Předchozí (1189)  Strana:1190  Další (1191) |
|
|||
1190
|
|||
|
|||
Vyzičiti, il, en, ení, aufhören zu ver-
gönnen. Na Slov. Bern. Vyzimek, mku, m., der Wintervorrath.
Vyziměti se = přestati zima býti, auf-
hören kalt zu sein. Vyzimělo se. Us. Vyzimiti se, il, ení, vyzimovati se =
vystydnouti, vymrznouti, auskühlen, aus- frieren. Je mu horko, šel na mráz se vy- zimovati. Us. Jg. — V. = přestati zimou býti, aufhören kalt zu sein. Co by se už jenom vyzimilo. Us. Šd. Vyzimniti se, il, ění, kalt werden. Už
se v-lo, bude brzo zima. Us. Tč. — čím. Otvíráním jizba se v-la. Us. Tč. Vyzimnouti, ul, utí = vystydnouti, aus-
kühlen. Na Mor. u Příbora. Vyzimování, n., die Auswinterung, Er-
haltung (Ernährung) durch den Winter. Bern. Vyzimovaný; -án, a, o, ausgewintert,
durch den Winter gehalten (ernährt). Bern. — kde. Ovce v mrazniciach v-né najar vy- háňal s ovčiarskými psy. Let. Mtc. Sl. IX. 1. 38. Vyzimovati = přes zimu přechovati, aus-,
durchwintern. — abs. Žito vyzimovalo = zimou pošlo, vyhynulo, auswintern. Us. Jg., Brt. — co: dobytek, včely, ptáka. Us. — se, über den Winter mit den Vorräthen auskommen, sich erhalten. Us. Tč., Šp. — (co) jak. Jak tolik statku (dobytka) vy- zimuješ při tak malém statku? Us. Tč. Při samej slámě sa ovca zle vyzimuje. Us. Tč. Vyzín, u, m. = vyzí měchýř, die Hausen-
blase. Šd. Vyzina, vyzinka, y, f. = vyzí maso, das
Hausenfleisch. Jg., Chč. P. 77. Bude nám zaplacena tohoto postu v. Mst. Kterýž nás masem, vínem, v-nou, rybami a slepicemi dostatečně opatřiti poručil. Vrat. — V. = vyzí klí. Roztok v-ny, die Hausenblasen- lösung. Šp. — V. = vyza, der Hausen. Po- máhajž Bóh, milá v-ko (pravil vlk k oslovi). Tkadl. Vyzinouti, vz Vyzáti.
Vyzírání, n., vz Vyzírati.
Vyzírati, vz Vyzříti.
Vyzírávati, vz Vyzírati.
Výzisk, u, m., der Gewinn, Erwerb.
Vyzískání, n., die Gewinnung. Kostel
snešen jest k v. věčího prostranství. Ddk. 396. Vyzískaný; -án, a, o, erworben, ge-
wonnen, verdient. V. peníze. Vz Vyzískati. Vyzískati = vydělati, gewinnen, erwer-
ben, erlangen. — si co: milosť. V. — co komu kde čím: Svou šlechetností lásku sobě u lidí v-ti. Us. V Americe si veliké jmění obchodem v-kal. Nevinný vzdechem k Bohu vyzíská pomstvu od Boha na tebe. Na Slov. Tč. — koho k čemu: k ná- boženství. Apol. — co s kým. Tři sta tolarů bych s ní vyzejskal. Er. P. 289. — co odkud. V Uhřích, kdež Štěpán I. ko- runu královskou od stolice apoštolské byl v-skal. Ddk. II. 314. Co z toho v-ská, ví Bůh. Us. Tč. — co kdy: cenu v zápasích. Us. — se = zbohatnouti. Vš. Vyzíti, vz Vyzáti.
Vyzívati, vyzívnouti, vz Vyzáti.
|
Vyzívka, y, f. = přestávka, die Pause.
Kram. Vyzívnouti, vnul a vl, utí, aufgähnen.
— V. = vypustiti, auslassen, aufgeben. —
co: ducha. Bern. Vyzívnutí, n., das Aufgähnen. Us.
Vyzivovati = vyšlehovati. Vz násl. —
odkud. Oheň v-val ze země. Mor. Brt. Vyziznouti, ul, utí; vyzizati, vyzizovati,
na Slov. = vylézti, herauskriechen; vyšle- hnouti, herausschlagen, emporlodern. Vz Vyzivovati. Roiz. Vyzjaviti, il, en, ení, vyzjavnouti, obyč.
vyzaviti, aufsperren. — co: hubu. Na Mor. Tč. Vyzka, y, f. = morče, das Meerschwein-
chen. U Bydž. Mý. Vyzkoumání, n., die Aus-, Erforschung.
Rozum svůj brousiti k v. něčeho. Dch. V. pravdy. KB. 1. Vyzkoumaný; -án, a, o, ausgeforscht,
erforscht. Us. Vyzkoumati, aus-, erforschen, ergründen.
— koho kde.
Vyzkoušení, n., die Erprobung.
Vyzkoušený; -en, a, o, durchgeprüft,
erprobt. V. osoba. Šml. Vyzkoušeti, el, en, ení, durchprüfen, er-
proben. — koho kde, kdy: ve škole, po škole. Vz Vyzkusiti. Vyzkružení, n. V. klenby = odstranění
lešení klenbového. Stat. př. kn. 1877. 98. Výzkum, u, m., die Erforschung, Erhe-
bung. Výzkumy činiti. Us. Dch. Toho dne vyšel jsem na v-my. Šml. — V., das For- schungsresultat. Tabulka v-mů, die Erfah- rungstafel. Sl. les., Dch. Vyzkumný, Erforschungs-. V-mná cesta,
Dch., cestovatel, výprava, Mus. 1880. 601., prostředek. Stč. Zmp. 152. Výzkus, u, m., die Erfahrung. Na Slov.
Pustil sa svetom na v-sy (= na zkušenou), Dbš. Sl. pov. I. 93. Vyzkusiti, zkus, il, šen, ení; vyzkoušeti,
ejí, ej, eje (íc), el, en, ení; vyzkušovati = docela zkusiti, ganz ausprüfen, versuchen, auskosten. Jg. — co čím. Místa shnilými parami naplněná hořícími věcmi v. Tabl. lid. — koho z čeho vyzkoušeti: z latiny,
z úlohy. Vyzkýpati = vykypěti. Sem si kafej dala
zehřiť a mně ho hromada vyzkýpalo. Slez. Šd. Vyzlacení, n., die Vergoldung. Ruční v.
(u knihaře), die Handvergoldung. Dch. Vyzlacený; -en, a, o, vergoldet. V-né
ozdoby na deskách knihy, Goldverzierung. V. kalich. Mus. 1880. 472. Vyzlatěný = vyzlacený. Na Slov. Dbš.
Sl. pov. VII. 46. Vyzlatiti, il, cen, ení; vyzlacovati, ver-
golden. — co. Us. — co čím: kalich či- stým zlatem. Us. Tč. Vyzléci, vyzleku = vysvléci. Na Slov.
Koll. Vyzlecti = vysvléci. Na Slov.
Vyzlečení, n. = vysvlečení. Na Slov.
Bern. Vyzlečený = vysvlečený. Na Slov. Bern.
Vyzlékání, n. = vysvlékání. Na Slov.
|
||
|
|||
Předchozí (1189)  Strana:1190  Další (1191) |