sb157-05 0..8296

1198

Vyzuna, y, f. = hubená ženská. U Jižné.
Vrů.

Vyzungati = vyzunkati.

Vyzunkati, vylunkati, vyzunknouti, knul
a kl, ut, utí = vypiti, austrinken. — co:
vodu, pivo, sklenici. Us. Ptů., Vck. Ona
vyzunkne pohárek té hořké, ani se při tom
nezašklíbne. Us. Šd. — jak. Vyzungne
pohár rázem, na jednou, leert ihn auf einen
Zug. Us. Šd.

Vyzunknutí, n., das Austrinken auf einen
Zug o. Schluck.

Vyzunknutý; -ut, a, o, auf einen Zug
o. Schluck ausgetrunken. V. džbánek Us.
Jir. Ves. čt 72.

Vyzuřilý, der ausgetobt hat. Šm.

Vyzuřiti, il, en, ení, austoben, auswüthen.
Už vyzuřil. Us. Vzdor jeho se vyzuřil. Šbr.
Zaj. kr. Václ. 730.

Vyzuřivěti, ěl, ění, austoben. Zlob.

Vyzuš, e, m., ezochius, ryba. Rozk.

Vyzuščikati, ganz und gar abbröckeln.
— co odkud. Všecky navadlé listy se
zelí vyzuščikala. Na Ostrav. Tč.

Vyzutěkati, ganz davonlaufen. — od-
kud. Všeci chlapci vyzutěkali z kostela,
jak přišel kostelník. Na Ostrav. Tč.

Vyzutí, n., die Ausziehung der Schule
usw., vz Vyzouti.

Vyzutínati, vz Vyzutnouti.

Vyzutírati, vz Vyzutříti.

Vyzutnouti, vyzutíti, vyzutínati, ganz
abhauen Us. — co jak odkud. Všecky
stromy vyzutínali až po kořeně ze zahrady.
Na Ostrav. Tč.

Vyzutříti, vyzutírati, ganz abwischen. —
si co odkud: slzy s očí. V. špínu s hrnců.
Us. na Ostrav. Tč.

Vyzutý; -ut, a, o, ausgezogen. Vz Vy-
zouti. — z čeho: z bot. Us. V. ze všech
přítěh. Sš. Mt. 24.

Vyzuvač, e, m., der Auszieher. — V. =
lupič, der Berauber. L.

Vyzúvák, u, m., vz Vyzouvák. Také na
Ostrav. Tč.

Vyzúvati = vyzouvati. Vz Vyzouti.

Výzuvné, ého, n., vz Vyzůvný.

Výzůvný = k vyzvání náležející, Auf-
forderungs-. — Výzůvný, výzůvné = po-
svatební hody, odzyvky, die Nachhochzeit,
der zweite Tag nach der Hochzeit; die
Kirchmesse. D. — Jg.

Vyzválati, alles herunter wälzen. — co
odkud. Větr všecky stromy s vrchu v-lal.
U Místka. Tč.

Vyzváňání, n. = vyzvánění. Na Slov.

Vyzváňati = vyzváněti. Na Slov. Bern.

Vyzvanec, nce, m., der Aufgeforderte.
Ros.

Vyzvánění, n., das Ausläuten, die Aus-
läutung, das Todtengeläute. Us. Šd.

Vyzváněný; -ěn, a, o, ausgeläutet. V.
hrany.

Vyzváněti, vz Vyzvoniti.

Vyzvání, n., die Auf-, Herausforderung.
V. k souboji, das Duellkartei. Čsk., Ddk.
II. 441. Zejména stalo se asi v. k čeledím,
aby se ke korouhvím dostavili; Město za-
mítlo v. královo, aby se vzdalo; Bylo-li v.
prohlášeno, pak v hlavních hradech zařídily

se veřejné verbovny. Ddk. III. 53., 246.,

IV. 215. (Tč. ). V. nepřijmouti. Us. Vzdali
se na první v. Kram. V. věřitelův; V. k pla-
cení summy akciové. Šp. Vz Vyzvati.

Vyzvaný; -án, a, o, auf-, herausgefor-
dert. — k čemu: k souboji. Vz Vyzvati.

Vyzvárání, n. die Auslaugung. Slov.

Vyzváraný, -án, a, o, ausgelaugt; durch
Lauge herausgebracht. Na Slov. Bern.

Vyzvárati, auslaugen; durch Lauge her-
ausbringen; warm waschen. Na Slov. Bern.
— Vyzvárati = vybiti. Na Zlínsku. Brt.

Vyzvati, vyzvu, vyzovu, zůveš, zovou;
zvi a zuv; al, án, ání; vyzývati = vyvolati,
vylouditi, herauslocken, Herausführen. Jg. —
co: boj, vz Vyvolati. Když komorník přide
k dvoru a pohoně, právo mu v. panošů
nebo samého pána i povědieti mu... Kn.
rož. 25. — koho nač: na kordy, na šavle,
na pistole, na souboj, Us., na procházku,
Rk., na palaš. Sl. let. VI. 153. — koho
k čemu: k souboji, Zlob., ku pomoci,. Rk.

V. někoho k zápasu, k boji. Dch. Žádný
nápis k vzpomínce na ně nevyzývá. Pf. Kní-
žata v. k válce; Vše to v-lo k opatrnosti;
Papež jej vyzval k bezvýminečné posluš-
nosti. Ddk. II. 249., IV. 170., V. 301. (Tč).
Úkaz ten vyzývá nás k přemýšlení. Osv. —
koho v co: v boj, Gníd., v zápas. Dch. —
koho kam: do města, Rk., do boje. Ddk.
IV. 97. — aby. Vyzval ho, aby přišel. Us.
Sych., Ddk. — koho (gt. ). Také všech zlo-
synů vždy sám od sebe vyzývám (šp. m.
akkus.: všecky zlosyny). Vyzval nejprvněj-
ších lidí k sobě; Papež vyzval bratrů těch
šp. m.: nejprvnější lidi, bratry ty... Brt.

Vyzvatí, n. = vyzvání. Na Slov. Bern.

Vyzvatý; at, a, o = vyzvaný. Na Slov.
Bern.

Výzvěd, u, m. = vyzvědění, die Ausspä-
hung, Auskundschaftung. Na v-dy jíti, Jg.,
vyjeti. Bur., Šm. Z v-dů že tomu se poroz-
umívá, že... Skl. 139. Udeřiti pro výzvěd,
auf den Strauch schlagen. Dch. Chodí k vám
leda na v-dy. Us. Šd. Ostré v-dy (s útokem
spojené). NA. III. 83. Vysýlá zraky své
na v-dy. Čch. Mch. 47. Důvtipem svým
z cizích v-dů poznal blížící se nebezpečí.
Ddk. V. 224. Král vypravil pány do Lucem-
burka na v-dy. Pal. Děj. V. 1. 137. Necho-
dievaj na v-dy. Mt. S. L 92.

Vyzvedací, Hebungs-.

Vyzvědač, e, m. = zvěd, špehoun, der
Späher, Ausspäher, Spion, Kundschafter.
Tajný v., der Spitzel. J. tr. V. V-če vy-
siati. Kom. V-čů kvačné plémě. Dch. Mezi
tím přinesli v-či zprávu, že.... Ddk. III.
106. V-če ubíhej a tlachače odbývej. Pk.,
Hkš.

Vyzvedačka, y, f., die Späherin, Kund-
schafterin.

Vyzvědačnosť, i, f., die Neugierde.

Vyzvědačný, spähend, neugierig. Us.

Vyzvědačství, n., das Spioniren, das
Spionirwesen, das Nachrichtenwesen im Feld-
dienst. Čsk.

Vyzvědálek, lka, m. = vyzvědač.

Vyzvedání, n., das wiederholte Aufhe-
ben. — V. = vyzvídání. Na Slov.