sb157-05 0..8296

1221

Vzestoupiti, il, ení; vzestupovati, auf-
steigen. — kdy. Při znacích podřaděných
můžeme buďto vzestupovati aneb sestupo-
vati. Mark.

Vzestup, u, m., der Aufstieg, die Stei-
gung. Dch. Síla v-pu (vzestupná), die Steig-
kraft. Nz.

Vzestupně, aufsteigend. Že apoštol v.
pokračuje od nižšího řádu k vyššímu. Sš.

II. 90.

Vzestupný = vzestupující, steigend, auf-
steigend. V. poměr, steigendes Verhältniss.
V. síla ballonu. Vz Vzestup. Nz. Jíti v-ným
směrem. Us. Dch. V. řetěz úsudku. Jdč. 73.
V. cesta. Dch.

Vzestupování, n., das Aufsteigen, der
Klimax. Dch.

Vzestupovati, vz Vzestoupiti.

Vzesvititi, aufleuchten. Vz Svítiti. Šm.

Vzešlosť, i, f., das Emporkommen, der
Aufwuchs, die Autkeimung.

Vzešlý = který vzešel, aufgegangen, ent-
standen. V. slunce, Č., škoda, Pr. měst.,
Har., semeno. Sl. les. Sníh sv. Ondřeje vze-
šlému žitu nepřeje. Us. Šd. V. úrok. Faukn.,
Stč. Alg. 98. — jak. Chléb dobře vzešlý.
Dch. — čím. Dluh hrou v. Pr. měst., Er.

— kam, kde. Přísloví mezi lidi vzešlé.
Har. V. spor mezi stranami. Pr. měst. —
nač. Vzešlé na to škody a útraty neb ná-
klady. Th., Faukn. Pánu gruntů těch desátý
díl užitků, co by se koli pořádným počtem
přes na to v. náklad vyhledati mohlo, dě-
dičně náležeti má. Nar. o h. a k. Konkurs
na někoho, na něčí majetnosť vzešlý. J. tr.

— proč. Škoda pro neužívání věci vzešlá.
Er. O dalších bojích skrze to vzešlých vy-
pravovati budeme na svém místě. Pal. Děj.

III. 3. 55. — odkud. Z rukou tvůrce v.
Kká. Td. 126.

Vzesta, zastr. dual = vzali. Kat.

Vzeští, n., ascensio, der Aufgang, An-
fang, die Entstehung, Geburt. BO., Ž. wit.
83. 6. Na prvém slunce v. obojí sú boj pod-
jali. BO.

Vzetí, n., das Nehmen, Aufnehmen, die
Aufnahme; vyvolení, das Wählen, die Wahl;
dostání, das Bekommen; dobytí, die Erobe-
rung: koupení, der Kauf; ukradení, das
Wegnehmen, Rauben; výklad, das Auslegen;
uvážení, die Betrachtung; oženění, das Hei-
rathen, das Einnehmen. Vz Vzíti. Vzetí m.
vzatí, a se přehlasovalo v e před í. Vz
Přehlasování, Ht., Gb. Krádež netoliko zá-
leží v skutku, ale v žádosti nezřiezené k vzětí
neb zadržení cizie věci jakož i smilstvie;
V tom lidé velmě hřešie neumějíce změřiti,
kdy by pro vzetie byl člověk smrti hoden.
Hus I. 308., 210. — V. čeho: zbrani, místa,
D., zápisu, Zlob., základu, die Pfändung,
přísahy, die Eidesabnahme, Šp., přepisů,
die Erhebung von Abschriften, J. tr., po-
dílu, Ráj, škody na minci, Klat., manželky
(únos), Jel., Prahy (dobytí). V. Pokoušeli
se o v. pevnosti. Ddk. II. 399. Tiem přiká-
zaním zapoviedá pán Bóh každé nezřiezené
v. neb drženie cizie věci. Hus I. 207. — V.
v opatrování. Us. V. pod přísahu. Tr. zák.
Na nebe vzetí panny Marie, assumstio b.
M. virginis. V., D., Šd., Exc. z r. 1441.

Panny Marie na nebe vzetí, hlávka do zelí
letí. Slez. Šd. V. něčeho na vědomí, zur
Kenntniss. Jenž jest dán v středu před
matkú božie do nebe v. NB. Tč. 272. V.
k sobě hlavní summy, die Erhebung eines
Kapitals. J. tr. O v. říčice z kunštu. NB.
Tč. 115. Vz Vzetíčko.

Vzetíčko, a, n. Vz Vzetí. Ej biedný
Člověk poslúchá biedného člověka pro malé
v. a nechce Boha oslaveného pro věčné
zbožie poslúchati. Hus I. 58.

Vzetříti, vz Tříti, ab-, zerreiben. - co
s čím: mátu s medem. Jel.

Vzeúpěti, ěl, ění, vz Úpěti. Duše raně-
ných vzeúpí. BO. — na koho. Vzeúpějí na
tě. BO. — ke komu: k Hospodinu BO.

Vzezdíti, aufmauern. Šm. Vz Zdíti.

Vzezníti, ěl, ění = zavzněti, erschallen,
erklingen. — abs. Vzeznie hlahol trub i
kotlov. Rkk. — čím: sv. zpěvy. Č. — od-
kud. Radost vzevzně z úst vojnův. Rkk.
13.

Vzezpěti = zpívati, cantare. Ž. wit. 107. 2.

Vzezpívati, absingen. — co. Chvály naše
vzezpievámy, cantabimus. Ž. wit. Ezech. 20.
Vzezpievá piesnici. BO. — jak. Sladce vze-
zpieval. GR.

Vzezřelý = obdařený, beschenkt, bedacht.

— čím. Pam. kut.

Vzezření, n., vz Vzezříti, das Ansehen.
Postranní v.; Věc libá k v. D. Pod věží
měl kostel svoje staré v. Vlč. Každá věc
v-ním povrchním pracná se ukazuje. Kom.

— V. = pohled, vzhled, podoba, tvář, die
Miene, der Blick, Anblick, das Gesicht, An-
gesicht, Ansehen. Člověk v. pěkného, krás-
ného, hrozného, škaredého, milého; Bůh
přidal bylinám mile v. V. V-ní milostivé,
hrozné, BO., Hus I. 12., přísné, vážné, klidné,
chladné, odměřené, slavnostní, nevlídné, za-
mračené. Šb. S. 1. 474. Muž udatného v.;
Leknouti se něčího v. Troj. Ukazuje příčinu
k tomu kázání ponoukající a ta jest Kri-
stovo v. na zástupy. BR. II. 18. Hrdlice
jest malý pták milého v. Hus III. 10. Krása
v. jeho zhynula (decor vultus ejus). ZN.
Zamiloval dievku vida ji v. libého. Št. N.
43. 28.

Vzezreti = vzevříti. Na Slov. Bern.

Vzezříti, ím, el, en, ení; vzezírati = zhůru
hleděti, aufsehen, aufblicken, ansehen, an-
schauen. — abs. Tehda všickni vzezřiec
uzří syna člověčieho. Pass. 16. A když ty
věci se počnú, vzezřete, to věz k mé po-
moci čistým srdcem patřte. Hus II. 12. —
kam (čím jak). Svýma očima na ně-
koho v. Zlob. V. na něčí bídy. Pešín. Vze-
zřel naň udiveně. Šml. V. na někoho. Chč.
450., Výb. II. 9. Vzezři, tvorce, na ny nynie.
Výb. II. 12. Prorok, jenž jest na duše
v mukách súcie vzezřel. Výb. II. 34. Vze-
zřev naň z pevna. Sš. Sk. 188. Pán na ně
bez jejich hodnosti vzezřel. BR. II. 17.
Obrátiv se Hospodin vzezřie na Petra. ZN.
Vzezři v zrcadlo. GR. Ten vzezřev v její
tvář. Pass. mus. 319. Vzezřel jsem na slzy
tvé. Pass. 4. (Hý. ). Když biskupové vzezří
v své svědomí, shledají. Hus I. 414. Proč
nevzezříš na ty, jenž zlé činie? t. j. proč
nepomstíš?; Vzezřev Ježíš v nebe řekl jest;