sb157-05 0..8296

1210

světelný rok. ZČ. III. 35. Městečko Mail-
berk horou sotva za dvě míle od morav-
ských hranic v-né. Ddk. II. 294. S hory
v-né od Jerusalema s cestu dne sobotního.
Sš. Sk. 11. (Hý. ). Též hřiech jest, jenž naj-
viece vzdálen od Boha má nenáviděn býti.
Hus I. 155. Tiť jsú v-ni od těchto řečí. Chč.
P. 56. 6. Místo osmi honův od města Ústí
v-né. V. — V. s akkus. (to město jest
4 míle vzdáleno) = vzdálí s gt. (vzdálí čtyř
mil). Ves ani hodinu odtud v-ná. Us. Pdl.
— čím: místem, časem. Kom. Did. 16. V-len
byl velikým od nich prostorem. Sš. II. 109.
Kolika stupněmi jest slunce od nás vzdá-
leno (instr. míry). Anth. II. 304. — čeho:
města. V. Pekla vzdálen jsa s Richmondem
buď živ. Shakesp. Celkem byl 5 let dioe-
cese své vzdálen. Ddk. II. 49. Tč. — odkud
jak. Od vás tělem jsem vzdálen. Žer. 22.
Vzdálí, n. = vzdálenosť. Zlob. Býti ve
v. Dch. — V., adv. = daleko, weit. Pět
mil vzdálí. Šest palců vzdálí. D. Vzdálí
od sebe na dva kroky. Har. Zámek ten
leží od moře skoro jednoho dne cesty v.
Har. Vzdálí na ránu, s ránu, na dostřelení.
Šp. Město bylo vz dál ( = vzdálí) półpat-
nádste mil. Šf. Ml. 117. Od 2. února zdržo-
val se v Břevnově, v. půl hodiny od hradu
pražského. Ddk. II. 466. Kteráž (hora) jest
blízka Jerusalema v. s cestu sobotnou. Sš.
Sk. 5. Šla sta do městce, ješto bieše v. za
60 honóv. ZN. Tisíc krocejů v. od města.
V. Vzdálí tři dni cesty od Prahy. V. Řeč-
ník po v. přie, aby viece vzal. Hus I. 297.
Statek lobkovský leží 3 míle v. od Prahy.
Pal. Rdh. II. 175. — Novější: V mrákotě
a v. svatých rozkoš vidím. Hlas. — Ze v. =
z daleka, von weitem, von fern. Šumot sly-
šeti ze v. Sych.

Vzdálina, y, f., weite Ferne. Šm.
Vzdáliti, lim, vzdal, vzdále (íc), il, en,
ení; vzdalovati = oddáliti, daleko od něčeho
postaviti, poslati, entfernen; se = odcházeti,
ucházeti, davon gehen, sich entfernen; vy-
hnouti se čemu, fliehen, meiden. Jg — se.
Kroky se vzdalovaly. Vrch. Orodujte u Boha,
ať se vzdálí mátoha. Sš. Bs. 36. — se čeho:
práce, V., světských obyčejů, Št., chvály,
Br., zlých rad. Skl. Sl. 137. Všeho řízení se
vzdalovati; Kdo se spálí, ohně se vzdálí,
ein gebranntes Kind fürchtet das Feuer.
Dch. V. se lidské společnosti. Us. Každý
hospodáře chválí, co se dluhů vzdálí. Na
Ostrav. Tč. Vzdaloval se všeho takového
jednání. Pal. Děj. V. 2. 464. Dle toho ná-
leželo mu i spolku s vlastním metropolitou
se vzdalovati; Pročež vzdaloval se úmyslně
těchto slavností; Vzdalovati se všeliké čin-
nosti politické. Ddk. II. 276., 320., 421.
(Tč. ). Matorný vždy se všie marnosti vzda-
lije. Výb. I. 349. Vzdaluj se mne. Kom. Ob-
sielají k sněmu, aby do Prahy jeli, ale mnozí
se toho vzdalují. Arch. V. 317. A když již
byl velikým (Mikuláš), jiných pustých mla-
dečkuov drzosti sě vzdaloval. Pass. 37. —
co, koho se odkud. V. se od něčeho.
Ben., Br., Ros., Chč. 449. Bůh vzdal od vás
každý rozbroj. Dh. 19. Vzdal se to ode mne
(cf. Daleko budiž ode mne). Us. Vzdálil se
z pokoje (stačí: odešel. Brs. 2. v. 265. ).

Někoho od sebe vzdalovati, sich Einen vom
Leibe halten; vzdálil se (odstoupil) z veřej-
ného života. Dch. Kdo sa od ludí vzdaluje,
cnosti sebe (sobě) shromažďuje; Od hríchu
sa vzdaluj a cnosti nadobudeš; Každý se
od chudobného vzdaluje. Na Slov. Tč. Kdo
se od práce vzdaluje, ten i cti své škodí.
Na Mor. Tč. Dále ssadili jsme probošta
Hanka a vzdálili navždy od služby oltářní
i s chleba, protože... Ddk. III. 114 Vzdálil
se duch sv. od nás pro hříchy. Sš. J. 30.
Kteréžto příčiny od p. bratra všechno po-
žehnání boží vzdalují. 1573. (Mus. 1880. 107. );
Nevzdalujte sě od mé služby; Ode vší cti
světské chvály sě vzdalovali. Pass. mus.
283., 330. Sprostný má se ot diela (= práce)
v. pro nedostatek té múdrosti. Hus I. 136.
Čistí t. j. od smilstvie zachovaní a zvláště
kněžie mají býti od ženského obcovánie
vzdáleni; My kněžie máme od zbožie tohoto
světa se vzdáliti; Aj hřiech ho od králev-
stvie nebeského vzdálil; Přistúpili sú k Je-
žíšovi tělestně a vzdálili sú se od něho du-
chovně; Cierkev sv. neb duše dobrá odpo-
čívá neb spí, když od žádostí tělesných a
ot diela světského se vzdaluje. Hus I. 276.,
280., 336., 367., III. 37. (Tč. j. — se čemu.
Vesnice vzdalovala se ponenáhlu jeho zra-
kům. Šml. I. 8. — se kam. Byť se do po-
větří vzdálilo. Koll. I. 159. — se čeho čím:
Neřestmi a hříchy se Boha vzdalujeme. Ev.
Mat. 85. — s infinit. Nevzdaloval se nás
na loď vzíti. Ler. Víru jim v tom zdržeti
se vzdalovali. Ler. Vzdaluji se něco psaného
od sebe dáti. Kom. — Plk. — se čeho proč.
Pro svou věrnosť statků svých se vzdálil.
Skl. Sl. 613. Villicus nemá se nikdy za pří-
činou vynešení rozsudku vzdáliti (odejíti)
ze soudní síně; Není více žádné příčiny, za
kterouž bys se vzdaloval Oty. Ddk. IV.
233., V. 40. Vz V. co odkud. — čím od-
kud. Tiem ote mne smutka vzdálíš. Kat.
562.

Vzdálivý, entfernend. Klíčení semen je-
dnoděložných, když ze spodiny kle vyniká
první mrcas, co zatím celé tělo dělohové
vzhůru se prodlužuje, nad zemí vyniká a
na konci svém ztenčeném nese jakoby če-
pičku osemení, konečně pupenčík zavřený
na konci nebo na straně provrtá dělohu po-
švovitou a zblanovatělou n. př. u česneku,
rdestu atd. Rst. 520.

Vzdaliž, adv., an, anne, ne, num, něm.
denn. V. bude slobodno? — V., an, ergo,
forte, něm. also, vielleicht. V. zákon ten za
ničemný? — V., si, utrum, num, anne, něm.
ob. Pítal sa ma, v. sem tam bol. Bern. Vz
Zdaliž.

Vzdálně = vzdáleně. Bern.

Vzdálnosť, i, f. = vzdálenosť. Bern.

Vzdálný = vzdálený. Bern. O tom jen
malou zmínku, jakoby to byla vzdálná řeč.
Shakesp. Tč.

Vzdalování, n, vz Vzdálení, Vzdáliti.
Toto v. se všech vládních záležitostí nebylo
zemi na škodu. Ddk. V. 281. (II. 251. ).

Vzdalovaný, vz Vzdálený, Vzdáliti.

Vzdalovati, vz Vzdáliti.

Vzdání, n., die Uibergabe, Uibertragung,
Zurücklegung. V. něčeho. Nz. V. místa, Čsk.,