sb157-05 0..8296

1206

veci, die Seltenheit, Rarität. Kostbarkeit, der
Werth. Ten s tím dělá vzácnosti!; Milov-
ník vzácností. Dch. To je u nás v stí. Us.
Pdl. Jen časem mnohá věc se povznese k své
pravé ceně, k pravé v-sti. Shakesp. Tč. Jak
mravy držá prostredek, majú v. větší. Na
Slov. Tč. Ta věc nemívá vzácnosti, v které
ctnosti není. Mor. Tč. U veliké v-ti porfír
mají. Har. I. 60. — V. osoby = vznešenosť,
vysokosť stavu n. úřadu, das Ansehen, die
Würde, Ehre. Hus III. 168. Žádného svědka
páni na súdě bez přísahy neslyšie, buď ja-
kékoli v-sti, úřadu neb urozenie. Vš. Jir.
90. V. vlasti. Jel. Nestojí o úřady a v-sti.
Kom. Krátká jest králů v. a sláva. Troj. —
V. = vážnost, die Achtung, das Ansehen.
U veliké v-sti koho míti. Har. Janičaři v tu-
reckém panství u veliké v-sti jsou. Vrat. 8.
Ktož (kvete) u v-sti. Jel. Modly byly u ve-
liké v-sti. Br. Pro větší v. přidán byl kom-
missař. Kom., Jg.

Vzácný, vzátcný (V., Žer., Dač., Sl. );
vzácen, cna, o. O původu vz Gb. Hl. 112.,
Arch. für sl. Phil. II. 707., Listy filog. IV.
304. — V. = příjemný, milý, annehmlich,
angenehm, lieb, erwünscht, willkommen. V.
Vzácným býti = líbiti se; službu vděčnou
a vzácnou udělati. V. host, D., řeč, čas,
Troj., léto Páně, Ros., postava a obyčejové.
Har. To je činilo vzácnými. Ddk. II. 250.
Buoh tiem viece má člověka vzácna, čím
viece jeho následuje. Hus I. 244. Práce bez-
děčná nebývá vzácná. Prov. Vzácný jako
svině v židovském domě, jako pes v ko-
stele, jako popel v kaši, jako myší dryák
v krupách, jako slepičí peří. Vz Nemilý.
Č. — komu Žádný Bohu tak v. není. Dvě
kron. V. Bohu. 1596. Byli všem vzácni a
milí. Us. Prateľu vždycky mi v-ný! Hol.
47. Bohu tak vzácen Čech jako Latiník. Št.
To jest Bohu do vás velmě vzácno. Št. Muž
lidu vzácný, V. Bóh nepřijímá osoby, ale
v každém lidu, ktož zachová spravedlnosť,
ten jest jemu vzácen; Nižadná oběť nenie
vzácná Bohu bez lásky; A tak ctnosť činí
člověka Bohu vzácna; Tvá duše vzácnější
jest Bohu než nebe i země. Hus II. 99.,
287., 385., III. 123. (Tč. ). Velmi je mu vzá-
cen, co by s nebe spadl. Č. — komu čím.
Láska jest dar boží, jímž člověk jest Bohu
vzácen. Hus II. 421. — kde. Ctností bývá
člověk vzácný u Boha i u lidi. Mor. Tč.
— V. = řídký, nevídaný, selten, rar. V.
host, Us., kniha. D. To jsou k nám vzácní
hosti. Us. Vzácným se dělati. Us. Dch. V.
požitek, vědomosti, učenosť, úkaz, případ,
ochota, služby, podpora. Us. Pdl. V. duch.
Vlč. V. píle. Mus. 1880. 170. Na dary vzácna
se činiti. BR. II. 449. a. Vzácný jako labuť
v poušti. Šml. Je vzácný jako písek v kru-
pici (nevzácný). Ehr. 137. Co je vzácné
(vzácno), není laciné (lacno). Prov. Jg.,
Pk. — V. = drahý, vážený, theuer, kostbar,
hochgeschätzt, schätzbar. Jg. V. přátelství,
přítel, kuna, D., vypovědění, Jel., peníz,
památka. V. říše; Jak je vaše v. zdraví,
vaše v. jméno ? Us. Dch. U vzácné paměti.
Ddk. 123. Nezvaní hosté nebývají vzácní.
Mkš. Byla na ten čas voda vzácnější než
víno. Pref. — kde. Byl vzácen přede vším

lidem. Ben. Žeť žádný prorok není vzácen
ve vlasti své. Ben. Br., V. To dítě bude
převzácné před Bohem i před lidmi. Pass.
mus. 328. Lazar byl v. před Bohem. Hus
II. 238. — komu. Otec hřeší dada dítě na
učení, aby bylo světu vzácno. Hus I. 476.
— od koho. Mnějí, by od světských ne
tak vzácni byli. Hus II. 57. — V. = vzne-
šený, slavný, na slovo vzatý, hodný, hoch
ansehnlich, berühmt, angesehen, vornehm,
edel, würdig, in Würde und Ansehen. Jg.
Vzácných rodičův syn. V. Vzácného rodu.
D. V. úřad. Schön. V. pán, muž. Ros. V.
jméno míti. Aqu. Vzáctní lidé cery mé
k stavu manželskému pohledávali, já sem
však žádnému ji zamluviti nechtěl. Žer. 315.
Nás žádali i také skrze v-né přímluvy při
nás vyhledávali. Pam. Val. Meziř. 13. Jaroš
z Drahonic, rodu někdy vzácného, ale nyní
zchudlého. Pal. Děj. IV. 1. 82. V. přímluvy.
Dač. I. 257. V. bohatec. Pass. 31. Chodil
v tom rúše, aby jiným byl vzácen a odiven.
Hus II. 240. — v čem. Vzácnú si ji ukázal
u vieře. Hus II. 406. — kde. Jak chceš býť
u ludí vzácný, vzdaluj sa od ludí. Na Slov.
Tč. — jak. Nad nebesa vzácnější duchové.
Vin. — čím: osobou, mravy, věkem, Háj.,
rodem. — V. = authentický, authentisch.
Máť býti potvrzen zápis podepsáním najméně
dvú svědkův a pečetí vzácnú (sigillum authen-
thicum), aby jemu byla plná víra přidána.
CJB. 415. — V., titul, wohledel. V., mnoho-
vzácný; slovutný a mnohovzácné poctivosti
pán. Zlob. Milá, vzácná paní; Vzácný pane!
Dch., Šd. Spolek řídili slovutné a vzácné
opatrnosti páni starší. Pam. Val. Meziříčí.
189. Nejvzácnějši sněme! Conc. Trid. (Šd. ).
Vzácnej ctnosti páni přízniví, službu naši
vzkazujem. NB. Tč. 22., 39., 179. — V. =
hodný, hoden čeho, würdig, zastr. — čeho.
Pomni zase vzácna toho (muže tvého) býti
a jej v česť měj. Tkad.

Vzad, vzadu, vz Zad.

Vzadky = vzadu, hinten. Naše huska
ide vzadky, ukazuje bílé patky (povídají
husy). Slez. Šd.

Vzady, hinterher, zurück. Na Ostrav. Tč.

Vzach stč. tvar aor. Vz Vzíti.

Vzájem, adv., vz Zájem. V. = odměnně,
obapolně, gegenseitig, wechselweise. D. Bu-
deť odplata v. Ctib. Obě strany drží se na
v. v rovnováze. Dch. Obě tyto zprávy do-
plňují se na v. v tom způsobě, že... Ddk.
II. 443. By na v. o tom družné řeči vedli.
Kká. Td. 159. Nechtí se opouštěti vzájem.
Sš. Bs. 180. Dostal odplatu vzájem. Ros.
Národů sebe odtamtud navzájem (vzájem)
vytlačujících. Šf. Dar na vzájem (dar vzá-
jemný, dar za dar). J. tr. Veličiny na v. či
na přeskáčku úměrné či srovnalé. Nz.

Vzájemně (na Slov. vzájomně, Tč. ), ge-
genseitig, wechselseitig. V. rovný. Nz. V.
stříleti, Schüsse wechseln. Dch. (Ty spory)
zaplétaly knížata v. v boje. Ddk. IV. 98.
Trojí tito pramenové doplňují se v. Pal.
Děj. III. 3. 68. V. se milovať, v. si všetko
dobré priať; v. si pomáhať. Lipa 288. V. se
doplňovati. Us. Kř. stat. 2.

Vzájemník, a, m. = druh cizopasníků,
eine Art Parasitenthiere, der Mutualist. Dch.