sb157-05 0..8296

1197

doňho duša len spávat chodila. Mt. S. I.

29. Vyzerá jako haluza. Mt. S. To tak vy-
zerá, ako keby malý hrnčok vo veľkom
varil, či dáš vodu studničnú alebo potočnú,
vždycky ostane tvrdý a nedovarený. Rtk.

30. Otec jeho býval tým smutnejší a vy-
zeral už len ako dajaka tôňa (tôňava); Ne-
našla nikoho, iba jednu starú ženu. Aj tá
vyzerala ako naozajšná Ježibaba; Vyzeral
bľadý len ako tá stena. Dbš. Sl. pov. II.
14.. VI. 8., 27. (Šd. ). Jakž vyzřieti neda-
diechu. Alx. V. v. 473. (HP. 12. ). — koho,
co. Vyzerá ho, či už ide. Lipa. II. 317. Slo-
venské dievčatá pozerajú do studne, chcejúc
tam milého svojho vyzrieť. Phld III. 3. 277.
Vychádzaly obe von, vyzierala Ružena otca,
vyzierala jej matička, muža svojho dobrého;
Medzi všemi sama som najväčia panna;
zahrám akú rozkážete, veselú či smutnú
chcete; každý len mňa vyzerá, kto sa ku
nám poberá (= väža). Mt. S. I. 56.. 136
(Šd. ). Ludmilu veľmi žiadostivo čakal, až
naposledy ju vyzrel, ako sa k nemu po-
náhľala; Díva sa po vrchoch, díva sa po
dolinách, díva sa po širom svete, ale Hado-
gašpara nemóže vyzrieť; Vľkolák pribehne,
obzerá sa na všetky strany a ked ju nikde
nemôhol vyzrieť, od jedu začal tie kopy
burtať; Skoro vyzrely svojich šuhajov a
jedna za druhou hodily na nich jabľčka;
Ráno šiel studničku vyzerať, ako svitlo;
dievky sa prebudily; vyzeraly otca, volaly,
hľadaly na všetky strany; Veď ja mám
syna, ktorý všetko na svete vidí a vie; ten
ju vyzre, aby kde bola a potom vám povie
všetko; Vyzeral koč zďaleka. Dbš. Sl. pov.
I. 42., 60., 202., 244., 255., 335., IV. 28.,
48. (Šd. ). — komu. Na botách podošvy
není, von mu vyzerajú päty. Sldk. 400. —
kde. Vyšla na strom a naozaj vyzrela sve-
tielce v dalekej doline; Ale trebas boli svoja
krv, vyzerala pri nich ako medzi najcud-
zenejšími. Dbš. Sl. pov. I. 337., 136. Len
tu raz čo sa ti nestane? Voliaka nevoľa
každú noc mu tu lúku sdlávila, ale tak na
psiu hanbu, že to vyzeralo ako na holej
dlani. Mt. S. I. 51. Králončík viskočiu s pod
postele a tak vizerau vedla ňeho, ako čo
bi sa bou pod najviššju jedlu postavili. Er.
Sl. čít. 52. — odkud. V. z okna. Pass.,
Bj. Myšlénku obrazu z barev jeho v. Kos.
Ol. I. 207. Koš, z něhož vyzíralo několik
láhvi. Kos. v Km. 1884. Tato pošetilosť
vyzírá ze spisů jeho. Mus. 1880. 479. No,
ale ti aj z očú dobré vyzerá; Tomu ver nic
dobrého nevyzerá z očí. Dbš. Sl. pov. VI.
35., 90. Kráľovna ho aj vtedy z oblaka vy-
zerala; Čoveče čo ti je? sama ťažoba z teba
vyzerá. Mt. S. 55., 88. (Šd. ). — kudy. Co
kerý raz okusil, okénkem vyzřít musil. Sš.
P. 172. Dívka vyzírala světlou pod kadeří.
Čch. Bs. 71. — jak. Na prvý pohľad vy-
zerajú surovo. Phld. III. 3. 139. Ale to
všetko vyzeralo černo. Dbš. Sl. pov. I. 299.
Vyzři, mily paně, z velikeho divu, už ta
naša dcera vedě sanuť živu. Sš. P. 40. —
odkud kam: z okna na železnici, do polí
a p. Us. Tč. — s kým. Jak to s tebou
vyzírá (= vypadá)? Us. na Mor. Tč. — Vz
Vypadati, Vyhlížeti.

Vyzřiven, vna, m., osob. jm. V. Šimon.
Tk. V. 71.

Vyzrnati se, in Körner kommen. — proč.
Ledva že žito vykvitlo, už se vyzrnalo skrz
tu horkosť. Na Ostrav. Tč.

Vyzrnění, n. V. bavlny (oddělení vláken
od semene). NA. IV. 29. Vz Vyzrniti.

Vyzrněný; -ěn, a, o, entkörnt.

Vyzrniti, il, ěn, ění = zrna vyníti, vy-
loučiti, vydrhnouti, aus-, entkörnen. Bavlna
se vyzrňuje. Techn.

Vyzrnování, n. = opětné vyzrnění. V.
bavlny. NA. IV. 29.

Vyzrňovati, vz Vyzrniti. Horký syrob
pomalu chladne a vyzrňuje. KP. V. 26.

Vyzrzavěti, ěl, ění, durchrosten. — se
kam. Ďúra se v-věla do hrnca. Na Ostrav.
Tč.

Vyzubadlení, n., die Abzäumung. Na
Slov.

Vyzubadlený; -en, a, o, abgezäumt. V.
kůň. Na Slov.

Vyzubadliti, il, en, ení, vyzubadlovati,
abzäumen. — koho: koně. Us. na Slov.
Bern.

Vyzubatění, n., das Zahnigwerden. V.
kosy. Us.

Vyzubatěný; -ěn, a, o, zahnig gemacht,
schartig. V. nůž, kosa, srp. Us. Šd.

Vyzubatěti, ěl, ění, aufhören gezähnt,
zackig zu sein. Ros.

Vyzubatiti, il, ěn, ění, zahnig, schartig
machen. — co čím: nůž řezáním. Us. Tč.

Vyzubírati, vz Vyzubrati.

Vyzubiti, il, en, ení, vz Vyzoubkovati,
auszacken. — co: břitvu. Us. — se na
koho (zuby vyšklebiti, die Zähne fletschen).
Us.

Vyzúbkaný = zoubkovitý. V-ný koniec
klúča Dbš. Obyč. 178.

Výzubky, pl., m. = ozdoba římsy, der
Zahnschnitt. Dundr.

Vyzubovati šklíby, žertovně = vyškle-
bovati zuby (smáti se). U Kr. Hradce. Kšť.

Vyzubrati, vyzubírati, ganz abnehmen.

— co. Ubírala dycky po kapce, až všecko
vyzubírala. Na Ostrav. Tč.

Vyzubrovati někomu = vybiti, abprü-
geln. Tak ti vyzubruju! Slez. Šd.

Vyzučeti, el, ení, aussausen — kde.
Až oheň v komíně vyzučí, začne plamenať;
Větr zuči, až vyzučí Na Ostrav. Tč.

Vyzuděliti, il, en, ení, vyzudělovati, ganz
und gar betheilen. — co komu: chudým.
Na Ostrav. Tč.

Vyzúgati, vz Zúgati. — komu. Tak mu
vyzúgal. Mor. Šd.

Vyzuhrýzti, vyzuhryzovati, ganz abbeis-
sen. — co. Ponravy všecky kořínky vyzu-
hryzaly, povyzuhryzovaly. Na Ostrav. Tč.

Vyzuchtati, mit Fäusten durchprügeln.

— co komu: hřbet. — koho jak: po
hřbetě. Us. na Ostrav. Tč.

Vyzuji, vz Vyzouti.

Vyzukati = zukáním, tkadlcovstvím vy-
získati, vytkati, als Weber erwerben. — si.
Ten si vyzukal. Us.

Vyzula, y, m., osob. jm. Šd.

Vyzulíbati, abküssen. — koho. Šd.