sb157-05 0..8296

1240

Vzrub adv. = na ruby, auf die unrechte
Seite. Všecko v. na líc obraceti, alles um-,
verkehren. Jg.

Vzruditi (zastr. ), zruditi, il, zen, ení =
zakaliti, zamračiti, trüben; vztrúditi, vzmú-
titi, betrüben. Povětří se vzrudí. Výb. I. 949.
Král by tím vzruzen = zarmoucen. Ib. 1115.
35., Alx. V. v. 1428. (HP. 35. ). V-ti se =
smutným se státi, zarmoutiti se. Výb. I.
1115., St. skl. — koho = zarmoutiti. Dal.
79., 143.

Vzrúhati. — se komu. Hospodin vzrúhá
sě jim, subsannabit. Ž. wit. 2. 4. V. = pro-
fanare, exprobrare. Ib. 88. 32., 41. 11. Vz
Vzrouhati.

Vzruch, u, m. = vzrušení, hnutí vzhůru,
die Erregung. Pokr. Z hor., Kln. Bs. 207.

Vzrůst, vz Vzrost.

Vzrůstati, vz Vzrůsti.

Vzrůsti, vzrostu, vzrosti, sta (ouc), stl,
stení; vzrostati, vzrůstati = vzhůru růsti,
auf-, erwachsen, empor wachsen; přibývati,
množiti se, rozmnožiti se, wachsen, sich ver-
mehren, gross werden, in Aufnahme kom-
men. Jg. — abs. Kdo vzroste neboje se,
ten sestará nestydě se. Ros. Moc říše vždy
víc a více vzrůstající. Ddk. IV. 43. Počet
spolků vzrostá víc a více = spolků při-
bývá. Cf. Slov. II. 618. b. Nebezpečí vzrůstá
(roste). Us. Počet obyvatelstva vzrostl. Lpř.
Děj. I. 18. Obilí vzrostlo stojíc (na stojatě),
ležíc (na hrstech i. e. mokrem). Us. Da. —
(odkud) kde. Svévolenství tak v lidu
vzrostlo. Pulk. V květech, na mechu vzrů-
stají písně z povzdechů. Hdk. C. 56. V pu-
stém srdci bez lásky květ blaha nesmí v.
Osv. 1871. 94. V městech kvapem bouře
vzroste. Hdk. — odkud kam. Má noha do
vod vzrůstá. Hlk. Což to jako matčin bol
v duše stromů z půdy vzrůstá? Kká. (Osv.
V. 33. ). Z mladíka může v. veliký muž. Vlč.
— čem. V. v pohanském bludu. Kat. 1695.
V čem jsem vzrostl, v tom chci zůstati na
sklonku života svého; V své víře jsem
vzrostl. Mus. 1880. 250. — jak (kdy).
Vzrostl na junáka, Kká., v muže. Us., Lpř.
Slov. I. 54. Počet členů vzrostl v minulém
roce ze 200 na 300 členů. Us. Cf. Počet
(Slov. II. 618. b. ). S kazatelny hlavou výše
vzrůstá. Hdk. Za vol. 12. Bál se, by nový
vévoda saský mu nevzrostl nad hlavu. Šmb.
Stř. II. 260. Bytné (nájemné) vzrostlo na
50 zl. Sl. les. Zástup vzrostl na 600 ozbro-
jenců. Posp. Počet obyvatelstva velice vzro-
stl. Lpř. J. Děj. I. 18. Tím vzrostlo nebez-
pečenství nemálo. Ddk. II. 326. Jich počet
za nedlouho do té míry vzrostl, že...; Tento
hrad znenáhla vzrostl v značné město. Ddk.
II. 330., V. 311. Přišel k nám host, co v lese
vzrosť. Er. P. 16. Jak vysoko vzroste kapi-
tál v n létech? Šim. 173. Rodina vzrostla
v četný rod. Mus. 1880. 514. — čím. Svor-
ností malé věci vzrostají, nesvorností veliké
rozpadají. Cyr. — čím kdy jak. Přirážením
úroků zasězelých k původní summě hlavní
tato v několika málo létech nesmírně vzrů-
stala. Mus. 1880. 225.

Vzrůstný = který hodně roste, wer schnell
wächst. To je kráva v-ná. V Kunv. Msk. Vz
Vzrostný.

Vzrušení, n., die Erregung. Dnes v-ním
nemohla jsem spáti. Jnda. Zavlhlé oko Li-
bušino zíralo do něho u větším v. Šubert.

— V., die Anregung. V. k něčemu. Dch.
Vzrušený; -en, a, o, aufgeregt, erregt.

Si teraz velice vzrušený. Lipa III. 149. —
kým. Bohem v-na (pomatena) tys nějak.
Msn. Or. 45. — kam. Byl jako do jiného
světa vzrušen (přenesen hloubaje). Schlz.

Vzrušiti, il, en, ení, vzrušovati, empö-,
ren, aufregen. — co, koho. Něčí srdce v.
Dch. Ta událosť mysl lidu v-la. Brt. — se
jak. Kraj se vzruší zbrojně (povstane). Kká.
Td. 186.

Vzruzení, vzruzený, vz Vzruditi.

Vzrydati, zastr. = počíti rydati = hla-
sitě plakati, laut weinen, wehklagen. — se
= dáti se do pláče, zu weinen, klagen an-
fangen. Proč jsú se zrydali národové. Výb.
I. 610. Proč sú se zrydaly vlasti ? Ž. wit. 2. 1.

Vzrýti, vzryji, yl, yt, ytí; vzrývati =
vzhůru rýti, vyryti, aufwühlen. — co na
koho: hoře. St. skl. — co komu. Nač ži-
voucímu v. (obnoviti) bol zas palčivý? Msn.
Or. 24.

Vzsaditi, il, zen, zení; vzsazovati, obyč.
vsaditi, aufsetzen. — co kam: na stolici,
klobouk na hlavu.

Vzsedati, vzsednouti, ul, utí; vzsésti,
vzsedu, dl, dení; obyč. vsedati, vsednouti,
aufsitzen, — kam: na koně. Jg.

Vzsésti, vz Vzsedati.

Vzséti, vz Seti; vzsívati, vzsévati = na
něco síti, aussäen; obyč. vsíti, vsívati atd.

— co kam: na pole obilí. Ros.
Vzsévati, vzsívati, vz Vzséti.
Vzskočiti, il, ení, aufspringen. — kam.

Vzskoči kněz na most, sedm vlády k za
niem. Rkk. 31.

Vzslaviti, vslaviti, il, en, ení = oslaviti,
feiern. — se koho (čím): slavným činem.
Č. I vzslavi jej, glorificabo. Ž. wit. Moys. 2.

Vzsmáti se = zasmáti se, lachen, ins
Lachen ausbrechen. St. skl. II., 153., Ž. wit.
51. 8.

Vzsmeknouti, knul a kl, ut, utí = na
někoho vstrčiti, auf einen schieben. — co
na koho. Ros.

Vzstáří, vz Zstáří.

Vzstáti, vz Vstáti.

Vzstaviti, il, en, ení; vzstavovati =
vzhůru staviti, auf-, hinaufstellen. — co
kam: na stůl. Ros.

Vzstonati = vzdechnouti, zalkati. Kat.
2235.

Vzstoupavý, aufsteigend. V. lodyha, od-
denek. Rst. 590.

Vzstoupení, n., die Ein-, Aufsteigung.
Ros.

Vzstoupiti, il, ení; vzstoupnouti, pnul a
pl, utí; vzstoupati, vzstupovati = vzhůru
vstoupiti, aufsteigen. Vzestoupiti, vzstoupiti,
aufsteigen, vstoupiti, einsteigen; ale píše se
vstoupiti m. vzstoupiti. — kam: na stůl.

Jg.

Vzstrašiti lekati, schrecken, aufschrek-
ken. — koho. Mohl by je velmi v. onen
příklad. O 7 vstup. — se = lekati se. Pass.

Vzstrčiti, vz Vstrčiti.

Vzstupní = vzstupovací. Šm.