sb157-05 0..8296

1214

Vzdělatelnosť, i, f., die Ausbildungsfä-
higkeit. Mus. III. d. 21.

Vzdělatelný, bildungsfähig, bildsam. Jg.

Vzdělatelství, n., das Bildungswesen.
Průmyslné v. Dch.

Vzdělati, vzdělávati = vystavěti, bauen,
aufbauen, erbauen, aufführen; upraviti, vy-
hotoviti, učiniti, verfertigen, ausarbeiten,
machen; vybrousiti, zlepšiti, zdokonaliti,
bearbeiten, ausbilden, vervollkommnen; do-
vésti, poříditi, ausrichten. Jg. — co, koho:
dům, město, svornosť, někoho, český jazyk,
obecné dobré, V., rozkoše, království, pří-
hrady, Kom., mravy, srdce. D., pole, za-
hradu, Us., hory, důl (dělati, těžiti), Vys.,
most, Šm., žáka. Us. V. někomu náhrobek.
Mus. 1880. 223. Vzdělaji vy a nezkaži. BO.
Náboženství v. a rozmnožiti. V. Tomu zisk
jde neomylně, kdo vzdělává roli pilně. Prov.
Sd. Boha oltář v. Br. Co jeden vzdělá, druhý
sboří. Us. Novější: báseň, spis. Jg. — co
z čeho: zeď z kamení, z cihel. Kom. Z kře-
sťanóv se vzdělává cierkev sv.; Já zeď jsem
z živého kamení vzdělána. Hus III. 23., 100.
A z toho žebra vzdělal Bůh ženu; V. z ka-
menů oltář. Br. — co kde (proč): na do-
mích k okrase Br. Důvěrnosť k sobě v ně-
kom v. Kram. Mládež ve školách v. Us. Po
všem světě své čisté služby vzdělá. Br.
Bázeň v srdcích vzdělána; Abyste se víc a
více na Kristu vzdělávali. BR. II. 149., 650.
a. V. stany na ledě, Pulk., dluhy na panství.
Zlob. — co jak, čím: velikým nákladem.
Kom. Svými řečmi při něm nic v. nemohli
(poříditi). Br. Hory bedlivým dílem (prací)
v. Vys. Svou mysl nábožným čtením v. Ml.
Smlúvy mezi sebou v-li. Akt. m. Ferd.
Svůj lid v církev vzdělal. Kram. Vzdělal
kosť v ženu. Štelc. Lid se tím pobožně v-lá,
wird auferbaut. Dch. Mlčte! nezovte to mar-
nou pletkou, co vzdělal Boh tisícročnou
kázňou. Lipa 181. Moravě poskytnuty jsou
takto prostředky, aby duchovně sama se
vzdělala Ddk. II. 214. Aby církev pokorou
jeho (Petrovou) se vzdělávala. Sš. II. 24.
Jižto (púdu) krvavou svou prací nám vzdě-
lali. Kká. Td. 355. Novotiny vaše, kteréž
vlastním nákladem vzděláváte. Arch. IV.
35. Chtěli v. věž až do nebe. Št. N. 225.
Skrze evanjelium se království boží vzdě-
lává. BR. II. 12. a., 107. a. Církev velikou
prací vzdělával. Hus III. 306. S kým tova-
ryšíš, tím i srdce tvé vzdělává se. Hkš. —
co kam. Jenž jest dóm lásky vzdělal na
pevnú skálu. Hus III. 98. — co kdy. Den
ode dne lidé takových věcí vzdělávati ne-
přestávají. Hus III. 314. — koho k čemu:
k duchovnímu stavu. Us. Rk. — co nač:
kůži na podšvy. Us. — koho v čem: Ně-
koho v řemesle v. Šb.

Vzdělávací, vzdělavací, bildend, erbau-
lich, Bildungs-, Kultur-. V. způsob, die Kul-
tursgattung, náklad, der Kultursaufwand.
J. tr. V. ústav, Bildungsanstalt, Nz., stránka,
der Kultursmoment, úloha, die Kulturmission,
Dch., prostředek, das Kulturmittel. Jir., Šp.
V. spisy, Us., školy. Ddk. V. 353. Zprávy
tyto k nábožnému a v-mu čtení sloužiti
měly. Pal. Rdh. II. 131. V. spolek. Před-
měty v. na školách rolnických jsou dvoje

= předměty, kterýmž se na školách rolni-
ckých vyučuje neb ve kterých se žáci na
školách rolnických vzdělávají, jsou dvoje.
Šm., Šb.

Vzdělávání, n., die Bebauung. V. půdy,
Dch., zahrad, die Gartenkultur, způsob v.,
die Kulturart; návod ku v., die Kulturme-
thode, podzimní, die Herbstbearbeitung. Šp.
— V., die Bildung, Kultur, Förderung. V.
obecného dobra. J. tr. O v. mládeže pečo-
vati. Mus. 1880. 458. V jazyka národního.
Anth. Jir. 3. vyd. I. VIII. Vz Vzdělání.

Vzdělávaný; -án, a, o, angebaut, be-
baut. V. pozemek, půda. Us. Dch. — V.,
gefördert. Hutě tehdáž zřízené a v-né. Mus.
1880. 441. — V., unterrichtet, gebildet. —
kde. Mládež ve školách v-ná Us. Vz Vzdě-
laný.

Vzdělávatel, vzdělavatel, e, m., der
Kulturant, Kultivator. Šp., Kom. V. polí,
der Anbauer. — V., nástroj, der Kultiva-
tor. V. ruční (obdělávačka ruční), der Hand-
kultivator. Šp. — V. = pěstovatel, der
Bildner, Lehrer. V. mládeže. Us. Každý
kněz má býti netoliko kazatelem, ale i v-lem
svého lidu. Koll.

Vzdělávatelka, vzdělavatelka, y, f., die
Kulturantin, Bildnerin, Lehrerin. Vz Vzdě-
lávatel.

Vzdělá(a)vatelna, y, f. = vzdělávací
ústav. Vz S. N. XI. 27. V. učitelská, die
Lehrerbildungsanstalt. Dch., Šd.

Vzdělavatelnost', vzdělavatelnosť, i, f. =
schopnosť vzdělávánu býti, die Bildungs-
fähigkeit. V. země. Us. Pdl. — V., die Er-
baulichkeit.

Vzdělávatelný, vzdělavatelný, kulturfä-
hig, bildungsfähig. V. půda Šp. — V. =
vzdělávající, zdokonalující rozum n. mravy,
erbaulich, musterhaft, nützlich. V. pořádek,
výklad, Kom., píseň, Kram., zpívání. Br. —
V. = co se vzdělává (zřídka). Jg.

Vzdělávatelský, vzdělavatelský, kultur-
lich. Dch., Šmb. S. II. 95.

Vzdělávati, vz Vzdělati.

Vzdělávavosť, i, f, die Erbauungssuch-
tigkeit, Civilisationssucht. Jg.

Vzdělávavý, civilisationssüchtig, gern
bildend, erbauend. Dch.

Vzdělba, y, f. = vzdělávání. Stavba a v.
ta díti se musí na základě... Sš. II. 210.

Vzdélí, vz Vzvýší, Vzdél. Ve třech mí-
lech od Prahy v. Bart. 293. 6. Tři set loket
v. bude. BO.

Vzdélka, y, f. = zdélka, die Weite,
Länge. U Uher. Hrad. Tč.

Vzdění, n., das Wort, zastr. Rozk.

Vzděsiti, il, sen, ení, erschrecken. — se
čeho. Us. Tč.

Vzdešení, n. = vzdechnutí. Leg. S sr-
dečným v-ním vece. Orlog. maud. ms.

Vzděšení, n., der Schrecken.

Vzděšený; -en, a, o, aufgeschreckt, auf-
gescheucht. V-ní ptáci ulítli. Us.

Vzdialený = vzdálený. Sl. ps. 91.

Vzdialnosť, i, f., die Perspektive. Na
Slov. Ssk.

Vzdice, vz Zdice. Arch. II. 450.

Vzdieti = vzdíti, 1. Kat.; vzdíti, 2. Jir.
(zastr. ).