sb157-05 0..8296

1190

Vyzičiti, il, en, ení, aufhören zu ver-
gönnen. Na Slov. Bern.

Vyzimek, mku, m., der Wintervorrath.

Vyziměti se = přestati zima býti, auf-
hören kalt zu sein. Vyzimělo se. Us.

Vyzimiti se, il, ení, vyzimovati se =
vystydnouti, vymrznouti, auskühlen, aus-
frieren. Je mu horko, šel na mráz se vy-
zimovati. Us. Jg. — V. = přestati zimou
býti, aufhören kalt zu sein. Co by se už
jenom vyzimilo. Us. Šd.

Vyzimniti se, il, ění, kalt werden. Už
se v-lo, bude brzo zima. Us. Tč. — čím.
Otvíráním jizba se v-la. Us. Tč.

Vyzimnouti, ul, utí = vystydnouti, aus-
kühlen. Na Mor. u Příbora.

Vyzimování, n., die Auswinterung, Er-
haltung (Ernährung) durch den Winter. Bern.

Vyzimovaný; -án, a, o, ausgewintert,
durch den Winter gehalten (ernährt). Bern.
— kde. Ovce v mrazniciach v-né najar vy-
háňal s ovčiarskými psy. Let. Mtc. Sl. IX.
1. 38.

Vyzimovati = přes zimu přechovati, aus-,
durchwintern. — abs. Žito vyzimovalo =
zimou pošlo, vyhynulo, auswintern. Us. Jg.,
Brt. — co: dobytek, včely, ptáka. Us. —
se, über den Winter mit den Vorräthen
auskommen, sich erhalten. Us. Tč., Šp. —
(co) jak. Jak tolik statku (dobytka) vy-
zimuješ při tak malém statku? Us. Tč. Při
samej slámě sa ovca zle vyzimuje. Us. Tč.

Vyzín, u, m. = vyzí měchýř, die Hausen-
blase. Šd.

Vyzina, vyzinka, y, f. = vyzí maso, das
Hausenfleisch. Jg., Chč. P. 77. Bude nám
zaplacena tohoto postu v. Mst. Kterýž nás
masem, vínem, v-nou, rybami a slepicemi
dostatečně opatřiti poručil. Vrat. — V. =
vyzí klí. Roztok v-ny, die Hausenblasen-
lösung. Šp. — V. = vyza, der Hausen. Po-
máhajž Bóh, milá v-ko (pravil vlk k oslovi).
Tkadl.

Vyzinouti, vz Vyzáti.

Vyzírání, n., vz Vyzírati.

Vyzírati, vz Vyzříti.

Vyzírávati, vz Vyzírati.

Výzisk, u, m., der Gewinn, Erwerb.

Vyzískání, n., die Gewinnung. Kostel
snešen jest k v. věčího prostranství. Ddk.
396.

Vyzískaný; -án, a, o, erworben, ge-
wonnen, verdient. V. peníze. Vz Vyzískati.

Vyzískati = vydělati, gewinnen, erwer-
ben, erlangen. — si co: milosť. V. — co
komu kde čím: Svou šlechetností lásku
sobě u lidí v-ti. Us. V Americe si veliké
jmění obchodem v-kal. Nevinný vzdechem
k Bohu vyzíská pomstvu od Boha na tebe.
Na Slov. Tč. — koho k čemu: k ná-
boženství. Apol. — co s kým. Tři sta
tolarů bych s ní vyzejskal. Er. P. 289. —
co odkud. V Uhřích, kdež Štěpán I. ko-
runu královskou od stolice apoštolské byl
v-skal. Ddk. II. 314. Co z toho v-ská, ví
Bůh. Us. Tč. — co kdy: cenu v zápasích.
Us. — se = zbohatnouti. Vš.

Vyzíti, vz Vyzáti.

Vyzívati, vyzívnouti, vz Vyzáti.

Vyzívka, y, f. = přestávka, die Pause.
Kram.

Vyzívnouti, vnul a vl, utí, aufgähnen.

— V. = vypustiti, auslassen, aufgeben. —
co: ducha. Bern.

Vyzívnutí, n., das Aufgähnen. Us.

Vyzivovati = vyšlehovati. Vz násl. —
odkud. Oheň v-val ze země. Mor. Brt.

Vyziznouti, ul, utí; vyzizati, vyzizovati,
na Slov. = vylézti, herauskriechen; vyšle-
hnouti, herausschlagen, emporlodern. Vz
Vyzivovati. Roiz.

Vyzjaviti, il, en, ení, vyzjavnouti, obyč.
vyzaviti, aufsperren. — co: hubu. Na Mor.
Tč.

Vyzka, y, f. = morče, das Meerschwein-
chen. U Bydž. Mý.

Vyzkoumání, n., die Aus-, Erforschung.
Rozum svůj brousiti k v. něčeho. Dch. V.
pravdy. KB. 1.

Vyzkoumaný; -án, a, o, ausgeforscht,
erforscht. Us.

Vyzkoumati, aus-, erforschen, ergründen.

— koho kde.

Vyzkoušení, n., die Erprobung.

Vyzkoušený; -en, a, o, durchgeprüft,
erprobt. V. osoba. Šml.

Vyzkoušeti, el, en, ení, durchprüfen, er-
proben. — koho kde, kdy: ve škole, po
škole. Vz Vyzkusiti.

Vyzkružení, n. V. klenby = odstranění
lešení klenbového. Stat. př. kn. 1877. 98.

Výzkum, u, m., die Erforschung, Erhe-
bung. Výzkumy činiti. Us. Dch. Toho dne
vyšel jsem na v-my. Šml. — V., das For-
schungsresultat. Tabulka v-mů, die Erfah-
rungstafel. Sl. les., Dch.

Vyzkumný, Erforschungs-. V-mná cesta,
Dch., cestovatel, výprava, Mus. 1880. 601.,
prostředek. Stč. Zmp. 152.

Výzkus, u, m., die Erfahrung. Na Slov.
Pustil sa svetom na v-sy (= na zkušenou),
Dbš. Sl. pov. I. 93.

Vyzkusiti, zkus, il, šen, ení; vyzkoušeti,
ejí, ej, eje (íc), el, en, ení; vyzkušovati =
docela zkusiti, ganz ausprüfen, versuchen,
auskosten. Jg. — co čím. Místa shnilými
parami naplněná hořícími věcmi v. Tabl. lid.

— koho z čeho vyzkoušeti: z latiny,
z úlohy.

Vyzkýpati = vykypěti. Sem si kafej dala
zehřiť a mně ho hromada vyzkýpalo. Slez.
Šd.

Vyzlacení, n., die Vergoldung. Ruční v.
(u knihaře), die Handvergoldung. Dch.

Vyzlacený; -en, a, o, vergoldet. V-né
ozdoby na deskách knihy, Goldverzierung.
V. kalich. Mus. 1880. 472.

Vyzlatěný = vyzlacený. Na Slov. Dbš.
Sl. pov. VII. 46.

Vyzlatiti, il, cen, ení; vyzlacovati, ver-
golden. — co. Us. — co čím: kalich či-
stým zlatem. Us. Tč.

Vyzléci, vyzleku = vysvléci. Na Slov.
Koll.

Vyzlecti = vysvléci. Na Slov.

Vyzlečení, n. = vysvlečení. Na Slov.
Bern.

Vyzlečený = vysvlečený. Na Slov. Bern.

Vyzlékání, n. = vysvlékání. Na Slov.