat proti nim, aby, jakýmkoľvek
spôsobom mohli by sa nad nimi vyvŕšiť,
nemlčali. Sl. let. II. 30. — se za koho.
Nože no, stará mamo, vyvŕšte sa za seba
aj za svoje dievky. Dbš. Sl. pov. III. 53.

Vyvršování, n, vz Vyvršiti.

Vyvršovaný; -án, a, o, vz Vyvršiti.

Vyvršovati, vz Vyvršiti.

Vývrt, u, m. = co se pojednou vyvrtí,
die Bohrung, Höhlung. Us. V. děla. Bur.,
Čsk. Průměr v-tu, der Bohrungsdurchmes-
ser; v. komínku, die Pistonbohrung; v. vál-
covitý, cylindrische Höhlung; kruh v-tu,
der Bohrungskreis, stěna vývrtu, die Boh-
rungswand plocha vývrtu, die Bohrungs-
fläche. Čsk.

Vyvrtáček, čku, m., der Stöpselzieher.
Šm.

Vyvrtání, u., die Ausbohrung, Aushöh-
lung. V. klády.

Vyvrtaný; -án, a, o, ausgebohrt, ausge-
höhlt. V. díra, moučka. Rk. — čím. Čtyry
jámy žita máme nebozízem v-né. Sš. P. 627.,
Sl. ps. Šf. II. 58.

Vyvrtati, vyvrtávati, ausbohren. — co:
díru, Us., hlaveň. Čsk. — co odkud:
z ořechu jádro. D. — co čím kde, kam:
nebozezem díru (V. ) do prkna, v prkno,
v prkně. Us. Do čoho nemôže djeru (díru)
vyvŕtať (do vody)? Mt. S. I. 138. — se
s kým = vytančiti. Vyvŕtajú sa s ňou aj
druhí svadebníci. Dbš. Obyč. 23.

Vyvrtávati, vz Vyvrtati.

Vývrtek tku, m. = kus másla v pod-
máslí, ein Stück frische Butter in der Butter-
milch. V. = máslo, které se při stloukání
(vrtění smetany) vytočí. Ktk. V. másla. Us.
— V. = yvrtaná tříska, das Ausgebohrte.
Páliti v-ky. Us. Jg., Šd. — V., das Bohr-
loch. Dch.

Vyvrtění = vyvrcení. Na Slov.

Vyvrtěný =vyvrcený. Na Slov. Beru.

Vyvrtěti, ěl, ění, sich genug herumdre-
hen. Na Slov. Bern.

Vyvrtiti, il, cen, ení; vyvrcovati, genug
herumdrehen, ausbuttern, ausrühren. — co:
máslo. D. — co komu. Počkej, já ti to vy-
vrtím, heraufschwingen (vrtě vytáhnu). Mor.
Šd. — se. Kohoutek se v-til (vykroutil) a
spadl dolů. Us. Tč.

Vývrtka, y, f., der Schraubenzieher.
Techn., Nz., NA. III. 99. — V. = vytaho-
váček, der Pfropfen-, Stöpselzieher. Dch.,
Rgl., Suk. — Vývrtky, pl., m., Bohrspäne.
Čsk.

Vyvrtkati, aufhören zu beissen, zu drük-
ken. — co: srdce. Na Slov. Bern.

Vyvrtnouti, vyvrtknouti (vyvrknouti,
v obec. ml. ), tnul a tl, ut, utí vytknouti,
vymknouti, verrenken, ausrenken, verstau-
chen. Dch., Nz. lk. — si co: nohu, ruku;
čím: pádem. Us.

Vyvrtovať, vz Vyvrtati. Slov.

Vyvru, vz Vyvříti.

Vyvrzání, n., vz Vyvrzati.

Vyvrzaný; -án, a, o, durchs Hin- und
Hergehen aus dem Zimmer durch die Thüre
herausgelassen. odkud. Teplo ze svět-
nice v-né. Us. Šd.

Vyvrzati = vrzáním vypustiti, durchs
Aus- und Eingehen durch die Thür aus-
lassen. — (co) odkud. Všecko teplo ze
světnice v-zal. Ros., Sd., Šd., Vck., Tč.,
Škd. Z něčeho vyvrznút = vybřednouti
z nesnází. Us. Brt — kam. Je rád, když
může ven vyvrznút (= upláchnouti, utéci).
Us. Šd.

Vyvrzgati, aufhören mit der Thür zu
knarren; vyvrzati. Na Slov. Bern. — Vy-
vrzgnouti, sich aus dem Staub machen, ent-
schlüpfen. Na Slov. Ssk.

Vývrž, i, f. = vývrh, vyvrhel, co vyvr-
ženo, der Auswurf, Auskehricht. Na smetích
a jiné vývrži. Ms.

Vývržek, žku, m. = vyvržené vnitřnosti,
der Aufbruch, Šp., vývrh, který draví ptáci
ráno vyvrhnou, když předešlého dne srsť n.
peří polkli, das Gewölle. Šp.

Vyvrženec, nce, m., der Auswürfling.
Dch., Posp.

Vyvržení, n. = vyvrhnutí. O v. ďábel-
ství. BR. II. 42.

Vyvrženina, y, f. = vývržek. V-na so-
pečná. Miner.

Vyvržený; -en, a, o, hinausgeworfen. Vz
Vyvrhnouti, Vyvrhnutý. — odkud. Psanec
z lůna společnosti v-ný. Us.

Vyvržitelný = vývržný. Us.

Vývržný, auswerfbar. Šm.

Vyvržovati = vyvrhovati, vz Vyvrhnouti.
Bern.



	1184

	Vyvrkati, vz Vyvrčeti. Vyvrknouti, vz 1. Vyvrčeti, 2. Vyvr- tnouti. Vyvrknutí, n., das Aufknurren. — V., die Verrenkung. Vz Vyvrknouti. V. obratie, spondylolythesis. Nz. lk. V. palce, kotníku. Us. Vyvrknutý; -ut, a, o. V. hlas. Vz Vy- vrčeti. — V., verrenkt. Vz Vyvrknouti, Vy- vrtnouti. V. palec, kotník. Us. Vyvrkovati, vz Vyvrčeti. Vyvraceti, el, ení = vyvřeštěti. Us. Vyvrotiti = vyvrátiti. Na Ostrav. Tč. Vyvrsknouti se = vymknouti se (komu z rukou), entschlüpfen, entglitschen. Na Mor. Sd., Vck. Jenom jsem pořád hleděl, jak se mám v. Sš. P. 665. Ti, co moudřej- šími a opatrnějšími byli, napřed se vyvrskli. Sš. J. 138. Vyvrstvení, n., die Aufschichtung. Vyvrstvený; -en, a, o, aufgeschichtet. Vyvrstviti, il, en, ení, vyvrstvovati, auf- schichten. — co: snopy. Us., Ros. Vyvršení, n., die Aufhäufung. — V. = pomsta, die Rache. Na Slov. Nástroj k v. sa nad mužmi slovenskými. Phld. I. 1. 60., Bern. Vyvršený; -en, a, o, aufgehäuft. — V., pomstěný, gerächt. Na Slov. Vyvršiti, il, en, ení, vyvršovati, aufhäu- fen, aufhören zu verschliessen (na Slov. Bern. ). — se = pomstíti se, sich rächen. Plk., Bern. — co komu. V-li mu rov (= nasypali). Inda. — se na kom. Tak završil a vyvršil sa osud i na tebe (tobě). Let. Mt. S. VIII. 1. 62., I. 74. Ale už kohokoľvek tu dopálim, na tom vyvŕšim sa. Dbš. Sl. pov. III. 58. — se nad kým jak. Začali sa sprisahávat proti nim, aby, jakýmkoľvek spôsobom mohli by sa nad nimi vyvŕšiť, nemlčali. Sl. let. II. 30. — se za koho. Nože no, stará mamo, vyvŕšte sa za seba aj za svoje dievky. Dbš. Sl. pov. III. 53. Vyvršování, n, vz Vyvršiti. Vyvršovaný; -án, a, o, vz Vyvršiti. Vyvršovati, vz Vyvršiti. Vývrt, u, m. = co se pojednou vyvrtí, die Bohrung, Höhlung. Us. V. děla. Bur., Čsk. Průměr v-tu, der Bohrungsdurchmes- ser; v. komínku, die Pistonbohrung; v. vál- covitý, cylindrische Höhlung; kruh v-tu, der Bohrungskreis, stěna vývrtu, die Boh- rungswand plocha vývrtu, die Bohrungs- fläche. Čsk. Vyvrtáček, čku, m., der Stöpselzieher. Šm. Vyvrtání, u., die Ausbohrung, Aushöh- lung. V. klády. Vyvrtaný; -án, a, o, ausgebohrt, ausge- höhlt. V. díra, moučka. Rk. — čím. Čtyry jámy žita máme nebozízem v-né. Sš. P. 627., Sl. ps. Šf. II. 58. Vyvrtati, vyvrtávati, ausbohren. — co: díru, Us., hlaveň. Čsk. — co odkud: z ořechu jádro. D. — co čím kde, kam: nebozezem díru (V. ) do prkna, v prkno, v prkně. Us. Do čoho nemôže djeru (díru) vyvŕtať (do vody)? Mt. S. I. 138. — se s kým = vytančiti. Vyvŕtajú sa s ňou aj druhí svadebníci. Dbš. Obyč. 23.	Vyvrtávati, vz Vyvrtati. Vývrtek tku, m. = kus másla v pod- máslí, ein Stück frische Butter in der Butter- milch. V. = máslo, které se při stloukání (vrtění smetany) vytočí. Ktk. V. másla. Us. — V. = yvrtaná tříska, das Ausgebohrte. Páliti v-ky. Us. Jg., Šd. — V., das Bohr- loch. Dch. Vyvrtění = vyvrcení. Na Slov. Vyvrtěný =vyvrcený. Na Slov. Beru. Vyvrtěti, ěl, ění, sich genug herumdre- hen. Na Slov. Bern. Vyvrtiti, il, cen, ení; vyvrcovati, genug herumdrehen, ausbuttern, ausrühren. — co: máslo. D. — co komu. Počkej, já ti to vy- vrtím, heraufschwingen (vrtě vytáhnu). Mor. Šd. — se. Kohoutek se v-til (vykroutil) a spadl dolů. Us. Tč. Vývrtka, y, f., der Schraubenzieher. Techn., Nz., NA. III. 99. — V. = vytaho- váček, der Pfropfen-, Stöpselzieher. Dch., Rgl., Suk. — Vývrtky, pl., m., Bohrspäne. Čsk. Vyvrtkati, aufhören zu beissen, zu drük- ken. — co: srdce. Na Slov. Bern. Vyvrtnouti, vyvrtknouti (vyvrknouti, v obec. ml. ), tnul a tl, ut, utí vytknouti, vymknouti, verrenken, ausrenken, verstau- chen. Dch., Nz. lk. — si co: nohu, ruku; čím: pádem. Us. Vyvrtovať, vz Vyvrtati. Slov. Vyvru, vz Vyvříti. Vyvrzání, n., vz Vyvrzati. Vyvrzaný; -án, a, o, durchs Hin- und Hergehen aus dem Zimmer durch die Thüre herausgelassen. odkud. Teplo ze svět- nice v-né. Us. Šd. Vyvrzati = vrzáním vypustiti, durchs Aus- und Eingehen durch die Thür aus- lassen. — (co) odkud. Všecko teplo ze světnice v-zal. Ros., Sd., Šd., Vck., Tč., Škd. Z něčeho vyvrznút = vybřednouti z nesnází. Us. Brt — kam. Je rád, když může ven vyvrznút (= upláchnouti, utéci). Us. Šd. Vyvrzgati, aufhören mit der Thür zu knarren; vyvrzati. Na Slov. Bern. — Vy- vrzgnouti, sich aus dem Staub machen, ent- schlüpfen. Na Slov. Ssk. Vývrž, i, f. = vývrh, vyvrhel, co vyvr- ženo, der Auswurf, Auskehricht. Na smetích a jiné vývrži. Ms. Vývržek, žku, m. = vyvržené vnitřnosti, der Aufbruch, Šp., vývrh, který draví ptáci ráno vyvrhnou, když předešlého dne srsť n. peří polkli, das Gewölle. Šp. Vyvrženec, nce, m., der Auswürfling. Dch., Posp. Vyvržení, n. = vyvrhnutí. O v. ďábel- ství. BR. II. 42. Vyvrženina, y, f. = vývržek. V-na so- pečná. Miner. Vyvržený; -en, a, o, hinausgeworfen. Vz Vyvrhnouti, Vyvrhnutý. — odkud. Psanec z lůna společnosti v-ný. Us. Vyvržitelný = vývržný. Us. Vývržný, auswerfbar. Šm. Vyvržovati = vyvrhovati, vz Vyvrhnouti. Bern.