sb157-05 0..8296

1196

luky (piesne na rozlučnô). Dbš. Sl. pov. II.
39. —jak. Kdo tu pěsničku třikrát vyzpívá,
ten tři dušičky z pekla vystříhá. Sš. P. 47.
Vesele si vyzpěvuje. Us. Šd. I a zpěvula si
zase pořádem vyzpěvuje. Mor. Šd. — koho
odkud čím. Kněží je z pekla v-jí žaltáři.
Chč. 381. — se z čeho kdy. Písně znal
každý všecky a bylo jich tolik, že se z nich
nevyzpíval od rána do večera (za den).
Brt. — něco na koho = vyzraditi, ver-
rathen. U Kr. Hrad. Kšť. — si co, čeho:
peníze, peněz (mnoho). Ros. On si pěknou
píseň vyzpěvuje. Us. — komu = vynadati,
vyčísti, vybiti, ausschelten, vorwerfen, ab-
priigeln. Us. Brt., Tč., Vck., Kšť. — o čem.
Ústa len o láske chcú mi vyspevovať. Sl.
spv. I. 33.

Vyzpomenouti si něco, auf etwas ver-
fallen. Sa.

Vyzpovídati (na Slov. ozpovedať, Šd. ).

— koho = něčí zpověď vyslyšeti, Beichte
hören, D., Ros., 2. obehráti, Us., vybiti, ab-
prügeln, Us. Brt., vše na někom vyzvěděti,
alles aus Jem. herausziehen. Už ho v-li
(obehráli). Us. Kšť. — se komu: knězi.
Dch. Kníže rozhodl se v. se tomuto svatému
biskupu. Ddk. II. 466. — se z čeho: z hří-
chů. Br. Len že len vyzpovedaj sa zo všet-
kého. Dbš. Sl. pov. I. 39. Já sa vyzpovídám
z mojich hříchů těžkých. Mt. S. I. 11., Sš.
P. 166. Pakli se pokání činíce z hříchů vy-
zpovídáte. Ddk. III. 180. —jak: zkroušeně
ze hříchů se v. Us.

Vyzpřeplítati, ganz, alles durchflechten.

— co čím. Plot tyčkový trním v., aby hoši
nepřelízali. Na Ostrav. Tč.

Vyzpúzati něco = zpúzením se dopá-
trati. Mor. Šd.

Výzpyt, u, m., die Erforschung, Aus-
forschung. Někoho k v-tu přibrati, zur En-
quete beiziehen. Us. Dch. Fysiologické vý-
zpyty. Zkr. Zří skulinkou a slouchá, zvídá
na v-tu, auf der Lauer. Kká. Td. 288.

Vyzpytatel, e, m., der Er-, Ausforscher.

Vyzpytatelný, ausforschbar. Us., Sá.

Výzpytný = vyzpytatelný. Mus. 1880.
262. V. pokus. Stč. Zmp. 44. V. poušť. Kká.
Td. 125.

Vyzpytovati, vyzpytati (Valkemb. Růže
zahr. G. 3. Vz Č. Dodatky. ) = vyšetřiti,
vystihnouti, er-, ausforschen, ergründen. —
koho. Br. — co o čem: O zimě, Toms.,
o měsíci. Us. Tč. — čeho. V. nemocí ja-
kosti a příčin (lépe: co). Lom. — čemu.
Tomu člověk nevyzpytuje (auf den Grund
kommen). Us. na Zlínsku. Brt. —co odkud.
To z knížek v-val. Kká. Td. 222. — se
koho. V-jú sa jej: koho si berie (vyptávati
se). Dbš. Obyč. 15. Černokňažník sa hneď
začal v-vať synka, že či zná čítať. Dbš. Sl.
pov. I. 174.

Vyzračiti se, il, en, ení = vyjasniti se,
sich auf-, ausheitern. Us. — se komu kde.
V-lo se mu před očima, že vše jest marno.
Us. Tč.

Výzrada, y, f. = vyzrazení, der Verrath.
Mus. III. b. 72.

Vyzradění, n. = vyzrazení. Na Slov.

Vyzraděný = vyzrazený. Na Slov. Bern.

Vyzraditel, e, m. = zrádce, der Verrä-
ther.

Vyzraditelka, y, f., die Verrätherin.

Vyzraditi, zraď, dě (íc), il, zen, ení; vy-
zrazovati = zrádně vynésti, vyjeviti, ange-
ben, entdecken, offenbaren, bekannt machen;
dávati znáti, ukazovati, zu erkennen geben,
verrathen; se, sich verrathen, sich bloss
geben. Jg. — abs. Štěně vyzrazuje, co
z něho za psa bude. Prov. Sych. — co,
koho, se: tajemství. D. Vyzradili se. Us.
Tajné úklady něčí v.; v. spiknutí. Ddk. II.
390., III. 30. Bodaj si zkamenel, ej, ako
v hore skála, keď si ma v-dil, že som ťa
bozkala. Sl. spv. III. 83. Zrob ty, milá, jak
rozumíš, enom ať se něvyzradíš. Sš. P. 158.

— čím. Chodem v-zuje, že jím pýcha vládne.
Sych. — co komu, se komu čím. Us. Tč.

— co na koho. Us. Dch. — co kde. Jak
zmužilé tenkrát už srdce a odvahu prudkú
i v mladších silu náramnú vyzradzoval údoch.
Hol. 12.

Vyzradzovati = vyzrazovati. Vz Vyzra-
diti.

Vyzraji, vz Vyzráti.

Vyzrálosť, vyzrálosť, i, f., die Reifheit,
völlige Reife. Obilí přichází k vyzralosti
(k dozrání). Jg. — V. na koho (zchytra-
losť), das Gewachscusein. Us. Jg.

Vyzralý, vyzrálý, na Slov. vyzrelý (Bern. ),
ausgereift, reif. V. obilí, ovoce. V. názor
života, reife Lebensanschauung. Dch. —
V. = zchytralý, gewachsen, reif, pfiffig.
V. šelma Us.

Vyzrání, n., das Ausreifen.

Vyzráti, zraji, ál a vyzrám, al, ání;
vyzrávati = docela uzráti, ganz ausreifen,
völlig reif werden. — proč. Obilí pro
mokra nevyzralo. V. — nač, na koho.
On na to (naň) vyzrál (zchytral). Ros., Dch.
On nedá pokoje, až naň někdo vyzraje, bis
über ihn der rechte kommt; Dlouho lidi
trýznil, až přece naň někdo vyzrál. Dch.
Ti na vás vyzráli. Us. Wtr. Na šlechtice
loudu (loudala) jsem nevyzrál. Kká. Td. 53.
Ten na to vyzrál. Us. Šml., Šd., Vck. Tak
chcem v. na tu slotu. Hdk. C. 176. Ještě
na mne nevyzrál! Us. Šd. — čím Víno
sluncem vyzrálo. Kodm

Vyzratí, n. = vyzrání. Na Slov. Bern.

Vyzrátý; -at, a, o = vyzralý. Na Slov.
a Mor. V. ovoce, trnky. Us. Šd.

Vyzrazení, n., die Verrathung, der Ver-
rath.

Vyzrazený; -en, a, o, verrathen.

Vyzrazovati, vz Vyzraditi.

Vyzrcadliti, il, en, ení, vyzrcadlovati,
abspiegeln. — se kde. Protější břeh v tiché
vodě se vyzrcadlil. Us. Tč.

Vyzrelosť, i, f. = vyzralosť. Na Slov.
Bern.

Vyzrelý = vyzralý. Na Slov. Bern.

Vyzření, n. = výhled, das Hinaussehen,
Aussehen. Vz Vyzříti.

Vyzřený; -en, a, o, erblickt. Bern.

Vyzříti, vyzřím, vyzři, vyzře, vyzřel,
ení, vyzírati = vyhlédati, heraus-, hinaus-
sehen. — abs. Nebudem ja viac vyzerať, či
skoro vyndú zore; Tak vyzerá, jako čoby