sb157-05 0..8296

1235

přírodní ve vzorec mathematický uvésti, v.
empirický, chemický (empirický), Gerstnerův.
ZČ. 8., 9., 204., 256. (Pdl. ). Vz Vzor,
Vzorek.

Vzoreční = vzorkovní.

Vzorek, rku, m. = malý vzor, vzorec, das
Muster, Dessin. V. na papíru vykreslený.
Techn. Vzorek ku kreslení. Kh. Výkres dle
vzorku. Nz. Vzorce chemické. Vz KP. IV.
44. V-ky obilné, Muster von Getreide (Kör-
nern); V. kostkovitý, würflüchtes M., stři-
hový, Schnittmuster (für Kleid); truhlář na
v-ky, der Modelltischler; dlabač v-ků, der
Formstecher; Ten v. hezky se dělá. Dch.
V-ky zboží, Waarenmuster. Vz Vzor, Vzo-
rec. — V., die Formel. Všeobecný vzorek
zákona jest: A jest B. Mark.

Vzořiti, (szořiti), zastr. = světlem opatřiti,
illustrare. Kat 1373., 2622. Dle Jedličky:
maturare. Kat. 1225, 1373.

Vzorka, y, f. = vzor. Byla ona vzorkou
spořádané paní. Nitra VI. 318.

Vzorkář, e, m., der Modellschneider,
Modelleur. Nz., Dch., Šp.

Vzorkárna, y, f. = vzorkovna.

Vzorkoryjec, jce, m. = vzorkář. Šm.

Vzorkování, n., das Modelliren. Šm.

Vzorkovaný; -án, a, o, gemustert. Krytba
střechy ze břidlice v-né. Dch.

Vzorkovati = modellovati, modelliren.
Šp., Šm.

Vzorkovna, y, f. = dílna k dělání vzorků,
das Modellenkabinet. Balbi. Zemp.

Vzorkovní, Schablonir-. V. umění, die
Schablonirkunst. Šm.

Vzorkový, Muster-. V. kniha. Us. Pdl.

Vzorně, mustergiltfg, musterhaft. Dch.
V. se chovati. Us.

Vzornice, e, f., typica figura geometrica
v měřictví. Vz Vzorec. Phld. II. 4. 121. —
V., die Patrone (beim Zimmermahler). Šm.

Vzorník, u, m., die Musterkarte, das
Musterband. Nz. V. šitý, háčkovaný, pletený
atd. Šp.

Vzornosť, i, f., die Mustergiltigkeit.

Vzorný = patrný, co na očích jest (rus. ),
sichtbar, augenscheinlich. V. příčina. Sš. II.
199. — V. = mající vzory, tkaný ve květy,
všívaný, geblümt. L. — V. = příkladný,
Muster-, musterhaft, mustergiltig. V. škola,
žák. Balbi. V. hospodářství, J. tr., dělník,
list (na vzor, Musterbrief), sepsání, das Mu-
steistück. Nz. V. obraz, das Ideal, Dch.,
smlouva o vyučení, der Musterlehrkontrakt,
ukázka, die Standprobe, provozováni, der
Musterbetrieb, Šp., kus, das Musterexemplar.
Sl. les. V. národovec, píle, horlivosť, Us.,
svědomitosť, KB. VI., život. Lpř. D. I. 20.
V. život vésti. Us. Pdl. V-ná modlitba pode
vlivem ducha svatého povstalá a častěji
opakovaná. Sš. Sk. 50. (Hý. ). V. sklo, das
Schauglas. Stč. Al.

Vzorodovati = orodovati, přimlouvati se,
fürbitten. kde (u koho). Boč. exc.

Vzoropis, u, m., die Vorschrift. Na Slov.
Ssk.

Vzorový, Muster-. V. list (podlé něhož
jiný napsati lze. Vz Vzorný), der Muster-
brief, Schimmel. Mus. 1880. 462.

Vzouti, vzuji, ul, ut, utí, vzouvati, hinein-,
anziehen. — co kam: dvoje punčochy do
bot v. Us. Tč.

Vzovu, vz Vzývati.

Vzpáčiti, il, en, ení = namítnouti, ein-
wenden; zvrátiti, vyvrátiti, umstossen. Kat.
1302., 1742. — co proti čemu. Zda by
umínění které proti tomu vzpáčeno bylo.
Pulk. Výb. I. 453. — se čím. Kterú sílú v.
se myslíš (rebellare)? BO.

Vzpadati, vzpadnouti, hinfallen I vzpa-
dají k trámu svatému tvému. Ž. wit. 558.

Vzpak, adv. = na zpátek, zurück. Mus.

Vzpála, y, f. = palčivé horko, die Hitze.
Výb. I. 1089. 18., Alx.

Vzpamatovati, zur Besinnung bringen;
se, zur Besinnung kommen, zu sich kom-
men, gedenken. — koho, se. Rk. Dlouho
ležel, než se v-val. Us. Tč. Sotva se v-vav
svlekl se sebe roucho duchovní. Ddk. II.
205. — se nač. Us. — se z čeho. V-val
se z vytržení Us. Tč. Z rozpaků svých se
v-val. Kká. Td. 34. V. se z pohromy, Us.,
z ochromení. Šb. S. II. 19. — jak. Chtěl
se mocí v. Vrch.

Vzpaniti, il, ěn, ění = zvelebiti, magni-
ficare, glorificare, verherrlichen. — co. V-nil
sem své skutky; Vzpanil jest jej přieliš.
BO.

Vzpažiti, il, en, ení, vzpažovati, v tělocv.
— jak. Vzpažujte předem, do zadu. Kuč.
v Km. 1881.

Vzpěčení, n., der Widerstand. — V., in-
sidiae, die Nachstellung. Bj.

Vzpěčitel, e, m., den Widerstreber, Nach-
steller. V okolí nenie protivníka ani v-le
zlého. Bj.

Vzpěčiti se, il, en, ení, vzpěčovati =
vzpíčiti, repugnare, rebellare, sich wider-
setzen, entgegenstellen. — se proti komu.
Opět se proti němu v-čil, rebellavit. Bj. —
s inft. Aby císaři v-čovali se sloužiti. Ddk.
II. 333. Vz Vzpíčiti.

Vzpěra, y, f. = vzpěradlo. Pek. 151.

Vzpěradlo, a, n. = čím se kdo čemu
vzpírá, čím odpor klade. V. jednoduché,
složité. Plk. 153.

Vzpěrati = vzpírati. Vzpěrá. Č. Růž.
stol.

Vzpět, zurück. Obrátil se v. BO. Hanebně
v. postupuje. Hus I. 86.

Vzpětění, n. V. řádu větového = změna
vedlejší věty časové ve větu hlavní a hlavní
věty ve větu časovou (inversio enuntiato-
num). Již té noci záře vycházela, když Iason
takto promluvil. Týž poměr vyjadřuje se
též spojkou a (parataxe). Byla již noc a dal
jsem mu list. Let 362., Brt. S. 3. v. 141. Cf.
Kořin. Lat. ml. 2. vyd. §. 387.

Vzpěti, vzpěji, ěl, ění; vzezpívati = za-
zpívati, singen — jak nad kým. Vetchými
slovesy nad tím (nad půlkami hole) vzpěchu
(hádači). Rkk. 48. — (kde) komu. Tak
ihned sv. Cecilia samému Bohu v svém srdci
vzezpieváše. Pass. Tobě vzpěju, psallam. Ž.
wit. 58. 18. — kdy. Za půlnočně tichosti
vzpěli chvalopísně. Sš. Sk. 196.

Vzpětiti, il, ěn, ění = na zpět obrátiti,
zurückwenden, umkehren. — se v čem.
Měsíc také v svém poběže vzpětí se. Ms.