sb157-05 0..8296

1187

Slunce světlo a teplo vyzařuje. Phld. III.
3. 259. — odkud. Krása, která vyzařo-
vala z rozmanitých předmětů. Vlč. — se.
Nebe se vyzářilo. Us. — se proč. Tvář
jeho radostí se vyzářila. Us.

Vyzařování, n. = opětné vyzáření, wie-
derholte Ausstrahlung. V. tepla. Stč. Zmp.
539.

Vyzařovaný; -án, a, o = opětně vyzá-
řený, wiederholt ausgestrahlt. V. teplo. Us.

Vyzařovati, vz Vyzářiti.

Vyzáti, vyzíti, vyzeji, ál, ání; vyzívnouti,
vnul a vl, ut, utí; vyzívati, vyzevovati =
páru vypustiti, vyduchati, aushauchen, aus-
athmen, auigähnen, ausdünsten, transpiriren,
aufgeben. — co. Kvítkové vyzívají vůni.
Us. V. duši, ducha. Krok. Vyzívá (vyblep-
tává, ausplaudern, ausschwatzen, ausplap-
pern), co mu slina (na jazyk) k ústům při-
nese. Syr. — co z čeho. Krok. — se komu.
Vyzálo se mi na jednou, vol nevol, tak
jsem byl ospalý. Na Ostrav. Tč.

Vyzauškování, u. = vyoflinkování, vy-
pohlavkování. Na Slov. Bern.

Vyzauškovaný = vypohlavkovaný. Na
Slov. Bern., Lipa III. 37.

Vyzauškovati = vypohlavkovati. — ko-
mu. Bern., Dbš. Obyč. 45. — koho jak.
V-la ho z jednej i z druhej strany. Dbš.
Sl. pov. I. 61.

Vyzaviti, vz Vyzjaviti.

Vyzbaviti = zbaviti, osvoboditi, befreien,
frei machen. — koho odkud (z čeho). Us.

Vyzberati = vysbírati, aus-, heraus-
suchen, ausklauben. Na Slov. Bern. — co
odkud: smetí z čočky.

Vyzbíjati = vyzbíjeti. Na Slov. Bern,

Vyzbíjení, n., der Einbruch, die Aus-
plünderung, Ausraubung. Bern.

Vyzbíjený; -en, a, o, eingebrochen, aus-
geplündert, ausgeraubt. Bern.

Vyzbíjeti, el, en, ení, einbrechen, aus-
plündern, ausrauben. — co. Ze mají za
čerstva boháčov dom vyzbíjať. Dbš. Sl. pov.
III. 73. Vyznal, že, kdy co vyzbíjeli, nemali
nikde hospody. Sl. let, VI. 163.

Vyzbírati, vz Vysbírati. — co: drobné
kamení. Sš. P. 472.

Výzbroj, e, m. = výstroj, die Ausrüstung.
Čsk., Dch. V. stříkačky, Khl. 4., hasický.
Us.

Vyzbrojení, n. = výzbroj. V. hasické,
válečné. Dch.

Vyzbrojený; -en, a, o, ausgerüstet, ar-
mirt. — čím: zbrojí, Us., znalostí něčeho,
vědomostmi. KB. V.

Vyzbrojiti, il, en, ení, vyzbrojovati, aus-
rüsten. — koho: vojsko. — co čím: zbrojí,
zbraní. Us. — koho odkud. Nebylo ovšem
možno z údělů brněnského a znojemského
v. dostatečný počet lidu válečného. Ddk.
II. 376. — co jak. Vyzbrojte na svůj pe-
níz rotu. Kká. Td. 291. — koho kam kdy.
V-li jsme se na cestu, do kosby. Us. Tč.
Říše česká za panování krále Vratislava
vzala na se závazek v. ke každé výpravě
do Říma 300 jízdných. Ddk. II. 419.

Výzbrojný, Ausrüstungs-. V. věci. Dch.

Vyzbrojování, n., die Ausrüstung. Ddk.
V. 325.

Vyzbrojovati, vz Vyzbrojiti.

Vyzdati = vyvdati, verheirathen. U Uher.
Hrad. Tč.

Vyzdáti se, im Traum erscheinen, in
den Traum kommen. — se komu kdy.
Mluvíš, co se ti vyzdá; Vyzdálo se ti něco
a už chceš, aby to bylo; Ani nevíš, co se
ti za deň vyzdá = co si vymyslíš. Na Ostrav.

Vyzdění, n., die Ausmauerung. V. sklepa.
Us. V. z úplna, völlig ausgemauertes Ge-
wölbe. Nz.

Vyzděný; -en, a, o, ausgemauert. V.
šachty, štoly vodoodvodné. Vz KP. III. 80.,
81. V. chodník. Vz Ib. 81. — čím. Příkop
tesaným kamenem v-ný. Anth. Jir. II. 77.

Vyzdírati, nach und nach abreissen. —
co. Všecko listí vyzdírala. Na Ostrav. Tč.

Vyzdířeti, el, en, ení. Když někdo v zlosti
všelicos reptá, vytýká, vymýšlí, praví se:
on vyzdíří. Us. v Krkonš.

Vyzdíti, zdím, zdi, zdě (íc), i1, ěn, ění;
vyzdívati = zeď spraviti, ausmauern; zdí
upevniti, ausmauern; zeď učiniti, auf mauern.
— co. V. zeď, Ros., příkop, Háj., šachtu,
Vys., vápno (zděním zpotřebovati, vermau-
ern, mit Mauern verbrauchen). — co čím:
studnu kamením. Vz Vyzděný. Us. Tč. —
co kde. Vyzdili průjezd pod divadlem. Us.

Vyzdívání, n., die Ausmauerung. V. chod-
níku, štol a šachet. Vz KP. III. 80., NA.
IV. 136.

Vyzdívati, vz Vyzditi.

Vyzdívka, y, f., die Ausmauerung. V.
důlní. Hř. V. parapetová, římsová, hlavní
zdi. Us. Pdl., Stat. př. kn. 1877. 106.

Výzdoba, y, f., der Aufputz, die Aus-
schmückung. Výzdoba květinová. Dch. Ta
v. pěkně se nese; V. zmokla a se poka-
zila; V-bou vroubený. Dch. Vz Vyzdobení.

Vyzdobení, n. = výzdoba. V. chrámu,
vnitřku budovy, Us., figuralní. SP. II. 22.
Letopisec mluví o bohatém v. domácí kaple.
Ddk. VI. 206.

Vyzdobený; -en, a, o, geziert, ausge-
schmückt, aufgeputzt. V. brána. — čím:
chvojím a květinami. Us.

Vyzdobiti, il, en, ení; vyzdobovati, aus-
schmücken, verzieren. — co komu čím:
pokoj čalouny. Zpěv slavný nebožtíku nářky
vyzdobte. Msn. Or. 77. Biskup Menhart vy-
zdobil hrob sv. Vojtěcha zlatem, stříbrem
i křišťálem. Ddk. IV. 261.

Výzdobník, a, m., der Dekorateur. Rk.

Výzdobný, Aufputz-, dekorativ, Deko-
rations-. V. věno, obraz, umění. Dch.

Vyzdobovatel, e, m. = výzdobník. Rk.

Vyzdobovatelka, y, vyzdobovatelkyně,
ě, f., die Dekorateurin. Šm.

Vyzdobovati, vz Vyzdobiti.

Vyzdorovati = vyvzdorovati. — komu.
Málo mně vyzdoruješ. Sš. P. 300.

Vyzdovedati sa = vyzdověděti se, er-
fahren. — odkud. Jak to slyší múdry
Zemižížeň, nechce po dalších čuť kvíľov,
poneváč z ostatních všetko, čo žádal, vy-
zvedoval sa slov. Hol. 137.

Vyzdověděti se, vz Vyzdovedati sa.

Vyzdralý = vyschlý, hubený, mager. Tak
v-ho člověka sem dávno neviděl. V Kunv.

Msk.



	1187

	Slunce světlo a teplo vyzařuje. Phld. III. 3. 259. — odkud. Krása, která vyzařo- vala z rozmanitých předmětů. Vlč. — se. Nebe se vyzářilo. Us. — se proč. Tvář jeho radostí se vyzářila. Us. Vyzařování, n. = opětné vyzáření, wie- derholte Ausstrahlung. V. tepla. Stč. Zmp. 539. Vyzařovaný; -án, a, o = opětně vyzá- řený, wiederholt ausgestrahlt. V. teplo. Us. Vyzařovati, vz Vyzářiti. Vyzáti, vyzíti, vyzeji, ál, ání; vyzívnouti, vnul a vl, ut, utí; vyzívati, vyzevovati = páru vypustiti, vyduchati, aushauchen, aus- athmen, auigähnen, ausdünsten, transpiriren, aufgeben. — co. Kvítkové vyzívají vůni. Us. V. duši, ducha. Krok. Vyzívá (vyblep- tává, ausplaudern, ausschwatzen, ausplap- pern), co mu slina (na jazyk) k ústům při- nese. Syr. — co z čeho. Krok. — se komu. Vyzálo se mi na jednou, vol nevol, tak jsem byl ospalý. Na Ostrav. Tč. Vyzauškování, u. = vyoflinkování, vy- pohlavkování. Na Slov. Bern. Vyzauškovaný = vypohlavkovaný. Na Slov. Bern., Lipa III. 37. Vyzauškovati = vypohlavkovati. — ko- mu. Bern., Dbš. Obyč. 45. — koho jak. V-la ho z jednej i z druhej strany. Dbš. Sl. pov. I. 61. Vyzaviti, vz Vyzjaviti. Vyzbaviti = zbaviti, osvoboditi, befreien, frei machen. — koho odkud (z čeho). Us. Vyzberati = vysbírati, aus-, heraus- suchen, ausklauben. Na Slov. Bern. — co odkud: smetí z čočky. Vyzbíjati = vyzbíjeti. Na Slov. Bern, Vyzbíjení, n., der Einbruch, die Aus- plünderung, Ausraubung. Bern. Vyzbíjený; -en, a, o, eingebrochen, aus- geplündert, ausgeraubt. Bern. Vyzbíjeti, el, en, ení, einbrechen, aus- plündern, ausrauben. — co. Ze mají za čerstva boháčov dom vyzbíjať. Dbš. Sl. pov. III. 73. Vyznal, že, kdy co vyzbíjeli, nemali nikde hospody. Sl. let, VI. 163. Vyzbírati, vz Vysbírati. — co: drobné kamení. Sš. P. 472. Výzbroj, e, m. = výstroj, die Ausrüstung. Čsk., Dch. V. stříkačky, Khl. 4., hasický. Us. Vyzbrojení, n. = výzbroj. V. hasické, válečné. Dch. Vyzbrojený; -en, a, o, ausgerüstet, ar- mirt. — čím: zbrojí, Us., znalostí něčeho, vědomostmi. KB. V. Vyzbrojiti, il, en, ení, vyzbrojovati, aus- rüsten. — koho: vojsko. — co čím: zbrojí, zbraní. Us. — koho odkud. Nebylo ovšem možno z údělů brněnského a znojemského v. dostatečný počet lidu válečného. Ddk. II. 376. — co jak. Vyzbrojte na svůj pe- níz rotu. Kká. Td. 291. — koho kam kdy. V-li jsme se na cestu, do kosby. Us. Tč. Říše česká za panování krále Vratislava vzala na se závazek v. ke každé výpravě do Říma 300 jízdných. Ddk. II. 419. Výzbrojný, Ausrüstungs-. V. věci. Dch. Vyzbrojování, n., die Ausrüstung. Ddk. V. 325.	Vyzbrojovati, vz Vyzbrojiti. Vyzdati = vyvdati, verheirathen. U Uher. Hrad. Tč. Vyzdáti se, im Traum erscheinen, in den Traum kommen. — se komu kdy. Mluvíš, co se ti vyzdá; Vyzdálo se ti něco a už chceš, aby to bylo; Ani nevíš, co se ti za deň vyzdá = co si vymyslíš. Na Ostrav. Vyzdění, n., die Ausmauerung. V. sklepa. Us. V. z úplna, völlig ausgemauertes Ge- wölbe. Nz. Vyzděný; -en, a, o, ausgemauert. V. šachty, štoly vodoodvodné. Vz KP. III. 80., 81. V. chodník. Vz Ib. 81. — čím. Příkop tesaným kamenem v-ný. Anth. Jir. II. 77. Vyzdírati, nach und nach abreissen. — co. Všecko listí vyzdírala. Na Ostrav. Tč. Vyzdířeti, el, en, ení. Když někdo v zlosti všelicos reptá, vytýká, vymýšlí, praví se: on vyzdíří. Us. v Krkonš. Vyzdíti, zdím, zdi, zdě (íc), i1, ěn, ění; vyzdívati = zeď spraviti, ausmauern; zdí upevniti, ausmauern; zeď učiniti, auf mauern. — co. V. zeď, Ros., příkop, Háj., šachtu, Vys., vápno (zděním zpotřebovati, vermau- ern, mit Mauern verbrauchen). — co čím: studnu kamením. Vz Vyzděný. Us. Tč. — co kde. Vyzdili průjezd pod divadlem. Us. Vyzdívání, n., die Ausmauerung. V. chod- níku, štol a šachet. Vz KP. III. 80., NA. IV. 136. Vyzdívati, vz Vyzditi. Vyzdívka, y, f., die Ausmauerung. V. důlní. Hř. V. parapetová, římsová, hlavní zdi. Us. Pdl., Stat. př. kn. 1877. 106. Výzdoba, y, f., der Aufputz, die Aus- schmückung. Výzdoba květinová. Dch. Ta v. pěkně se nese; V. zmokla a se poka- zila; V-bou vroubený. Dch. Vz Vyzdobení. Vyzdobení, n. = výzdoba. V. chrámu, vnitřku budovy, Us., figuralní. SP. II. 22. Letopisec mluví o bohatém v. domácí kaple. Ddk. VI. 206. Vyzdobený; -en, a, o, geziert, ausge- schmückt, aufgeputzt. V. brána. — čím: chvojím a květinami. Us. Vyzdobiti, il, en, ení; vyzdobovati, aus- schmücken, verzieren. — co komu čím: pokoj čalouny. Zpěv slavný nebožtíku nářky vyzdobte. Msn. Or. 77. Biskup Menhart vy- zdobil hrob sv. Vojtěcha zlatem, stříbrem i křišťálem. Ddk. IV. 261. Výzdobník, a, m., der Dekorateur. Rk. Výzdobný, Aufputz-, dekorativ, Deko- rations-. V. věno, obraz, umění. Dch. Vyzdobovatel, e, m. = výzdobník. Rk. Vyzdobovatelka, y, vyzdobovatelkyně, ě, f., die Dekorateurin. Šm. Vyzdobovati, vz Vyzdobiti. Vyzdorovati = vyvzdorovati. — komu. Málo mně vyzdoruješ. Sš. P. 300. Vyzdovedati sa = vyzdověděti se, er- fahren. — odkud. Jak to slyší múdry Zemižížeň, nechce po dalších čuť kvíľov, poneváč z ostatních všetko, čo žádal, vy- zvedoval sa slov. Hol. 137. Vyzdověděti se, vz Vyzdovedati sa. Vyzdralý = vyschlý, hubený, mager. Tak v-ho člověka sem dávno neviděl. V Kunv. Msk.