Předchozí (1188)  Strana:1189  Další (1190) |
|
|||
1189
|
|||
|
|||
země v. Us. Někoho ze starosti v., ihm
die Sorgen benehmen. Dch. Peníze z po- kladnice si v. J. tr. A z toho platu klášter ten vyzdvižen a dostaven byl. 1507. Tč. Tu sa vydvihol z plameňa člověk so šedivou bradou. Ht. Sl. ml. 209. V. někoho z úřadu. 1532. Mus. 1880. 496. Lid vojenský v-ván jest z Čech do Rakous. Dač. I. 296. Vojsko z jiných měst vyzdviženo bylo. Bek. II. 2. 373. Těleso proti směru tíže vyzdviženo bylo z B do O. ZČ. I. 254. Velikou summu peněz z chrámu v. (vzíti). Br. Zajíce z lože v. Šp. Lodí z portu se vyzdvihly. Pref. Vyzdvihla se z toho válka. Zlob. Páry ze země do povětří se vyzdvihují. Us. — co, se proti komu: válku proti někomu v. (začíti). Plk. V. se proti komu. Bibl. Kdyžby se lidé poddaní pánu svému zprotivili, neb jakžkoli se proti pánu svému vyzdvihli. Zř. F. I. W. I. — kdy. A poněvadž to zřejmé a vědomé jest, že od toho času až do té chvíle ne toliko málo hor se vyzdvihlo. Nar. o h. a k. To všecko s obou stran bedlivě uva- žujíce vás při času sv. Jiří najprv příštího z té fary a správy vyzdviháme. Jdn. 234. Okolo roku 1109. vyzdvižen jest společnou jich péčí tento třetí klášter moravský v pu- stém lese při řece Jihlavce. Ddk. II. 422. — proč. Nade všecky se pro toto vyzdvi-
hují. Jel. Enc. m. 52. Oltář v nově založen a vyzdvižen ke cti a ku chvále milým sv. apoštolům Petru a Pavlu. List z r. 1407. — se. Vyzdvihni se trochu (povstaň). Ros. Vy- zdvihuje se pýcha. Jel. Vyzdvihují se zna- menití mužové (povstávají). Plk. — se ko- mu. Žaludek se mi vyzdvihuje. Jg. Vyzdvihnutí, n. = vyzdvižení, die He-
bung in die Höhe, Erhebung. V. stolu, mysli, hlasu. — V., die Erhebung, Erre- gung. V. války, rozbroje. — V., die Erhe- bung, Einnahme, Einkassirung. V. peněz. — V., die Aufhebung, Abschaffung, Kassirung. V. práva, řehole (= zrušení). — V. = za- vedení, vystavění, založení, die Erhebung, Einführung, Gründung. V. dolů, kláštera. — V. = chvála, das Lob, Preisen. Cf. Vy- zdvihnouti. Bern. — Vz Vyzdvižení. Vyzdvihnutý; -ut, a, o = vyzdvižený,
erhoben, in die Höhe gehoben; aufgehoben, erregt; eingehoben, einkassirt; aufgehoben, abgeschafft, kassirt; erhoben, eingeführt, gegründet, gelobt, gepriesen a p. Vz Vy- zdvihnutí, Vyzdvihnouti. Vyzdvihovač, e, m., der Erheber. V ana-
tom. musculus attolens. Nz. lk. Vyzdvihovadlo, a, n., elevatorium. Nz. lk.
Vyzdvihovák, u, m., der Heber. V. ho-
lový, s pracnami, s třínožkou, Hayleyův. Vyzdvihování, n., vz Vyzdvihnouti.
Vyzdvihovatel, e, m., der Auf-, Er-
heber. Jg. Slov. Vyzdvihovati, vz Vyzdvihnouti.
Vyzdvižení, n., die Erhebung, Hebung
in die Höhe, der Aufzug. V. opony. Dch. — V. = povznešení. V. mysli, hlasu. — V.,
die Erhebung, Erregung. V. vojny, Dač., rozbroje. — V., die Einnahme, Einkassi- rung. V. peněz. Šp. — V. = uvězení, die Einkerkerung. Několik nedělí po našem v. Bart. — V. = zrušení, die Aufhebung, Ab- |
schaffung. V. kláštera. Mus. 1880 287. —
V. = založení die Einführung, Gründung. V. hor. Mus. 1880. 441. —V. = propuštění, vymazání, die Löschung. Ucházel se o v, z desk zemských. Mus. 1880. 228. — V., die Förderung, Unterstützung, Erhebung. Maje on mne k sobě laskavého a náchyl- ného k jeho v. a spomožení. Žer. 23. — V. = chvála, das Lob, Preisen. — Vz Vy- zdvihnutí. Vyzdvižený; -en, a, o, vz Vyzdvihnouti.
Vyzdvižitel, e, m., špatně, vz -tel (ko-
nec). Vyzdvižitelný, aufhebbar. V. břemeno.
Techn. Vyzdvořilkovati, abartigen. Šm.
Vyzdychati = vykapati, krepiren, aus-
sterben. Dobytek v-chal. Us. Brt. Vyzeji, vz Vyzáti.
Vyzelenati se, aufgrünen. Celá hora sa
utešene vyzelenala. Dbš. Sl. pov. I. 11. — kdy. Na jaře se všecko vyzelená. Us. Tč. Vyzemnatěti, ěl, ění, den Erdgeschmack
verlieren. Ros. Vyzeň, zně, f. = vyza, zastr.
Vyzérati, vz Vyzříti.
Vyzerzavěti = vyzrzavěti. Na Ostrav.
Tč. Výzev, u, m. = vyzívání i co se vyzívá,
pára, vydýchání, die Ausdünstung. Mhy a výzevy. Ráj., Pl., Rostl., Krok. — V. = vyzvání, die Aufforderung. Jg. V. ku vzdání se. Čsk. Vyzévání, n. = vydychování, vz Výzev.
V. plynu kyslíkového. SP. II. 132 Vz Vy- zevování. Vyzévati = vydychovati, vypouštěti, aus-
athmen, ausströmen. — co odkud kam. Assimilující rostlina kyslík z průduchů svých do vzduchu vyzévá. SP. II. 98. Vyzevlovatěti, ěl, ění, aufhören zu gaf-
fen, gescheiter werden. Ros. Vyzevlovati, er-, ausgaffen. — si co.
Ros. — se, ausgaffen, genug gaffen. Ros. Výzevník, u, m., das Ausrufungszeichen.
Šm. Výzevný = vyzývací, Aufforderungs-.
J. tr. — V., aushauchbar. Rk. Vyzevování, n., evaporatio, die Aus-
dünstung. Vz Rst. 253., 520., Vyzévání. Vyzevovati, vz Vyzáti.
Vyzháňati, auf-, ausjagen. — koho od-
kud. V. služebníky z brlohu. Na Ostrav. Tč. Vyzhazovati, nach und nach hinauswer-
fen. — co odkud kam: snopy z vozu do stodoly. Us. Tč. Vyzí, vyzový, Hausen-. V. měchýř (ka-
ruk), ichtyocolla, die Hausenblase. Jg., Nz. lk., Šp. V. klí či pryskyřice. Ms. bib. 121. V. maso = vyzina. Vyzíbati, vyzíbnouti, vz Vyzábnouti.
Vyzíblina, y, m. a f. = suchý, hubený
člověk, ein hagerer Mensch. Mor. Vck. Vz Vyzíblý. Vyzíblý = vyzáblý. Na Zlínsku. Brt. —
od čeho, čím: od nemoci, od bídy; nemocí, bídou. Us. na Mor. Bkř. Vyzíbnouti, vz Vyzábnouti.
Vyzičení, n., vz Vyzičiti.
|
||
|
|||
Předchozí (1188)  Strana:1189  Další (1190) |