Předchozí (1185)  Strana:1186  Další (1187) |
|
|||
1186
|
|||
|
|||
nemiluje, který se nad pána ve všem vy-
vyšuje. Na Mor. Tč. Vyvyšuje se nad spra- vedlnosť, kdo činí více, nežli čeho potřebí k jejímu obhájení. Ddk. VI. 207. — koho zač. Král muož chlapa erbem za vládyku v. Tov. 123., 233. — kam. Chtí Břetislava na knížecí stolek v. Ddk. III. 30. — se. Plné klasy se snižujú, prázné se vyvyšujú. Na Mor. Tč. Vyvyšování, n., die Erhöhung, Erhe-
bung usw. Vz Vyvýšiti, Vyvýšení. V. -se chlouba. V. Vyvyšovaný; -án, a, o = opětně vyvý-
šený, wiederholt erhöhet, erhoben usw. Vz Vyvýšený. Vyvyšovatel, e, m., der Erhöher, Er-
heber. Pont. o stát. 72. Vz Vyvyšitel. Vyvyšovati, vz Vyvýšiti.
Vyvyšovně, versteigerungsweise. V. něco
prodati. Na Slov. Bern. Vyvyšovnosť, i, f., die Versteigerung.
Na Slov. Bern. Vyvyšovný, versteigerungsweise. V. pro-
dej. Na Slov. Bern. Vyvyšujicnosť, i, f. = vyvyšovnosť. Na
Slov. Bern. Vyvyti, vyji, yl, ytí = vytím vyvolati,
herausheulen. — koho na koho. Vyvyl na sebe vlka. Ros. Vyvytí, n., das Ende des Heulens. Bern.
Vyvzdechovati, vz Vyvzdychovati.
Vyvzdorovati, ertrotzen, abtrotzen. —
co komu. V. si hůl na záda. Ros. To, synečku, tobě na vzdor dělat budu. Málo mně, má milá, vyvzdoruješ. Sš. P. 300. — co na kom čím: pláčem. Vyvzdychovati, vyvzdechovati, vyvzdy-
chati, jede Weile aufseufzen, erseufzen. — si co. Kdybych celý den vzdychala, nic si nevyvzdychám. Tyl. — jak. Vyvzdychovala sobě každým krokem. Us. Tč. Vyvzetí, n., die Heraus-, Erhebung. Dílu
svého k v. požádala. Ms. Č. Vyvzíti, vz Vzíti = zcela vzíti, gänzlich
nehmen, heben. — co. Všecken svůj podíl vyvzala (vybrala). Ms. Něco vyvzíti. Lom. Kanc. sv. Vyvznášeti se = vznésti se, sich erhe-
ben. — se odkud kam. Stromoví se vy- vznášelo z nízké země do výsosti. Víd. list. Vyvznešený, hoch erhaben. Us. Dch.
Vyvztekati se, vyvztěkati se, austoben,
ausrasen. — jak: do sytosti. Vyz, vz Vyza.
Vyza, y, f., vyz, a, m. = ryba, rod je-
setrů, bělucha, acipenser huso, der Hausen. Vz Frč. 300., Schd. II. 493., S. N., KP. III. 378-, S. N., MV. O původu slova toho vz Mz. 89. — V., y, m., osob. jm. Arch. Vyzábati, vz Vyzábnouti.
Vyzabiti, zabiji, il, it, ití, vyzabíjeti, nach
und nach alle tödten. — koho. Puchm. Už všecky husy vyzabíjeli, co měli. Us. Tč. Vyzabiti, il, en, ení, durchkälten, kalt
machen. — koho. Ta zima mě strašně v-la, jsem celý vyzabený. Na Ostrav. Tč. Vyzáble, kalt. Vz Vyzabiti. — V., vyschle,
dürr, trocken, mager. Vypadá v. Us. Vyzáblice, e, f. = vyzáblá žena, ein dür-
res, mageres Weib. — V., die Erinys. Pl. |
Vyzáblina, y, f. = vyzáblosť. — V., y,
m. a f. = vyzáblý člověk. Cf. Vyzáblice. Mor. Šd. Vyzáblivec, vce, m., der Abgemägerte.
Šm. Vyzáblosť, i, f. = vyzábnutí, das Er-
frieren. Bern. — V. = vyschlosť, vychřad- losť, hubenosť, die Hagerkeit, Magerkeit, Dürre. V., Br. V. údův, Zlob., hřbetu, die Rückendarre (úbyt, ubytí, ubývání michy). Ja. Vyzáblý, erfroren. — V. = tenký, hu-
bený, vyschlý, šíplý, vychřadlý, přepadlý, dünn, dürr, trocken, mager, hager, abge- magert, abgehärmt, schwindsüchtig. V., Kom. V. oči, tělo. Us. V. zvěř. Dch. V. tvář, líce. Čch. Mch. 73., 12. Ty vyzáblá duše! Us. V. jako co sršeň (suchá káně), jako sítí, V., jako smrť. Us. Tam bydlí děsný strach, hlad i bída v-blá. Cimrh. Myth. 203. (Aen. VI. 276. ). A vyhladovelé, vyziablé deti ešte len teraz počaly mravčať, žeby ony jiedly. Dbš. Sl. pov. I. 8. V-blý a suchý hubenec, jakby včera vyšel ze špitálu. Koll. I. 282. — čím: hladem. Vrat. — kde: na těle. Us. Vyzábnouti, vyzíbnouti, ul, utí; vyzábsti
(zastr. vyzebu), zábl; vyzábati, vyzíbati = vystydnouti, vymrznouti, ganz auskühlen, ausfrieren. — abs. Vyzábnul tam jak ná- leží (vystydl). Ros. Vyzábá, vyzíbá, vyzebe = jest zima, es friert. — komu. Hodně mu tam vyzáblo. Ros. — V. = vyschnouti, zchřadnouti, zchuravěti, abzehren, schwin- den, mager werden. V. Tělo jeho vyzáblo. Eus. — Jg. Vyzábnutí, n. = vyzáblosť. Bern.
Vyzábnutý; -ut, a, o = vyzáblý. Bern.
Vyzábsti, vz Vyzábnouti.
Vyzagrovati, z něm. seigern = vylučo-
vati čistý kov. Pr., Nar. o h. a k. 1575. Vyzahálení, n., vz Vyzaháleti.
Vyzahálený; -en, a, o = vylenošený,
ausgeruht. Us. Šd. Vyzaháleti, el, ení, durch Faulheit sich
zuziehen. — co: málo vyzahálíš. Mus. — se kde: za pecí, na peci. Vyzahnouti, vyzahybati, vyzahybovati,
gänzlich umbiegen, umwenden. — co: hře- bíky. Us. Tč. Vyzáhonkovati = na záhonky rozděliti,
in Beete theilen. — co: zahradu. Us. Šd. Vyzahybovati, vz Vyzahnouti.
Vyzajíti, vz Vyzajmouti.
Vyzajmouti, vyzajíti, jal, jat, jetí. —
Vyzajímati = vydlužiti si, borgen, ausbor- gen. — abs. Půjčuje dávající, vyzajímá beroucí. Č. — co. Navrátíš, co jsi vyzajal. O moci svět. 1552. — co od koho. Chtí- címu od tebe vyzajíti, neodvracuj se. Ib. Vyzápasiti, il, en, ení, vyzápasívati, er-
kämpfen. — si co: koně. Ros. Vyzáplacovati, verrücken. — co nač.
Mnoho sukna na ty záplaty vyzáplacoval. Ros. Vyzáření, n., die Ausstrahlung. V. tepla.
Dch. Vyzářený; -en, a, o, ausgestrahlt. V.
teplo. Us. Vyzářiti, il, en, ení, vyzařovati, aus-
strahlen, hervorschimmern. Dch. — co. |
||
|
|||
Předchozí (1185)  Strana:1186  Další (1187) |