sb157-05 0..8296

1195

Vyznívání, n., vz Vyznění. V. pocitu.
Dk. P. 19., 12.

Vyznojiti, il, en, ení, vyznojovati, aus-
schwitzen. — se při čem jak. Pri tej ro-
botě sem sa dobre vy znojil. Na Slov. Tč.
O ta pěkná čela zle jsou v-jena. Hdk. C.
81.

Vyznojený; -en, a, o, ausgeschwitzt, ver-
schwitzt. Utrel si v né čelo a hodil sa pod
širokého buka, aby si kus oddychol. Dbš.
Sl. pov. VII. 63.

Vyzobání, vyzobování, n., das Aufpicken,
Auffressen (vom Geflügel). Bern.

Vyzobaný; -án, a, o, aufgepickt, wegge-
fressen (vom Geflügel). — kým. Klasy vrabci
v-né. Us., Sldk. 566. — V. = vypasený, vy-
jedený, ausgefressen, dick, feist.

Vyzobati, zobám, zobi, zobe, eš; zobej
a zob, al, án, ání; vyzobávati, vyzobovati,
Auspicken, aufhacken, herausschnäbeln, weg-
fressen (vom Geflügel). — to: žito, pšenici.
Us. Co semen ptáci vyzobú. Troj. 54. a.
Ptáci jahůdky (obyč. jeřabiny) ve špruhlích
vyzobali (ausleeren), ale nelapili se. Šp. Ja
byl bych já za blázenka, aby si ťa bral,
ptáci žito vyzobali a já plevu bral. Sš. P.
332. Vtáci zhladlí zem celú obsadli (obsedli),
zrno všetko vyzobali. Na Slov. Tč. — (co)
komu. V-bal nám šošovicu. Mor. Hrb. Ne-
choď ke kuřatům, kvočna by ti tam vyzo-
bala (mit dem Schnabel hacken). Us. Šd. —
co, koho odkud. Špaček beranům rád
hmyz z kožichů v-buje. Us. Ptáci všecka
zrna z talíře v-li. Us. Tč. Hlava tam bola
na ľade, ale cože, keď zakiaľ priletely vrany
a všetek rozum mu z nej v li. Dbš. Sl. pov.
III. 38. Ty slepice z toho sudu všecko vy-
zobaly. Ros.

Vyzobrati, vyzobirati, ganz abklauben.
— co odkud. Panenská jabka sme museli
všecky vyzobírať se stromů, by jich kdo
neukradl. Na Ostrav. Tč.

Vyzodháňati, nach und nach ganz weg-
jagen. — koho odkud: husy ze pšenice,
děti od vody. Na Ostrav. Tč.

Vyzodíti, vyzodívati, ganz ausziehen. —
co: kabát. — koho z čeho. Lichvář by
člověka z kůže v-val (vydal, svlékl). Na
Ostrav. Tč. Vz Vyzouti.

Vyzodkryti, vyzodkrývati, alles aufdek-
ken. — se. Přikryj děti, nebo všecky se
v-ly. Us. na Ostrav. Tč. — kdy. Skleniště
na jaře se v-vají. Ib. Tč.

Vyzopuch, u, m., scolopender. Rozk.

Výzor, u, m., die Aussicht. Na Slov.
Phld. III. 1. 4. Jehož v-rem byl Adam. Sš.
I. 62.

Výzorník, u, m., das Dachloch. Na Slov.
Ssk.

Vyzostřiti, il, en, ení, vyzostřovati =
popouzeti, reizen. Oči jeho na pohany pa-
tříta, již vyzostřijí. Ž. wit. 65. 7. Dle Gb.
vyd. obostřovati, exasperare.

Vyzoubkování, n., das Auszacken. Vz
Vyzoubkovati.

Vyzoubkovaný; -án, a, o, ausgezackt.
Cimbuří mající podobu lilií přináleželo Gi-
bellinům, v-né pak Velfům. Ddk. It. válk.
66. V-né kolečko citronové, v-vaný papír.
Šp.

Vyzoubkovati = vykrájeti, aby zoubky
zůstaly, auszacken. Jg. — co čím: vzorek
nůžkami.

Vyzouti, zuji, ul, ut, utí; vyzouvati =
zouti, zloupiti, obrati, ausziehen. Na Ostrav.
jen o botách, kalhotách a punčochách, sice
vydíti, vysvléci. Tč. — co. Duše vazby těla
vyzula jsoucí Bohu nežli lidem bližší. Koll.
1. 201. — co, se komu. V. někomu střevíc.
Ros. Vyzouvá se mu střevíc. Ros. — koho,
se z čeho. V. někoho z ležení, Plác., ze
statku. Sych. V. se z bot. Us. Vyzul z ka-
bátu člověka. Kos. Ol. I. 122. Poznání krásy
v-vá ducha lidského ze všeliké prostoty;
Rozum lidský v-val jednotlivce i celé ná-
rody z pověry a otroctví. Vlč. Vyzuli jej
z vlády, Vk. exc, Šf., z předsudků, z pod-
danství. Us., Mus. 1880. 483. Snop se vyzul
z obvřísla (vypadl). Mor. Šd. V. se ze vše-
liké křehkosti citu lidského. Pal. Děj. IV.
1. 390. Nevyzouval se pán, ač dle své vý-
sosti moha, z poslušnosti od synů rodičům
povinné; Člověk nehned ze starých zvyků
v. se může; Pláč jen stoikové, jenž se z pří-
rody lidské za pantheistickým smýšlením
svojím vyzouvali, nehodným a neslušným
pokládati mohou; Apoštol každý pokus, ně-
jakou výmluvou jalovou z povinnosti se
v-vati, považuje... Sš. L. 47., 70., 186., II.
67. (Hý. ). — co odkud. V. s sebe všecku
vlídnost'. Smrž.

Vyzouvák, u, m. = zouvák, der Stiefel-
knecht.

Vyzouvání, n., das Ausziehen.

Vyzouvaný, wiederholt ausgezogen.

Vyzouvati, vz Vyzouti.

Vyzouzati, vyzouznouti se = vyklouz-
nouti, vysmeknouti se, vyšinouti se, ausglit-
schen, entschlüpfen. Lounek se v-zal. U Kr.
Hrad. Kšť. Chytala pořád mýdlo a ono se
jí vyzouzlo z ruky. Us. u Rychn. Ntk. — co
na kom: peníze (žert. = vyhráti). U Smi-
dar. Kšť.

Výzov, a, m., Výzová, é, f. Hrabě z Vý-
zova. Dal. k. 91.

Vyzoviáky, pl., m. = veliké bílé bram-
bory původem z Vyzovic. Na Zlínsku. Brt.

Vyzovice, dle Budějovice, Wisowitz, mě.
u Uher. Brodu. PL. Vz Žer. Záp. II. 192.,
S. N. Čistý jak V.; Je to čisté jako V-ce
po jarmarku nebo po dešti (pořekadlo na
Vsacku. Ve Vyzovicích totiž po každém
dešti nebo zvláště po trhu domy dobytkem
nebo lidmi umazané bílívají). Vck.

Vyzovu, vz Vyzvati.

Vyzový, Hausen-. V. měchýř. Zlob.

Vyzpěvovati, vz Vyzpívati.

Výzpěvy, pl., m., der Gesang. Kdo by
tam ty výzpěvy pořád poslouchal? Us. Šd.

Vyzpívati, vyzpěvovati, aussingen, zu
Ende singen, ersingen. — abs. Už vyzpíval,
er ist fertig. Us. Tč. — co: celou písničku
(dozpívati). Ros., Har. Božskou dobrotu vy-
zpěvovati (zpěvem chváliti). Plk. Žal svůj
v. Vrch. Kdo tuto písničku v-vá? A panna
Maria ju v-la, když svého synáčka kolíbala.
Ps. mor. Šd. Tři pěsničke vespívala a taky
se do pláče dala. Sš. P. 697. Večer a ráno
pred sobášom shromažďujú sa pred domom
mladuchyným jej družice a vyspevujú roz-

286*