sb157-05 0..8296

1186

nemiluje, který se nad pána ve všem vy-
vyšuje. Na Mor. Tč. Vyvyšuje se nad spra-
vedlnosť, kdo činí více, nežli čeho potřebí
k jejímu obhájení. Ddk. VI. 207. — koho
zač. Král muož chlapa erbem za vládyku
v. Tov. 123., 233. — kam. Chtí Břetislava
na knížecí stolek v. Ddk. III. 30. — se.
Plné klasy se snižujú, prázné se vyvyšujú.
Na Mor. Tč.

Vyvyšování, n., die Erhöhung, Erhe-
bung usw. Vz Vyvýšiti, Vyvýšení. V. -se
chlouba. V.

Vyvyšovaný; -án, a, o = opětně vyvý-
šený, wiederholt erhöhet, erhoben usw. Vz
Vyvýšený.

Vyvyšovatel, e, m., der Erhöher, Er-
heber. Pont. o stát. 72. Vz Vyvyšitel.

Vyvyšovati, vz Vyvýšiti.

Vyvyšovně, versteigerungsweise. V. něco
prodati. Na Slov. Bern.

Vyvyšovnosť, i, f., die Versteigerung.
Na Slov. Bern.

Vyvyšovný, versteigerungsweise. V. pro-
dej. Na Slov. Bern.

Vyvyšujicnosť, i, f. = vyvyšovnosť. Na
Slov. Bern.

Vyvyti, vyji, yl, ytí = vytím vyvolati,
herausheulen. — koho na koho. Vyvyl na
sebe vlka. Ros.

Vyvytí, n., das Ende des Heulens. Bern.

Vyvzdechovati, vz Vyvzdychovati.

Vyvzdorovati, ertrotzen, abtrotzen. —
co komu. V. si hůl na záda. Ros. To,
synečku, tobě na vzdor dělat budu. Málo
mně, má milá, vyvzdoruješ. Sš. P. 300. —
co na kom čím: pláčem.

Vyvzdychovati, vyvzdechovati, vyvzdy-
chati, jede Weile aufseufzen, erseufzen. —
si co. Kdybych celý den vzdychala, nic si
nevyvzdychám. Tyl. — jak. Vyvzdychovala
sobě každým krokem. Us. Tč.

Vyvzetí, n., die Heraus-, Erhebung. Dílu
svého k v. požádala. Ms. Č.

Vyvzíti, vz Vzíti = zcela vzíti, gänzlich
nehmen, heben. — co. Všecken svůj podíl
vyvzala (vybrala). Ms. Něco vyvzíti. Lom.
Kanc. sv.

Vyvznášeti se = vznésti se, sich erhe-
ben. — se odkud kam. Stromoví se vy-
vznášelo z nízké země do výsosti. Víd. list.

Vyvznešený, hoch erhaben. Us. Dch.

Vyvztekati se, vyvztěkati se, austoben,
ausrasen. — jak: do sytosti.

Vyz, vz Vyza.

Vyza, y, f., vyz, a, m. = ryba, rod je-
setrů, bělucha, acipenser huso, der Hausen.
Vz Frč. 300., Schd. II. 493., S. N., KP. III.
378-, S. N., MV. O původu slova toho vz
Mz. 89. — V., y, m., osob. jm. Arch.

Vyzábati, vz Vyzábnouti.

Vyzabiti, zabiji, il, it, ití, vyzabíjeti, nach
und nach alle tödten. — koho. Puchm. Už
všecky husy vyzabíjeli, co měli. Us. Tč.

Vyzabiti, il, en, ení, durchkälten, kalt
machen. — koho. Ta zima mě strašně v-la,
jsem celý vyzabený. Na Ostrav. Tč.

Vyzáble, kalt. Vz Vyzabiti. — V., vyschle,
dürr, trocken, mager. Vypadá v. Us.

Vyzáblice, e, f. = vyzáblá žena, ein dür-
res, mageres Weib. — V., die Erinys. Pl.

Vyzáblina, y, f. = vyzáblosť. — V., y,
m. a f. = vyzáblý člověk. Cf. Vyzáblice.
Mor. Šd.

Vyzáblivec, vce, m., der Abgemägerte.
Šm.

Vyzáblosť, i, f. = vyzábnutí, das Er-
frieren. Bern. — V. = vyschlosť, vychřad-
losť, hubenosť, die Hagerkeit, Magerkeit,
Dürre. V., Br. V. údův, Zlob., hřbetu, die
Rückendarre (úbyt, ubytí, ubývání michy).
Ja.

Vyzáblý, erfroren. — V. = tenký, hu-
bený, vyschlý, šíplý, vychřadlý, přepadlý,
dünn, dürr, trocken, mager, hager, abge-
magert, abgehärmt, schwindsüchtig. V., Kom.
V. oči, tělo. Us. V. zvěř. Dch. V. tvář, líce.
Čch. Mch. 73., 12. Ty vyzáblá duše! Us. V.
jako co sršeň (suchá káně), jako sítí, V.,
jako smrť. Us. Tam bydlí děsný strach, hlad
i bída v-blá. Cimrh. Myth. 203. (Aen. VI.
276. ). A vyhladovelé, vyziablé deti ešte len
teraz počaly mravčať, žeby ony jiedly. Dbš.
Sl. pov. I. 8. V-blý a suchý hubenec, jakby
včera vyšel ze špitálu. Koll. I. 282. — čím:
hladem. Vrat. — kde: na těle. Us.

Vyzábnouti, vyzíbnouti, ul, utí; vyzábsti
(zastr. vyzebu), zábl; vyzábati, vyzíbati =
vystydnouti, vymrznouti, ganz auskühlen,
ausfrieren. — abs. Vyzábnul tam jak ná-
leží (vystydl). Ros. Vyzábá, vyzíbá, vyzebe
= jest zima, es friert. — komu. Hodně
mu tam vyzáblo. Ros. — V. = vyschnouti,
zchřadnouti, zchuravěti, abzehren, schwin-
den, mager werden. V. Tělo jeho vyzáblo.
Eus. — Jg.

Vyzábnutí, n. = vyzáblosť. Bern.

Vyzábnutý; -ut, a, o = vyzáblý. Bern.

Vyzábsti, vz Vyzábnouti.

Vyzagrovati, z něm. seigern = vylučo-
vati čistý kov. Pr., Nar. o h. a k. 1575.

Vyzahálení, n., vz Vyzaháleti.

Vyzahálený; -en, a, o = vylenošený,
ausgeruht. Us. Šd.

Vyzaháleti, el, ení, durch Faulheit sich
zuziehen. — co: málo vyzahálíš. Mus. —
se kde: za pecí, na peci.

Vyzahnouti, vyzahybati, vyzahybovati,
gänzlich umbiegen, umwenden. — co: hře-
bíky. Us. Tč.

Vyzáhonkovati = na záhonky rozděliti,
in Beete theilen. — co: zahradu. Us. Šd.

Vyzahybovati, vz Vyzahnouti.

Vyzajíti, vz Vyzajmouti.

Vyzajmouti, vyzajíti, jal, jat, jetí. —
Vyzajímati = vydlužiti si, borgen, ausbor-
gen. — abs. Půjčuje dávající, vyzajímá
beroucí. Č. — co. Navrátíš, co jsi vyzajal.
O moci svět. 1552. — co od koho. Chtí-
címu od tebe vyzajíti, neodvracuj se. Ib.

Vyzápasiti, il, en, ení, vyzápasívati, er-
kämpfen. — si co: koně. Ros.

Vyzáplacovati, verrücken. — co nač.
Mnoho sukna na ty záplaty vyzáplacoval.
Ros.

Vyzáření, n., die Ausstrahlung. V. tepla.
Dch.

Vyzářený; -en, a, o, ausgestrahlt. V.
teplo. Us.

Vyzářiti, il, en, ení, vyzařovati, aus-
strahlen, hervorschimmern. Dch. — co.