sb157-05 0..8296

1222

A prve vzezřel na ně milosrdně; Vzezřel
jest vzhuoru a řekl jest. Hus II. 17., 51.,
319., 341.. 428. (Tč. ).

Vzezvati, vzovu, al, án, ání = volati,
vzývati, anrufen. — koho, co: jmě Hospo-
dinovo. Ž. wit. Deut. 3. Boha nevzezvali
jsú. Ž. wit. 52. 6.

Vzezvučeti, el (zastr. al), ení = počíti
zvučeti, ertönen. Vzezvučali hlasy rohóv.
Rkk. 54. — kde. Vzezvučechu velicí hla-
sové v nebi. ZN.

Vzhájiti, il, en, ení, vzhajovati, prohi-
bere, verhindern, zurückhalten. Ž. wit. 118.
101.

Vzhaněti = pohaněti, St. skl. II. 153.
Cuzie slova brzo vzhanie. Alx. HP. 2.

Vzhárati, emporflammen. — kde. Srdce
vzhárá v hříšných vášni peci. Sš. Sat.

Vzhladati = hledati, suchen. — čeho,
koho (jak). Vzhladasta jeho s žalostí. Hr.
rk. 205.

Vzhlásati = počíti hlásati, anfangen zu
verkünden, auszurufen. — co: vícestvie. Rkk.

Vzhlaví, nyní obyč. zhlaví = nejspod-
nější dřevo plužní, das Pflughaupt. Us. —
V. = špalíček, na němž se čep hřídele mlýn-
ského točí, die Zapfenunterlage. Us. Jg.

1. Vzhled, u, m. = vzhlednutí, vzezření,
das Auf-, Hinblicken, Aufschauen, der Hin-
blick. Tvůj v. jest příliš špatný, abych co
za tě dal. Shakesp. Tč. Ty máš hezký v.
(iron. ), ty obludo! U Rychn. V. aksamitový,
sammetartiges Ansehen. Šp. — V. = po-
hled, der Anblick, die Miene, das Ansehen.
Km. V. ze (od) zadu, die Hinteransicht; V.
Peršanů na svět, die Weltanschauung der
Perser; V. poboční či postranní, die Seiten-
ansicht; V. dle délky, die Längenansicht.
Nz. — V. = ohled, ohlédání se na koho.
Obzvláštní v. na někoho míti. Ráj., Dch.,
Vk. Kteréž (liturgie) církev za dřevních
dob toliko z vyšších vzhledů byla dopou-
štěla. Ddk. II. 355. (423. ). — Ráj., Dch. —
Vzhledem = z ohledu, strany toho, was an-
belangt, in Rücksicht dessen. Vzhledem
s genit. označuje to, strany čeho se něco
děje. Jest tvořeno podlé německého hin-
sichtlich. Je v Malorus., v Pol., u Slovinců
a u Čechů. Mkl. S. 516. Tato politika s chy-
bou byla vzhledem k vlastní zemi, kteráž
takto zbavovala se možnosti státi se jádrem
říše slovanské: Kronika zvláště vzhledem
k této době zhusta se mate. Ddk. II. 72.,
119. (77., 163., 237., 271., 399. Tč. ). Což
jest 50 let vzhledem národu, an jest nesmr-
telný ? Jg. Náhodní případkové že jsou,
připouštím: ale vzhledem nás a ne vzhle-
dem řízení božího. Kom. — Pozn. Místo
vzhledem můžeme též klásti: poněvadž, za
příčinou, hledíce. Vhledem na odporující si
zprávy = poněvadž si zprávy odporují n.
za příčinou zpráv se neshodujících u. hle-
díce k zprávám si odporujícím (jež si od-
porují). Bs. — V., der Aufschlag (beim
Sud). Šp.

2. Vzhled, a, m., der Aufseher, Aufschauer.
D.

Vzhledati, suchen. — čeho. Vzhledaju
jmene tvého, quaerent. Z. wit. 82. 17.
Vzhlédati, vz Vzhlédnouti.

Vzhledem, vz Vzhled.

Vzhleděti, cf. Vzezříti, Vzhlédnouti.

Vzhlédnosť, i, f. = příchylnosť, die Rück-
sicht, Gunst, Gewogenheit, Geneigtheit. L.

Vzhlédnouti, vzhlídnouti, dnul a dl, ut,
utí; vzhlédati, vzhlídati; vzhlízeti, el, en,
ení = pohlédnouti vzhůru, aufschauen, auf-
blicken, aufsehen, in die Höhe sehen; po-
hleděti, patřiti, an-, hin-, besehen, anschauen,
sich umsehen, aufschauen, schauen, sehen;
ohled míti. berücksichtigen, Rücksicht neh-
men; vyhledati, aufsuchen. Jg. — abs.
Oko vzhlédnouť váhá. Us. — (se) kam.
V. na horu. Zlob. Vzhlíželi na sebe, jakoby
se chtěli snísti. Us. Na děvečku (virgo)
nevzhlédaj. BO. V. v nebe, Bib., v zrcadlo,
Jel., Pal. Děj. IV. 1. 400., se v zrcadlo.
Plác. Co se starých práv dotyče, při sněmě
nejprve příštím v to se má vzhlédnouti a
na místě postaviti. Václ. XXIX. V. k nebi.
Ros., Br. Julian spiav ruce vzhlédal k nebi.
Pal. Děj. III. 3. 77. Udivěně k němu vzhlédla.
Sá. Nesměle jen k Ignacii vzhlížím. Čch.
Mch. 37. V. do zrcadla, Ros., se do zrcadla.
V. — (se) nač = ohledati se nač, Rück-
sicht nehmen. A vzhlédši na jeho pilnosť
a práci, kterouž jest při tom měl. Zř. F. I.
A. II. Vzhlédnouce na jeho služby a práci.
Ib. V. na něčí mdlobu. Krab. — Kom.,
Štelc., Lom. Prosil mě pokorně, abych na
jích chudobu vzhlédl. List J. z Cimb. Aby-
chom vzhlédnúce na jich zašlosť, jim tu
odmrť propustili. List z r. 1492, Tč. Na
kterúžto prosbu a žádosť vzhlédše páni
v dole psané jednání a srovnání proměnili
jsou. Zř. mor. 1604. Tč. Tedy poče na ni
biskup vzhlédati. Pass. 28. (Hý. ). Král aby
přál v Praze bytu vzhlédna na jeho starosť
a šediny. Bart. Kdež já vzhlédnúc na jich
slušnú žádosť toto jim potvrzení dávám.
List z r. 1546. — odkud: s hory. Jg. —
kam, nač jak: po očku (pokorné n. skou-
mavě), Ros., horlivým zrákem. Troj. Za to
s láskou k němu vzhlíželi. Čch. Mch. 55.
Vzhlédl starostlivým okem k chýši. Šml.
V. po slunci. Kká, Š. 96. Blah jsem, mé-li
na písně vzhlédneš přívětivým okem. Č.
Sbr. sp. I. 201. Hroznýma očima na někoho
v. Ctib. Hád. 8. K někomu s úctou v. Us.
Tak oběma očima vzhledě. Hr. rk. 61. —
se kde: v zrcadle, Ros., Kšá. Š. 99., v po-
toce. D., Br. — čím. Tak žena očima
vzhledě. Hr. rk. 39. — (se) komu. Moji
zdriemli, moji sladko spia; môj kahanec
tiež mi už vyhasnul; a nemám ni kvapky
oleja, by mi družné svetlo jeho vzhliadlo.
Phld. 2. III. 2. 209. Fortuna nic se osobám
nevzhlédala (zřetele k nim neměla). Brt. S.
40. — se na kom (příklad na něm si bráti).
D., Br. Ta žena se na něm vzhlídla (poro-
dila dítě jemu podobné) Us.

Vzhlídnouti, vz Vzhlédnouti.

Vzhlídnutí, n., das Aufblicken, der Auf-
blick. Us., Lpř. Sl. I. 44.

Vzhloubí = co do hloubky, tief, an Tiefe.
V. dvacíti kročejí. Mel. bib. Nalezli (moře)
20 kročejí v. ZN.

Vzhněsti, vzhnísti, vzhnětu, vzhnětl, en,
ení = vyhněsti, vyváleti, durchkneten, durch-
arbeiten. — co: těsto. D. — čím: rukama.



	1222

	A prve vzezřel na ně milosrdně; Vzezřel jest vzhuoru a řekl jest. Hus II. 17., 51., 319., 341.. 428. (Tč. ). Vzezvati, vzovu, al, án, ání = volati, vzývati, anrufen. — koho, co: jmě Hospo- dinovo. Ž. wit. Deut. 3. Boha nevzezvali jsú. Ž. wit. 52. 6. Vzezvučeti, el (zastr. al), ení = počíti zvučeti, ertönen. Vzezvučali hlasy rohóv. Rkk. 54. — kde. Vzezvučechu velicí hla- sové v nebi. ZN. Vzhájiti, il, en, ení, vzhajovati, prohi- bere, verhindern, zurückhalten. Ž. wit. 118. 101. Vzhaněti = pohaněti, St. skl. II. 153. Cuzie slova brzo vzhanie. Alx. HP. 2. Vzhárati, emporflammen. — kde. Srdce vzhárá v hříšných vášni peci. Sš. Sat. Vzhladati = hledati, suchen. — čeho, koho (jak). Vzhladasta jeho s žalostí. Hr. rk. 205. Vzhlásati = počíti hlásati, anfangen zu verkünden, auszurufen. — co: vícestvie. Rkk. Vzhlaví, nyní obyč. zhlaví = nejspod- nější dřevo plužní, das Pflughaupt. Us. — V. = špalíček, na němž se čep hřídele mlýn- ského točí, die Zapfenunterlage. Us. Jg. 1. Vzhled, u, m. = vzhlednutí, vzezření, das Auf-, Hinblicken, Aufschauen, der Hin- blick. Tvůj v. jest příliš špatný, abych co za tě dal. Shakesp. Tč. Ty máš hezký v. (iron. ), ty obludo! U Rychn. V. aksamitový, sammetartiges Ansehen. Šp. — V. = po- hled, der Anblick, die Miene, das Ansehen. Km. V. ze (od) zadu, die Hinteransicht; V. Peršanů na svět, die Weltanschauung der Perser; V. poboční či postranní, die Seiten- ansicht; V. dle délky, die Längenansicht. Nz. — V. = ohled, ohlédání se na koho. Obzvláštní v. na někoho míti. Ráj., Dch., Vk. Kteréž (liturgie) církev za dřevních dob toliko z vyšších vzhledů byla dopou- štěla. Ddk. II. 355. (423. ). — Ráj., Dch. — Vzhledem = z ohledu, strany toho, was an- belangt, in Rücksicht dessen. Vzhledem s genit. označuje to, strany čeho se něco děje. Jest tvořeno podlé německého hin- sichtlich. Je v Malorus., v Pol., u Slovinců a u Čechů. Mkl. S. 516. Tato politika s chy- bou byla vzhledem k vlastní zemi, kteráž takto zbavovala se možnosti státi se jádrem říše slovanské: Kronika zvláště vzhledem k této době zhusta se mate. Ddk. II. 72., 119. (77., 163., 237., 271., 399. Tč. ). Což jest 50 let vzhledem národu, an jest nesmr- telný ? Jg. Náhodní případkové že jsou, připouštím: ale vzhledem nás a ne vzhle- dem řízení božího. Kom. — Pozn. Místo vzhledem můžeme též klásti: poněvadž, za příčinou, hledíce. Vhledem na odporující si zprávy = poněvadž si zprávy odporují n. za příčinou zpráv se neshodujících u. hle- díce k zprávám si odporujícím (jež si od- porují). Bs. — V., der Aufschlag (beim Sud). Šp. 2. Vzhled, a, m., der Aufseher, Aufschauer. D. Vzhledati, suchen. — čeho. Vzhledaju jmene tvého, quaerent. Z. wit. 82. 17. Vzhlédati, vz Vzhlédnouti.	Vzhledem, vz Vzhled. Vzhleděti, cf. Vzezříti, Vzhlédnouti. Vzhlédnosť, i, f. = příchylnosť, die Rück- sicht, Gunst, Gewogenheit, Geneigtheit. L. Vzhlédnouti, vzhlídnouti, dnul a dl, ut, utí; vzhlédati, vzhlídati; vzhlízeti, el, en, ení = pohlédnouti vzhůru, aufschauen, auf- blicken, aufsehen, in die Höhe sehen; po- hleděti, patřiti, an-, hin-, besehen, anschauen, sich umsehen, aufschauen, schauen, sehen; ohled míti. berücksichtigen, Rücksicht neh- men; vyhledati, aufsuchen. Jg. — abs. Oko vzhlédnouť váhá. Us. — (se) kam. V. na horu. Zlob. Vzhlíželi na sebe, jakoby se chtěli snísti. Us. Na děvečku (virgo) nevzhlédaj. BO. V. v nebe, Bib., v zrcadlo, Jel., Pal. Děj. IV. 1. 400., se v zrcadlo. Plác. Co se starých práv dotyče, při sněmě nejprve příštím v to se má vzhlédnouti a na místě postaviti. Václ. XXIX. V. k nebi. Ros., Br. Julian spiav ruce vzhlédal k nebi. Pal. Děj. III. 3. 77. Udivěně k němu vzhlédla. Sá. Nesměle jen k Ignacii vzhlížím. Čch. Mch. 37. V. do zrcadla, Ros., se do zrcadla. V. — (se) nač = ohledati se nač, Rück- sicht nehmen. A vzhlédši na jeho pilnosť a práci, kterouž jest při tom měl. Zř. F. I. A. II. Vzhlédnouce na jeho služby a práci. Ib. V. na něčí mdlobu. Krab. — Kom., Štelc., Lom. Prosil mě pokorně, abych na jích chudobu vzhlédl. List J. z Cimb. Aby- chom vzhlédnúce na jich zašlosť, jim tu odmrť propustili. List z r. 1492, Tč. Na kterúžto prosbu a žádosť vzhlédše páni v dole psané jednání a srovnání proměnili jsou. Zř. mor. 1604. Tč. Tedy poče na ni biskup vzhlédati. Pass. 28. (Hý. ). Král aby přál v Praze bytu vzhlédna na jeho starosť a šediny. Bart. Kdež já vzhlédnúc na jich slušnú žádosť toto jim potvrzení dávám. List z r. 1546. — odkud: s hory. Jg. — kam, nač jak: po očku (pokorné n. skou- mavě), Ros., horlivým zrákem. Troj. Za to s láskou k němu vzhlíželi. Čch. Mch. 55. Vzhlédl starostlivým okem k chýši. Šml. V. po slunci. Kká, Š. 96. Blah jsem, mé-li na písně vzhlédneš přívětivým okem. Č. Sbr. sp. I. 201. Hroznýma očima na někoho v. Ctib. Hád. 8. K někomu s úctou v. Us. Tak oběma očima vzhledě. Hr. rk. 61. — se kde: v zrcadle, Ros., Kšá. Š. 99., v po- toce. D., Br. — čím. Tak žena očima vzhledě. Hr. rk. 39. — (se) komu. Moji zdriemli, moji sladko spia; môj kahanec tiež mi už vyhasnul; a nemám ni kvapky oleja, by mi družné svetlo jeho vzhliadlo. Phld. 2. III. 2. 209. Fortuna nic se osobám nevzhlédala (zřetele k nim neměla). Brt. S. 40. — se na kom (příklad na něm si bráti). D., Br. Ta žena se na něm vzhlídla (poro- dila dítě jemu podobné) Us. Vzhlídnouti, vz Vzhlédnouti. Vzhlídnutí, n., das Aufblicken, der Auf- blick. Us., Lpř. Sl. I. 44. Vzhloubí = co do hloubky, tief, an Tiefe. V. dvacíti kročejí. Mel. bib. Nalezli (moře) 20 kročejí v. ZN. Vzhněsti, vzhnísti, vzhnětu, vzhnětl, en, ení = vyhněsti, vyváleti, durchkneten, durch- arbeiten. — co: těsto. D. — čím: rukama.