Předchozí (1195)  Strana:1196  Další (1197) |
|
|||
1196
|
|||
|
|||
luky (piesne na rozlučnô). Dbš. Sl. pov. II.
39. —jak. Kdo tu pěsničku třikrát vyzpívá, ten tři dušičky z pekla vystříhá. Sš. P. 47. Vesele si vyzpěvuje. Us. Šd. I a zpěvula si zase pořádem vyzpěvuje. Mor. Šd. — koho odkud čím. Kněží je z pekla v-jí žaltáři. Chč. 381. — se z čeho kdy. Písně znal každý všecky a bylo jich tolik, že se z nich nevyzpíval od rána do večera (za den). Brt. — něco na koho = vyzraditi, ver- rathen. U Kr. Hrad. Kšť. — si co, čeho: peníze, peněz (mnoho). Ros. On si pěknou píseň vyzpěvuje. Us. — komu = vynadati, vyčísti, vybiti, ausschelten, vorwerfen, ab- priigeln. Us. Brt., Tč., Vck., Kšť. — o čem. Ústa len o láske chcú mi vyspevovať. Sl. spv. I. 33. Vyzpomenouti si něco, auf etwas ver-
fallen. Sa. Vyzpovídati (na Slov. ozpovedať, Šd. ).
— koho = něčí zpověď vyslyšeti, Beichte
hören, D., Ros., 2. obehráti, Us., vybiti, ab- prügeln, Us. Brt., vše na někom vyzvěděti, alles aus Jem. herausziehen. Už ho v-li (obehráli). Us. Kšť. — se komu: knězi. Dch. Kníže rozhodl se v. se tomuto svatému biskupu. Ddk. II. 466. — se z čeho: z hří- chů. Br. Len že len vyzpovedaj sa zo všet- kého. Dbš. Sl. pov. I. 39. Já sa vyzpovídám z mojich hříchů těžkých. Mt. S. I. 11., Sš. P. 166. Pakli se pokání činíce z hříchů vy- zpovídáte. Ddk. III. 180. —jak: zkroušeně ze hříchů se v. Us. Vyzpřeplítati, ganz, alles durchflechten.
— co čím. Plot tyčkový trním v., aby hoši
nepřelízali. Na Ostrav. Tč. Vyzpúzati něco = zpúzením se dopá-
trati. Mor. Šd. Výzpyt, u, m., die Erforschung, Aus-
forschung. Někoho k v-tu přibrati, zur En- quete beiziehen. Us. Dch. Fysiologické vý- zpyty. Zkr. Zří skulinkou a slouchá, zvídá na v-tu, auf der Lauer. Kká. Td. 288. Vyzpytatel, e, m., der Er-, Ausforscher.
Vyzpytatelný, ausforschbar. Us., Sá.
Výzpytný = vyzpytatelný. Mus. 1880.
262. V. pokus. Stč. Zmp. 44. V. poušť. Kká. Td. 125. Vyzpytovati, vyzpytati (Valkemb. Růže
zahr. G. 3. Vz Č. Dodatky. ) = vyšetřiti, vystihnouti, er-, ausforschen, ergründen. — koho. Br. — co o čem: O zimě, Toms., o měsíci. Us. Tč. — čeho. V. nemocí ja- kosti a příčin (lépe: co). Lom. — čemu. Tomu člověk nevyzpytuje (auf den Grund kommen). Us. na Zlínsku. Brt. —co odkud. To z knížek v-val. Kká. Td. 222. — se koho. V-jú sa jej: koho si berie (vyptávati se). Dbš. Obyč. 15. Černokňažník sa hneď začal v-vať synka, že či zná čítať. Dbš. Sl. pov. I. 174. Vyzračiti se, il, en, ení = vyjasniti se,
sich auf-, ausheitern. Us. — se komu kde. V-lo se mu před očima, že vše jest marno. Us. Tč. Výzrada, y, f. = vyzrazení, der Verrath.
Mus. III. b. 72. Vyzradění, n. = vyzrazení. Na Slov.
Vyzraděný = vyzrazený. Na Slov. Bern.
|
Vyzraditel, e, m. = zrádce, der Verrä-
ther. Vyzraditelka, y, f., die Verrätherin.
Vyzraditi, zraď, dě (íc), il, zen, ení; vy-
zrazovati = zrádně vynésti, vyjeviti, ange- ben, entdecken, offenbaren, bekannt machen; dávati znáti, ukazovati, zu erkennen geben, verrathen; se, sich verrathen, sich bloss geben. Jg. — abs. Štěně vyzrazuje, co z něho za psa bude. Prov. Sych. — co, koho, se: tajemství. D. Vyzradili se. Us. Tajné úklady něčí v.; v. spiknutí. Ddk. II. 390., III. 30. Bodaj si zkamenel, ej, ako v hore skála, keď si ma v-dil, že som ťa bozkala. Sl. spv. III. 83. Zrob ty, milá, jak rozumíš, enom ať se něvyzradíš. Sš. P. 158. — čím. Chodem v-zuje, že jím pýcha vládne.
Sych. — co komu, se komu čím. Us. Tč. — co na koho. Us. Dch. — co kde. Jak
zmužilé tenkrát už srdce a odvahu prudkú i v mladších silu náramnú vyzradzoval údoch. Hol. 12. Vyzradzovati = vyzrazovati. Vz Vyzra-
diti. Vyzraji, vz Vyzráti.
Vyzrálosť, vyzrálosť, i, f., die Reifheit,
völlige Reife. Obilí přichází k vyzralosti (k dozrání). Jg. — V. na koho (zchytra- losť), das Gewachscusein. Us. Jg. Vyzralý, vyzrálý, na Slov. vyzrelý (Bern. ),
ausgereift, reif. V. obilí, ovoce. V. názor života, reife Lebensanschauung. Dch. — V. = zchytralý, gewachsen, reif, pfiffig. V. šelma Us. Vyzrání, n., das Ausreifen.
Vyzráti, zraji, ál a vyzrám, al, ání;
vyzrávati = docela uzráti, ganz ausreifen, völlig reif werden. — proč. Obilí pro mokra nevyzralo. V. — nač, na koho. On na to (naň) vyzrál (zchytral). Ros., Dch. On nedá pokoje, až naň někdo vyzraje, bis über ihn der rechte kommt; Dlouho lidi trýznil, až přece naň někdo vyzrál. Dch. Ti na vás vyzráli. Us. Wtr. Na šlechtice loudu (loudala) jsem nevyzrál. Kká. Td. 53. Ten na to vyzrál. Us. Šml., Šd., Vck. Tak chcem v. na tu slotu. Hdk. C. 176. Ještě na mne nevyzrál! Us. Šd. — čím Víno sluncem vyzrálo. Kodm Vyzratí, n. = vyzrání. Na Slov. Bern.
Vyzrátý; -at, a, o = vyzralý. Na Slov.
a Mor. V. ovoce, trnky. Us. Šd. Vyzrazení, n., die Verrathung, der Ver-
rath. Vyzrazený; -en, a, o, verrathen.
Vyzrazovati, vz Vyzraditi.
Vyzrcadliti, il, en, ení, vyzrcadlovati,
abspiegeln. — se kde. Protější břeh v tiché vodě se vyzrcadlil. Us. Tč. Vyzrelosť, i, f. = vyzralosť. Na Slov.
Bern. Vyzrelý = vyzralý. Na Slov. Bern.
Vyzření, n. = výhled, das Hinaussehen,
Aussehen. Vz Vyzříti. Vyzřený; -en, a, o, erblickt. Bern.
Vyzříti, vyzřím, vyzři, vyzře, vyzřel,
ení, vyzírati = vyhlédati, heraus-, hinaus- sehen. — abs. Nebudem ja viac vyzerať, či skoro vyndú zore; Tak vyzerá, jako čoby |
||
|
|||
Předchozí (1195)  Strana:1196  Další (1197) |