Předchozí (1206)  Strana:1207  Další (1208) |
|
|||
1207
|
|||
|
|||
Vzájemnosť, i, f. = obapolnosť, die Wech-
selseitigkeit, Gegenseitigkeit. Nz. V-sti še- třiti. J. tr. Spoj vás láska a v. Krok. V. vojenská, esprit de corps. Čsk. Býti s ně- kým ve v-sti. Osv. 1. 364. V. těla a duše. Dk. Pl. 2. V. míry obloukové a časové; V. I pobřeží jednotlivých. Stč. Zmp. 62., 744. Spoj nás všecky láska, v. Koll. I. 206. Vzájemný (na Slov. vzájomný) = oba-
polný, odměnný, společný, gegenseitig, wech- selseitig. V. láska. D. V. žaloba (ž. na vzá- jem, die Widerklage), počet (odčet, počet od druhé strany, die Gegenrechnung), plnění (plnění od druhé strany, die Gegenleistung), J. tr., poměr, reciprokes Verhältniss, ob- chod, der Zwischenverkehr, Nz., pospoj, der Wechselverkehr, dopisování, der Schrift- wechsel, dar, die Gegengabe, shoda, gegen- seitiges Einvernehmen, průkop, Kehrtunnel, Dch., přátelství, svazky, vztahy, položení čar a ploch v prostoře, obrana, Us. Bdl., právo (vz Právo), Us., blaho, Šml. I. 40., nedůvěra, pomoc, Us., obchod, der Zwi- schenverkehr, denník, das Gegenjournal. účet, die Gegenrechnung, pohledanosť, die Gegenforderung, Šp., služba, der Gegen- dienst, Čsk., poloha (přímek a rovin), Jrl. 7., škody, Msn. Or. 156., souvislosť hmot- ných částic, ZČ., dohodnutí-se, vzdálenosť molekul, ZČ. 12., 250., sžírání, ničení, hu- bení-se, Lpř. Sl. I. 31., náklonnosť, úmluva, Mus. 1880. 211., 524, styky. Us. Pdl. Mezi Čechy a Poláky učiněn byl spolek o v-nou obranu. Ddk. II. 80. Lístky v-né nám no- sila. Koll. I. 263. Vzájomnosť, vzájomný = vzájemnosť
atd. Na Slov. Šd. Vzajtra = zítra, morgen. V. také krále
římského radda mají a chtí k nám přijeti; My bohdá v. u vás osobně budeme. Arch. II. 45., V. 323. (Šd. ). Vzáklad, u, m. = hypotheka, die Hypo-
thek. Schön. exc. Vzápať = v zapětí. V. týmto valí sa
Rarach, čo hrózu naháňal. Hol. 49. Vzápětí, vz Zápětí.
Vzářiti, il, en, ení, vzařovati, einstrah-
len. — co kam. Cokoliv svých sil slunce v rostlinné buňky vzaří. Kod. Vzatek, vzátek, tku, m. = vůbec něco
vzatého, vzetí, das Genommene. V příčině dánie a vzatka. Us. 1417. Na účet vzatku a datku; Že rádi dávají podatek časný za v. duchovní. Sš. II. 186. — V. = co vzato násilím n. kradí, krádež, loupež, entfrem- detes Gut, der Raub, Diebstahl, das Ge- stohlene. V. Kázal vrátiti to všecko, coť jmá toho vzatku. Ps. o zští. Hřích nebývá odpuštěn, dokavad vzatek se nevracuje (non dimittitur peccatum, nisi restituitur ablatum. Sv. Aug. ). Sš. L. 180. Vybíhají na vzátky do Uher dosti hluboko. Pal. Děj. IV. 2. 548. V. peněz. Rkv. arch. Tři koně a pancéř vzal; pro kterýžto v. i základu seznánie žádá. Arch. II. 42. Aby ten v. (co bylo vzato, dobyto) i ty kořisti sneseny byly. Žžk. 11. Vzátek. V. — V. = užitek, der Nutzen, Vortheil, die Sportein. Nz. Jenom když má z toho svůj v. Us. Šd. Když jaký v. čijete. Dh. 89. Aby z toho pochvalu a |
v. měli. BR. II. 102. b. Svým příkladem
ty, kteříž pro v. Krista zapierají, pěkně vy- malovali. BR. II. 133. b. Vzatku hledati; Aby prelat z lásky, ne pro v. odpustil; V. časný z úmysla za pojčenie umieněný. Hus I. 78., 131., 217. (Tč. ). Věrný kněz, jenž
by viece hledal duší spasenie, nežli užitkóv svých a vzatkóv. Št. — V., vzatky a vzátky, pl. = dar vzatý, zvl. k porušení koho, ein Geschenk (zum Bestechen). Aniž vzatky porušen jsa. Kom. Kteříž se po dařích a vzátcích táhnou. Br. Upřímo viní knížete, že dával se porušovati vzátky od obou stran. Pal. Děj. V. 2. 473. Čekali mnozí vzatkův a úplatkův. Bart. Pro malý v. vy- vrhše jej. Dal. Jir. 95. Učiní-li to, že od- súdi pro vzatek, neb pro bázeň, neb pro přiezeň lidskú. Hus I. 187. — V., der Stich (ve hře v karty). Jord. Slov. Vzatel, e, m., der Nehmer (eines Wech-
sels). Šm. Vzati = vzíti. Bern.
Vzatí = vzetí. Bern.
Vzatosť, i, f. Na slovo vzatosť, die Be-
rühmtheit. Vz Vzatý. Kos. v Km. 1884. 86. Vzatý; vzat, a, o, genommen, geholt,
geraubt. V. žena (unesená). Jel. Vzatým směrem, in der eingeschlagenen Richtung. Dch. Již bychom jemu, aby týž spravedl- nosti i s útratami skrze to vzatými právem obstavným dosahovati neměl, odepříti ne- mohli. 1573. Sl. let. I. 70. Vzaté (učiněné) osvědčení (směnky), die Protestaufnahme. Šp. V. dobroděnstvie; Neprávě se kaje, ktož vzatého nevrací, když móž. Hus I. 148., 212. (Tč. ). — zač: za základ, Us., za dítě. Reš. — odkud. Přísloví z věcí při- rozených, z historií, z fabulí v. Km. II. 327. — proč. Tady nejsou sousedé tak pro nic vzati (zaujati, interessirt). U Rychn. On byl pro to náramně vzatej. Ib. Vk. Též u Kr. dvora. — nač. Ten je na to vzatej (pro to zaujatý). U Rychn. — kam. Jsou na nebe vzati. BR. II. 130. b. Mathiáš apoštol svatý losem v Judy miesto v-tý. Výb. II. 3. — čím, jak. Je na slovo (slovo zde = sláva, dobrá pověsť) vzatý. Us. Brt. Mistr na slovo vzatý. Hr. rk. 7. Národové svou vzdělaností na slovo vzatí. Osv. I. 118. Hrabě Mansfeldius na slovo vzatý. Dač. I. 249. Na to len hledí, aby bol do milosti vzatý. Na Slov. Tč. Člověk před sebe vzatý (= hrdý). Na Mor. Brt. Vzavěsiti, il, šen, ení = zavěsiti, anhän-
gen. — co na čem. Kom. Las. 35. Vzavříti = zavříti. 1487.
Vzbáti se, vzbojím se, ál, ání = počnu
se báti, von Furcht befallen werden. Ne- vzboju se. Ž. wit. 3. 7. I vzbáli se. Sš. L. 94., J. 101. I vzbáchu se velmi. BO. — se koho. 1488. Nevzboji sě (= nebudu se báti) zlého, nebo ty se mnú jsi. Ž. wit. 22. 4. (Č. ). Vzběhlý, verflossen. Že by nám tři úroky
pořád vzběhlé zadrželi. Arch. IV. 373. Vzběhnouti, hnul a hl, utí = na horu
rychle běžeti, hinauflaufen, aufschiessen. — kam: na Prahu v. (útok učiniti). Dal. Jsú někteří, kteříž zlé věci, jenž na mysl vzběhnú, ihned odstrčie, tak že se ani pokochají. Hus. II. 345.
|
||
|
|||
Předchozí (1206)  Strana:1207  Další (1208) |