Předchozí (1200)  Strana:1201  Další (1202) |
|
|||
1201
|
|||
|
|||
tam vyžaloval? Us. Šd. — si, komu co:
bílou věž. Ros. Jen jdi žalovať, to si vy-
žaluješ! Us. Dch. Vyžalujú si všetky svoje biedy. Dbš. Obyč. 41. Té, které bychom mohli v. svůj bol a trud, té již není. Kom. — si nač: na červený kabátek (když někdo
sám vinen jsa žaluje a potrestán bývá). Prov. Jg. Vz Kabátek, Trest. Č. — se na koho. Nemohl se naň dosti v. Apol. — se komu. Čierna zem, čierna zem, vydaj mi mamku ven, nech sa ja im ešte verne vyžalujem. Mt. S I. 17. Čierna zem, čierna zem! vy- daj mi matku ven, nech sa mojej matke horko vyžalujem. Nitra VI. 238. Nemám komu bych se vyžaloval, tobě jediné chci se v. Nitra VI. 290. — co proti komu jak. Proti advokatům nic nevyžaluješ bez peněz. Us. Tč. — se jak. Tu vyrozprával bedár všetku svoju biedu; lebo jemu už všetko jedno bolo komu, len či už mal ako vyžalovať sa tak od srdca. Dbš Sl. pov. V. 67. Vyžání, n. = vyžetí. Na Slov. Bern.
Vyžaný; -án, a, o = vyžatý. Na Slov.
Bern. Vyžářiti, il, en, ení, vyřařovati = vyře-
řaviti, vypáliti, ausglühen. Šp. Vyžati, vz Vyžíti.
Vyžatí, n., vz Vyžetí.
Vyžatý; at, a, o, aus-, abgemäht.
Vyžbluňkati, vyžbluňknouti, knul a kl,
utí = žblunkem vyšplíchati, herausplumpen, herausschlumpern, herausspritzen. — (co) kam. On všecky kameně do vody v-kal. Na Ostrav. Tč. A pěny velké vyžblunkovaly na vrch. Us. — odkud. Sklínka z ruky mi v-kla. Ib. Tč. Z baňky mně trochu v-klo. Ib. Tč. Vyžbrúňati = vyšplíchati, ausspritzen.
— co komu. Všecku vodu mně vyžbrúňá.
Mor. Šd. Vyžbrundati = vyžbrúňati. Mor. Šd.
Vyžďárati co kde, odkud = vyšťárati, herausstöbern. U Uher. Hrad. Tč. Vyždati = vyžádati, erhoffen, erwarten.
— co. Vyždav rúno, věderec rosy naplnil.
BO. — co od koho. Us Tč. Vyžděnina, y, f., das Ausgedrückte. Šp.
Vyždětí, n. (tuku psího vína), ausge-
presster Saft. Sal. Vyždímání, n., das Auswinden. V. prádla.
Vyždímaný; -án, a, o, ausgewunden.
V. prádlo, Us., kůže, ausgerungene Haut. Šp. V-ným hadrem prach smésti. Us. Dch. Vyždímati, vz Vyždmouti.
Vyždímky, pl., m. = co vyždímáno, das
Ausgepresste, der ausgepresste Saft. Vyždimovací válce. Techn.
Vyždimovati, vz Vyždmouti.
Vyždíti, vz Vyždmouti.
Vyždmouti, ždmu, ždmi, ždma (ouc), ul,
ut, utí; vyždíti, žďal, žďat; vyždímati, vy- ždimovati = vláhu vytlačiti, auswinden, aus- ringen. — co: prádlo, Us., houbu. V. Co pradlena nevyždímá, musí vyplakati. U Kr. Hr. Kšť. — co čím: prádlo rukama, vyždi- movacím (ždimacím) strojem, Us., vonuci vo- dou. Sych. — co odkud: vodu z roucha. Troj. Prádlo z vody vyždimovati. Us. Tč. |
— Br. — co jak: skrze šat. Krist. V-mal
ho do krejcaru (připravil o vše). Us. Kšť. Vyžďourati = vyšťourati, vyšťárati, aus-
stöbern. — co: hnízdo. Us. Vyžducaný = robotou, prací utrmácený,
vyhoněný, abgerackert. Vedl bych ho na. jarmark, ale je včil celý v ný. Slez. Šd. Vyžducati = prací utrmáceti, abrackern.
— koho: koně. Vz Vyžducaný.
Vyžduchaný; -án, a, o = vycvičený hlavně v řemesle, geübt, besond. im Hand-
werk. Na Zlínsku. Brt. Vyždurkati, vyždurkovati, vyždurknouti,
hinausstossen. — koho odkud: z hospody. Na Ostrav. Tč. Vyžebrání, n., das Erbetteln, die Er-
bettelung. Vyžebraný; -án, a, o, erbettelt. V. groš,
chléb. Us. Vyžebrati, žebrám, žebři; vyžebrávati =
žebráním dostati, aus-, erbetteln. — komu, si co, čeho: hrachu na zimu. Ros. — co na kom. Us. Nedal mu pokoje, až peří na něm vyžebral. Ler. — čím: dotíravostí něco si v. Pyšný žebrák žebráním nic ne- vyžebře. Kom. — kde: v městě, po vsech. — co odkud. Má v úmyslu vyžobrať název z ruky papeža královský. Lipa 31. Vyžebroniti, il, ěn, ění = vyžebrati, vy-
žadonití — co od koho: dovolení od bratra. Č. — co na kom. On na vás kopu peněz v-ní. Kká. Td. 70. Vyžehač, e, m., der Ausbrenner. Jg.
Slov. Vyžéhaný = vypálený, ausgebrannt, aus-
geglüht. V. kopt. Vyžéhati, vz Vyžžéci.
Vyžehávati, vz Vyžžéci.
Vyžehliti, il, en, ení, ausbügeln. — co
čím: záhyby, prádlo horkou žehličkou (ci- hličkou). Us. — se = vyhořeti, vytlíti, auf- glühen. Uhlí se již vyžehlilo. Us. Vyžehnání, n., das Aussegen.
Vyžehnaný; -án, a, v, ausgesegnet, durchs
Segnen entfernt, ausgetrieben. V. vřed. Vz Vyžehnati. Vyžehnati, aussegnen, durchs Segnen
vertreiben, entfernen. — co odkud: dobro- diní z duše v. Bendl. I. 128. V. vřed (ne- moc) z nemocného. Na mor. Valaš. Brt. — čím. Svěcenou vodou ďábla z domu v. Us. Tč. Vyžehnouti, vz Vyžžéci.
Vyžehovati, vz Vyžžéci.
Vyžehrati, žehrám a žehři = žehráním,
horlivým prošením dostati, durch eifriges An- liegen erhalten. — co na kom, od koho. Ros. — si nač: na šaty. Ros. — Jg. Vyžel, žla, vyželec a vyžlec, elce, vy-
žlík, a, vyžník, a, vyželek, lka, vyžlenec, nce, m.; vyžle, ete, vyžlátko, a, n. (= mladý vyžel); vyžlice, e, f. (samice), der Hühner-, Spür-, Leithund, Sieber, canis familiaris avi- cularis, myslivecký pes. Strany původu vz Mz. 89. U starších slove: slídný pes, slíd- ník. V. V. hledá, ohař honí. Us. Vyžlenci slídí, chrti stíhají a dostihají. Kom. Točil se jak vyžle, stlačen k zemi. Kká. Td. 105. Prosím VMti, aby mi dobrého vyžla leha- vého ráčil poslati. Arch. III. 18. Co je útěchy |
||
|
|||
Předchozí (1200)  Strana:1201  Další (1202) |