sb157-05 0..8296

1189

země v. Us. Někoho ze starosti v., ihm
die Sorgen benehmen. Dch. Peníze z po-
kladnice si v. J. tr. A z toho platu klášter
ten vyzdvižen a dostaven byl. 1507. Tč. Tu
sa vydvihol z plameňa člověk so šedivou
bradou. Ht. Sl. ml. 209. V. někoho z úřadu.
1532. Mus. 1880. 496. Lid vojenský v-ván
jest z Čech do Rakous. Dač. I. 296. Vojsko
z jiných měst vyzdviženo bylo. Bek. II. 2.
373. Těleso proti směru tíže vyzdviženo
bylo z B do O. ZČ. I. 254. Velikou summu
peněz z chrámu v. (vzíti). Br. Zajíce z lože
v. Šp. Lodí z portu se vyzdvihly. Pref.
Vyzdvihla se z toho válka. Zlob. Páry ze
země do povětří se vyzdvihují. Us. — co,
se proti komu: válku proti někomu v.
(začíti). Plk. V. se proti komu. Bibl. Kdyžby
se lidé poddaní pánu svému zprotivili, neb
jakžkoli se proti pánu svému vyzdvihli. Zř.
F. I. W. I. — kdy. A poněvadž to zřejmé a
vědomé jest, že od toho času až do té chvíle
ne toliko málo hor se vyzdvihlo. Nar. o h.
a k. To všecko s obou stran bedlivě uva-
žujíce vás při času sv. Jiří najprv příštího
z té fary a správy vyzdviháme. Jdn. 234.
Okolo roku 1109. vyzdvižen jest společnou
jich péčí tento třetí klášter moravský v pu-
stém lese při řece Jihlavce. Ddk. II. 422.

— proč. Nade všecky se pro toto vyzdvi-
hují. Jel. Enc. m. 52. Oltář v nově založen
a vyzdvižen ke cti a ku chvále milým sv.
apoštolům Petru a Pavlu. List z r. 1407. —
se. Vyzdvihni se trochu (povstaň). Ros. Vy-
zdvihuje se pýcha. Jel. Vyzdvihují se zna-
menití mužové (povstávají). Plk. — se ko-
mu. Žaludek se mi vyzdvihuje. Jg.

Vyzdvihnutí, n. = vyzdvižení, die He-
bung in die Höhe, Erhebung. V. stolu,
mysli, hlasu. — V., die Erhebung, Erre-
gung. V. války, rozbroje. — V., die Erhe-
bung, Einnahme, Einkassirung. V. peněz. —
V., die Aufhebung, Abschaffung, Kassirung.
V. práva, řehole (= zrušení). — V. = za-
vedení, vystavění, založení, die Erhebung,
Einführung, Gründung. V. dolů, kláštera. —
V. = chvála, das Lob, Preisen. Cf. Vy-
zdvihnouti. Bern. — Vz Vyzdvižení.

Vyzdvihnutý; -ut, a, o = vyzdvižený,
erhoben, in die Höhe gehoben; aufgehoben,
erregt; eingehoben, einkassirt; aufgehoben,
abgeschafft, kassirt; erhoben, eingeführt,
gegründet, gelobt, gepriesen a p. Vz Vy-
zdvihnutí, Vyzdvihnouti.

Vyzdvihovač, e, m., der Erheber. V ana-
tom. musculus attolens. Nz. lk.

Vyzdvihovadlo, a, n., elevatorium. Nz. lk.

Vyzdvihovák, u, m., der Heber. V. ho-
lový, s pracnami, s třínožkou, Hayleyův.

Vyzdvihování, n., vz Vyzdvihnouti.

Vyzdvihovatel, e, m., der Auf-, Er-
heber. Jg. Slov.

Vyzdvihovati, vz Vyzdvihnouti.

Vyzdvižení, n., die Erhebung, Hebung
in die Höhe, der Aufzug. V. opony. Dch.

— V. = povznešení. V. mysli, hlasu. — V.,
die Erhebung, Erregung. V. vojny, Dač.,
rozbroje. — V., die Einnahme, Einkassi-
rung. V. peněz. Šp. — V. = uvězení, die
Einkerkerung. Několik nedělí po našem v.
Bart. — V. = zrušení, die Aufhebung, Ab-

schaffung. V. kláštera. Mus. 1880 287. —
V. = založení die Einführung, Gründung.
V. hor. Mus. 1880. 441. —V. = propuštění,
vymazání, die Löschung. Ucházel se o v,
z desk zemských. Mus. 1880. 228. — V.,
die Förderung, Unterstützung, Erhebung.
Maje on mne k sobě laskavého a náchyl-
ného k jeho v. a spomožení. Žer. 23. —
V. = chvála, das Lob, Preisen. — Vz Vy-
zdvihnutí.

Vyzdvižený; -en, a, o, vz Vyzdvihnouti.

Vyzdvižitel, e, m., špatně, vz -tel (ko-
nec).

Vyzdvižitelný, aufhebbar. V. břemeno.
Techn.

Vyzdvořilkovati, abartigen. Šm.

Vyzdychati = vykapati, krepiren, aus-
sterben. Dobytek v-chal. Us. Brt.

Vyzeji, vz Vyzáti.

Vyzelenati se, aufgrünen. Celá hora sa
utešene vyzelenala. Dbš. Sl. pov. I. 11. —
kdy. Na jaře se všecko vyzelená. Us. Tč.

Vyzemnatěti, ěl, ění, den Erdgeschmack
verlieren. Ros.

Vyzeň, zně, f. = vyza, zastr.

Vyzérati, vz Vyzříti.

Vyzerzavěti = vyzrzavěti. Na Ostrav.
Tč.

Výzev, u, m. = vyzívání i co se vyzívá,
pára, vydýchání, die Ausdünstung. Mhy a
výzevy. Ráj., Pl., Rostl., Krok. — V. =
vyzvání, die Aufforderung. Jg. V. ku vzdání
se. Čsk.

Vyzévání, n. = vydychování, vz Výzev.
V. plynu kyslíkového. SP. II. 132 Vz Vy-
zevování.

Vyzévati = vydychovati, vypouštěti, aus-
athmen, ausströmen. — co odkud kam.
Assimilující rostlina kyslík z průduchů svých
do vzduchu vyzévá. SP. II. 98.

Vyzevlovatěti, ěl, ění, aufhören zu gaf-
fen, gescheiter werden. Ros.

Vyzevlovati, er-, ausgaffen. — si co.
Ros. — se, ausgaffen, genug gaffen. Ros.

Výzevník, u, m., das Ausrufungszeichen.
Šm.

Výzevný = vyzývací, Aufforderungs-.
J. tr. — V., aushauchbar. Rk.

Vyzevování, n., evaporatio, die Aus-
dünstung. Vz Rst. 253., 520., Vyzévání.

Vyzevovati, vz Vyzáti.

Vyzháňati, auf-, ausjagen. — koho od-
kud. V. služebníky z brlohu. Na Ostrav.
Tč.

Vyzhazovati, nach und nach hinauswer-
fen. — co odkud kam: snopy z vozu do
stodoly. Us. Tč.

Vyzí, vyzový, Hausen-. V. měchýř (ka-
ruk), ichtyocolla, die Hausenblase. Jg., Nz.
lk., Šp. V. klí či pryskyřice. Ms. bib. 121.
V. maso = vyzina.

Vyzíbati, vyzíbnouti, vz Vyzábnouti.

Vyzíblina, y, m. a f. = suchý, hubený
člověk, ein hagerer Mensch. Mor. Vck. Vz
Vyzíblý.

Vyzíblý = vyzáblý. Na Zlínsku. Brt. —
od čeho, čím: od nemoci, od bídy; nemocí,
bídou. Us. na Mor. Bkř.

Vyzíbnouti, vz Vyzábnouti.

Vyzičení, n., vz Vyzičiti.