sb157-05 0..8296

1201

tam vyžaloval? Us. Šd. — si, komu co:

bílou věž. Ros. Jen jdi žalovať, to si vy-
žaluješ! Us. Dch. Vyžalujú si všetky svoje
biedy. Dbš. Obyč. 41. Té, které bychom
mohli v. svůj bol a trud, té již není. Kom.

— si nač: na červený kabátek (když někdo
sám vinen jsa žaluje a potrestán bývá). Prov.
Jg. Vz Kabátek, Trest. Č. — se na koho.
Nemohl se naň dosti v. Apol. — se komu.
Čierna zem, čierna zem, vydaj mi mamku
ven, nech sa ja im ešte verne vyžalujem.
Mt. S I. 17. Čierna zem, čierna zem! vy-
daj mi matku ven, nech sa mojej matke
horko vyžalujem. Nitra VI. 238. Nemám
komu bych se vyžaloval, tobě jediné chci
se v. Nitra VI. 290. — co proti komu
jak. Proti advokatům nic nevyžaluješ bez
peněz. Us. Tč. — se jak. Tu vyrozprával
bedár všetku svoju biedu; lebo jemu už
všetko jedno bolo komu, len či už mal ako
vyžalovať sa tak od srdca. Dbš Sl. pov.
V. 67.

Vyžání, n. = vyžetí. Na Slov. Bern.

Vyžaný; -án, a, o = vyžatý. Na Slov.
Bern.

Vyžářiti, il, en, ení, vyřařovati = vyře-
řaviti, vypáliti, ausglühen. Šp.

Vyžati, vz Vyžíti.

Vyžatí, n., vz Vyžetí.

Vyžatý; at, a, o, aus-, abgemäht.

Vyžbluňkati, vyžbluňknouti, knul a kl,
utí = žblunkem vyšplíchati, herausplumpen,
herausschlumpern, herausspritzen. — (co)
kam. On všecky kameně do vody v-kal.
Na Ostrav. Tč. A pěny velké vyžblunkovaly
na vrch. Us. — odkud. Sklínka z ruky
mi v-kla. Ib. Tč. Z baňky mně trochu v-klo.
Ib. Tč.

Vyžbrúňati = vyšplíchati, ausspritzen.

— co komu. Všecku vodu mně vyžbrúňá.
Mor. Šd.

Vyžbrundati = vyžbrúňati. Mor. Šd.
Vyžďárati co kde, odkud = vyšťárati,
herausstöbern. U Uher. Hrad. Tč.

Vyždati = vyžádati, erhoffen, erwarten.

— co. Vyždav rúno, věderec rosy naplnil.
BO. — co od koho. Us Tč.

Vyžděnina, y, f., das Ausgedrückte. Šp.

Vyždětí, n. (tuku psího vína), ausge-
presster Saft. Sal.

Vyždímání, n., das Auswinden. V. prádla.

Vyždímaný; -án, a, o, ausgewunden.
V. prádlo, Us., kůže, ausgerungene Haut.
Šp. V-ným hadrem prach smésti. Us. Dch.

Vyždímati, vz Vyždmouti.

Vyždímky, pl., m. = co vyždímáno, das
Ausgepresste, der ausgepresste Saft.

Vyždimovací válce. Techn.

Vyždimovati, vz Vyždmouti.

Vyždíti, vz Vyždmouti.

Vyždmouti, ždmu, ždmi, ždma (ouc), ul,
ut, utí; vyždíti, žďal, žďat; vyždímati, vy-
ždimovati = vláhu vytlačiti, auswinden, aus-
ringen. — co: prádlo, Us., houbu. V. Co
pradlena nevyždímá, musí vyplakati. U Kr.
Hr. Kšť. — co čím: prádlo rukama, vyždi-
movacím (ždimacím) strojem, Us., vonuci vo-
dou. Sych. — co odkud: vodu z roucha.
Troj. Prádlo z vody vyždimovati. Us. Tč.

— Br. — co jak: skrze šat. Krist. V-mal
ho do krejcaru (připravil o vše). Us. Kšť.

Vyžďourati = vyšťourati, vyšťárati, aus-
stöbern. — co: hnízdo. Us.

Vyžducaný = robotou, prací utrmácený,
vyhoněný, abgerackert. Vedl bych ho na.
jarmark, ale je včil celý v ný. Slez. Šd.

Vyžducati = prací utrmáceti, abrackern.

— koho: koně. Vz Vyžducaný.
Vyžduchaný; -án, a, o = vycvičený

hlavně v řemesle, geübt, besond. im Hand-
werk. Na Zlínsku. Brt.

Vyždurkati, vyždurkovati, vyždurknouti,
hinausstossen. — koho odkud: z hospody.
Na Ostrav. Tč.

Vyžebrání, n., das Erbetteln, die Er-
bettelung.

Vyžebraný; -án, a, o, erbettelt. V. groš,
chléb. Us.

Vyžebrati, žebrám, žebři; vyžebrávati =
žebráním dostati, aus-, erbetteln. — komu,
si co, čeho: hrachu na zimu. Ros. — co
na kom. Us. Nedal mu pokoje, až peří na
něm vyžebral. Ler. — čím: dotíravostí
něco si v. Pyšný žebrák žebráním nic ne-
vyžebře. Kom. — kde: v městě, po vsech.
— co odkud. Má v úmyslu vyžobrať název
z ruky papeža královský. Lipa 31.

Vyžebroniti, il, ěn, ění = vyžebrati, vy-
žadonití — co od koho: dovolení od
bratra. Č. — co na kom. On na vás kopu
peněz v-ní. Kká. Td. 70.

Vyžehač, e, m., der Ausbrenner. Jg.
Slov.

Vyžéhaný = vypálený, ausgebrannt, aus-
geglüht. V. kopt.

Vyžéhati, vz Vyžžéci.

Vyžehávati, vz Vyžžéci.

Vyžehliti, il, en, ení, ausbügeln. — co
čím: záhyby, prádlo horkou žehličkou (ci-
hličkou). Us. — se = vyhořeti, vytlíti, auf-
glühen. Uhlí se již vyžehlilo. Us.

Vyžehnání, n., das Aussegen.

Vyžehnaný; -án, a, v, ausgesegnet, durchs
Segnen entfernt, ausgetrieben. V. vřed. Vz
Vyžehnati.

Vyžehnati, aussegnen, durchs Segnen
vertreiben, entfernen. — co odkud: dobro-
diní z duše v. Bendl. I. 128. V. vřed (ne-
moc) z nemocného. Na mor. Valaš. Brt. —
čím. Svěcenou vodou ďábla z domu v. Us.
Tč.

Vyžehnouti, vz Vyžžéci.

Vyžehovati, vz Vyžžéci.

Vyžehrati, žehrám a žehři = žehráním,
horlivým prošením dostati, durch eifriges An-
liegen erhalten. — co na kom, od koho.
Ros. — si nač: na šaty. Ros. — Jg.

Vyžel, žla, vyželec a vyžlec, elce, vy-
žlík, a, vyžník, a, vyželek, lka, vyžlenec,
nce, m.; vyžle, ete, vyžlátko, a, n. (= mladý
vyžel); vyžlice, e, f. (samice), der Hühner-,
Spür-, Leithund, Sieber, canis familiaris avi-
cularis, myslivecký pes. Strany původu vz
Mz. 89. U starších slove: slídný pes, slíd-
ník. V. V. hledá, ohař honí. Us. Vyžlenci
slídí, chrti stíhají a dostihají. Kom. Točil
se jak vyžle, stlačen k zemi. Kká. Td. 105.
Prosím VMti, aby mi dobrého vyžla leha-
vého ráčil poslati. Arch. III. 18. Co je útěchy