sb157-05 0..8296

1238

Vzporný = protivný, protičelný, entge-
gengesetzt. Nz.

Vzpósobiti, il, en, ení, vzpósobovati, ver-
anlassen, bewerkstelligen. — co. V-bil vrata
a zámky. BO.

Vzpoura, y, f. = zpoura, der Widerstand,
Aufruhr, Aufstand. Při dvoře císařském ne-
považovali jednání Štěpánovo jinak, leč za
urážku a v-ru proti říši a císaři; V. proti
ustanovení čistě církevnímu; Veřejně o v-ru
se pokoušeli; Bylo potřeba jen střediska,
aby překypující kvašení propuklo v zjevnou
zpouru. Ddk. II. 96., III. 201., 213., IV. 42.
(Tč. ). Když děsná v-ra občanů snad radu
s vlády svrhla; V těchto hradbách nechať
nikdy zkázy žíznivé v. nevře měšťanů. Msn.
Or. 35., 156. Vz Zpoura.

Vzpouřiti se proti komu, sich sträu-
ben, sich widersetzen, vzpírati se. Na Mor.
Tč.

Vzpourolačný, Aufstand, Aufruhr su-
chend, gern betreibend. Bendi. I. 129.

Vzpouzení, n., das Sichsträuben.

Vzpouzeti, el, ení. — se čemu Sá. —
se proti čemu. Mus. 1880. 430. Vz Zpou-
zeti, Vzpuditi.

Vzpověděti, vím, věz, děl, děn a dín,
dění; vzpovídati = pověděti, přikázati, sa-
gen, befehlen; vzkázati, vz toto. Dal. — co.
Vzpovědí nebesa divy tvé, confitebuntur.
Ž. wit. 88. 6. — komu po kom. Výb. I.
345. — co od koho. Milostivá paní naše
králová přikázala nám, abychom vám ot
JMti vzpověděli zvláštní milosť. Arch. I.
268.

Vzpovídati, vz Vzpověděti.

Vzpřah, u, m., das Ausstrecken. Náhlým
ruky vzpřahem list mu vyškub'. Čch. L. k.
75.

Vzpřáhnouti, hnul a hl, ut, utí = na-
přáhnouti, ausstrecken. — co: ruku. Vrch.

Vzpraní, n. = opření, podpora, die Stü-
tze. Tkadl. II. 5.

Vzpraviti, zastr. = oznámiti, anzeigen,
bekannt machen. — komu. A těm měšča-
nóm vzpravichu. Kat. 164. — co. Velikosť
tvú vzpraví, narrabunt. Ž. wit. 144. 6.

Vzpřebývati, wohnen. — kde. Vzpře-
býváš v nich, habitabis. Ž. wit. 5. 12.

Vzpřéci, vzpříci, entgegenstemmen. Vz
Vzepříti.

Vzpřeč, i, f. = vzpříč. Uvěři jeho řeči
bez všie vzpřeči. Hr. rk. 181.

Vzprchati, vz Vzprchnouti.

Vzprchnouti, ul, utí (zastr. vzprchu),
chl; vzpršeti, el, ení; vzprchati = vzhůru
pršeti, létati, hinauf spritzen, sprühen. —
odkud. Jiskry vzprchú z črnú ščitú. Rkk.
42. — jak. Udeři v helm povrchu, až jiskry
vysoko vzprchú. Alx. — V. = v prchlivosť
přijíti, jähzornig werden. Ten málo miluje
bližního, kdo v-chá proti družci. Št. Kn. š.
37., 27.

Vzpříci, vz Vzepříti.

Vzpříč, vzpřieč, i, f., zastr. = vzpoura,
odpor, vzpříčení, die Widerstrebung, der
Widerstand. St. skl. III. 6.

Vzpříčiti, vz Zpříčiti. — co čím. ZČ. I.
78.

Vzpřímení, n., die Streckung, Aufrich-
tung, das Geradmachen. V. či rektifikace kři-
vých čar. Vnč. 20.

Vzpřímený; -en a, o, gestreckt, gerad
gemacht, aufgerichtet. V. sloh (v geol. ). Dch.
Stál se v-nou hlavou. Vrch. -- jak. V-ný
jako jedle. Jrsk.

Vzpřímiti, il, en, ení; vpřimovati = vztý-
čiti, in die Höhe richten. — koho, se. Us.
— co, se jak. Kolmo se v. Mtc. lid. 63.
11. Výše hrdou v-miv postavu. Čch. Mch.
63. Hrdé v-la svou šíji. Vrch. — kde.
Z prudka v loži se v mil. Šml. V. se na
loži. Vrch. Na mincích knížete Boleslava a
jeho předchůdců jest ruka v-mena. Ddk. IV.
73.

Vzpřimující či rektifikační rovina. Vnč. 4.

Vzprorokovati = prorokovati, začíti pro-
rokovati, zu prophezeien anfangen. Sš. Sk.
24.

Vzprositi, zastr. = poprositi. — koho.
I vzprosi ho velmi mile. Kat. 553. A dcery
vzprosí, deprecabuntur. Ž. wit. 44. 13. Při-
stúpiv vzprosi jich a řka. Pass. Opět jeho
vzprosi. Bibl. bočk. fol. 14.

Vzprotiviti se, il, ení = na proti se po-
staviti, sich widersetzen. — se komu. Pulk.
I z-vil sě jest jemu sluha jeho. Bj.

Vzproud, u, m., die Emporfluth. Dch.

Vzpršeti, vz Vzprchnouti.

Vzpručiti se, il, ení = vyzdvihnouti se,
vyšvihnouti se, sich aufraffen, aufschwingen.
Jako pes vskučí a potom sě náhle vzpručí.
Výb. I. 69., St. Skl. V. 202. Vz Vzpručný.

Vzpručný. Studnice vody v-né, aquae
salientis (vody vystřikující). Vz Vzpručiti,
Zproučeti.

Vzpružení, das Elastischmachen, die An-
spannung. V. svalů. Dk. P. 70.

Vzpružený; -en, a, o, elastisch gemacht,
angespannt. V. síla. Kyt. 1876. 47. — čím.
Životní zkušeností v-ný rozum. Šml. I 38.

Vzpružiti, il, en, ení, vzpružovati, ela-
stisch machen, an-, aufspannen. — co. Každé
přehlížení v-lo by činnosť liknavých sborů.
Čerm. — co, koho čím k čemu. Us. Mo-
hutnou offensivou franskou křesťanstvo špa-
nělské k čilejšímu životu vzpruženo bylo.
Šb. Stř. II. 16. — se. Potom se náhle v-ží.
Mst. v 70.

Vzprýsknouti, vz Vzprýštiti.

Vzprýsknutí, n., vz Vzprýsknouti. Sš.
J. 82.

Vzprýsknutí, n. Hnutí, v-tí, zkormou-
cení a vzvírání vody. Sš. J. 82, Vz Vzprý-
štiti.

Vzprýštiti se, il, ěn, ění, vzprýsknouti
= vzhůru se vyprýštiti, vzedmouti, prskati,
frkati (o koni), aufschwellen, aufqualmen,
sich ergiessen, schnauben. — kam (do če-
ho). Leg, Anth. Jir. 3. vyd. I. XLI.

Vzpučeti, el, ení, aufkeimen. — jak.
Každý pak tam v růži plnou vzpučí. Čch.
Bs. 65.

Vzpuditi, vzpuď, dě (íc), il, zen, ení;
vzpouzeti, el, en, ení; vzpuzovati = vzhůru
puditi, emportreiben, auftreiben. — koho.
Jeden jestřáb mnoho vran vzpózie (zplaší,
zažene). Dal. Vz Vzpouzeti.