sb157-05 0..8296

1249

W jest litera některých abeced europ-
ských, zejména německé a anglické, vý-
znamu tu i tam rozdílného. V anglických
totiž slovích, když se vůbec vyslovuje, zní
jako u: how = hau, we = ui, v jiných pak
podlé nynější výslovnosti docela žádného
znění nemá: write = rajt, mowrov = moró;
v němčině naproti tomu zní vždycky jako
hláska v a stala se pro německé písaře li-
terou nutně potřebnou, jelikož litery v,
která u všech národův abecedu latinskou
pro písmo své přijavších znamená Hlásku
v a rovná se tudíž významem cyrilskému
B, již od starodávna užívá se k označení
hlásky f, a sice v němčině starší skoro vý-
hradně anebo střídavé vedle litery f, v pí-
semnictví pak novoněmeckém jenom v ji-
stých, konveniencí a bez vědeckého základu
ustanovených případech, na př. vor (m. fur-a
z koř. fur) vedlé für (m. fur-i z téhož ko-
řene fur); voll vedlé füllen atd. Vlivem za-
jisté německým dostala se litera w také do
pravopisu českého a polského a držela se
v onom od 14. stol. až do r. 1849., kdežto
liteře v dával se úkol, aby znamenala samo-
hlásku u neb ú na počátku slov, na př.
— vsta — ústa; od dotčeného roku jest w
z abecedy české vypuštěno a píše se jen
v cizích jménech, když tato podlé svého
domácího pravopisu touž literou se píší,
v polštině dosavad se udrželo pro zvuk v.
Původem svým jest litera w zdvojenina li-
tery u neb v, tedy = uu neb vv, kteréžto
litery, u totiž a v, bez rozdílu za hlásku u
i za hlásku v se kladly; ze zpřežek uu a vv
vytvořili si písaři literu w, kteráž od toho
původu i dle dosavadní podoby své také
dvojitým v nebo dvojitým u se nazývá. Gb.
v S. N. Cf. Ht. Brs. 121., 224.

Waag, vz Váh.

Waggon, u, m. (angl., wégn) = nákladní
vůz na železnici. Vz Vagon. Rk.

Wagner, a, m. W. Jan, spisov. Vz Tf.
H. 1. 2. v. 175. — W., vz Blk. Kfsk. 1440.

Wagram, vz Vagram.

Während, něm. A ježto dříve domácí
rod jim vládl, mají nyní cizince králem.
Mezi tím co jsem stál na práhu. Za války.
Tu hned jeden článek z prstu ruky, an na
to všechen lid hledí, počal se viklati. Přišel
do hvozdu a my snídali. Na té cestě, z té
cesty psal několikrát domů. Na modlitbách
na někoho pamatovati. Mk. V čas války. —
Vz Místo co.

Wahrscheinlich, něm. = podobá se že,
vidí se že, není pochybnosti o tom že, obá-
vám se aby ne, nevím zdaliž.... Muž ten
zdá se, že ji zabil. Obávám se, aby to lež
nebyla (es ist w. eine Lüge). To, jak se obá-
vám, jest lež. Kdybych to učinil, obávám
se, že bych rozhněval bohy. Mk. Pravdě,
ku pravdě, k víře podobný; podobá se ku
pravdě; věrutný.

Waitzen, vz Vacov.

Walcar, a, m. W. Zdenko, kněz a spis.
čes. v 18. stol. Vz Jir. H. l. II. 302.

Waldeck, Faldek, a, m. Vz S. N.

Waldštein, a, m. Ne: z Waldstein-War-
tenberků, nýbrž: z Waldsteina a z Warten-
berka. Vst. Z Waldšteina Hynek, spisov.,
v 17. stol. Vz Šb. L. 301., Jir. H. 1. II. 303.
O jiných W. jakožto spisovatelích atd. vz
tamtéž a Blk. Kfsk. 1440. —41, S. N. a kte-
rýkoli dějepis.

Wales (angl., Uéls), a, m., knížectví v An-
glii. Vz S. N.

Walchovit, u, m. = retinit, nerost. Vz
Bř. N. 232.

Walkenberk. Z W-ka. Vz Philomates
v Jir. H. 1. II. 130.

Walter Scott, gt. Waltera Scotta, m. —
W. J., spis. a řed. učitel, ústavu m. sl., nar.
1815. Vz Šb. H. 1. 302., Tf. H. 1. 195.

Wänzlovka, y, f.. puška dle soustavy
Wänclovy dělaná. Vz S. N. Xl. 289.

Wardein, a, m. = cenitel, zkoumatel. Ltk.

Warnsdorf, a, m., mě. v Čech. Vz S. N.

Wartowský z Warty Jan, čes. spisov.,
† 1559. Vz Jir. H. 1. II. 310.

Washington (angl., Uošingtn). a, m., hlavní
město severo-amer. unie. Tl. — W. Jiří,
první praesident tamtéž. Vz S. N.

-wasser, -ovka. Himbeerwasser, mali-
novka. Rk.

Waterloo, a, n., ves v Belgii. Vz S. N.

Wavellit, u, m., nerost. Vz Bř. 138.

Weber, bra, m. W. Jan, čes. spisov. a
lékárník. Vz Jir. H. 1. II. 310.

Webr, a, m. W. Jos., zemský český školní
inspektor v minister. ve Vídni, nar. 1831,
čes. spisov.

Wegen, něm. Padl jsi za příčinou ne-
pravosti své. Br. Příčinou nestálosti vše
zchází. Har. Metali jsme i losy s strany
kněží, levitů i lidu příčinou dříví nošení.
Br. Ale plačte příčinou toho, kterýž od-
chází. Br. Za příčinou důstojenství jej Jo-
sefem nazvali. Flav. Kvílí oráči z příčiny
zkažení pšenice. Br. Vz Pro, Z, Ze, Skrze.

Wechsel na dráze: svod, výhybka.

Weingarten, a, m. W. Jak., čes. právník,
†1701. Vz Jir. H. l. II. 310.

Weiss, a, m. Dr. Vil. W., naroz. 1835.
v Milosticích, čes. spisov., prof. čes. medic.
fakulty v Praze, první děkan její r. 1884,
Vz S. N., Tf. H. 1. 2. v. 192.

Weisz, a, m., os. jm.

Welfové č. Guelfové = družina vojvody
Welfa, přívrženci papežství. Rk.

Wellington (Wellingťn), a, m. a) město
v Anglii, b) W. Arthur, kníže Watterlooský.
Vz S. N.

Wellner, a, m. W. Max. Vz Tf. H. 1. 2.
v. 180., 195.

Wenige, něm. Málo kdo od té nemoci
umřel. Umřel po málo kolikas dnech u ve-



	1249

	W

	W jest litera některých abeced europ- ských, zejména německé a anglické, vý- znamu tu i tam rozdílného. V anglických totiž slovích, když se vůbec vyslovuje, zní jako u: how = hau, we = ui, v jiných pak podlé nynější výslovnosti docela žádného znění nemá: write = rajt, mowrov = moró; v němčině naproti tomu zní vždycky jako hláska v a stala se pro německé písaře li- terou nutně potřebnou, jelikož litery v, která u všech národův abecedu latinskou pro písmo své přijavších znamená Hlásku v a rovná se tudíž významem cyrilskému B, již od starodávna užívá se k označení hlásky f, a sice v němčině starší skoro vý- hradně anebo střídavé vedle litery f, v pí- semnictví pak novoněmeckém jenom v ji- stých, konveniencí a bez vědeckého základu ustanovených případech, na př. vor (m. fur-a z koř. fur) vedlé für (m. fur-i z téhož ko- řene fur); voll vedlé füllen atd. Vlivem za- jisté německým dostala se litera w také do pravopisu českého a polského a držela se v onom od 14. stol. až do r. 1849., kdežto liteře v dával se úkol, aby znamenala samo- hlásku u neb ú na počátku slov, na př. — vsta — ústa; od dotčeného roku jest w z abecedy české vypuštěno a píše se jen v cizích jménech, když tato podlé svého domácího pravopisu touž literou se píší, v polštině dosavad se udrželo pro zvuk v. Původem svým jest litera w zdvojenina li- tery u neb v, tedy = uu neb vv, kteréžto litery, u totiž a v, bez rozdílu za hlásku u i za hlásku v se kladly; ze zpřežek uu a vv vytvořili si písaři literu w, kteráž od toho původu i dle dosavadní podoby své také dvojitým v nebo dvojitým u se nazývá. Gb. v S. N. Cf. Ht. Brs. 121., 224. Waag, vz Váh. Waggon, u, m. (angl., wégn) = nákladní vůz na železnici. Vz Vagon. Rk. Wagner, a, m. W. Jan, spisov. Vz Tf. H. 1. 2. v. 175. — W., vz Blk. Kfsk. 1440. Wagram, vz Vagram. Während, něm. A ježto dříve domácí rod jim vládl, mají nyní cizince králem. Mezi tím co jsem stál na práhu. Za války. Tu hned jeden článek z prstu ruky, an na to všechen lid hledí, počal se viklati. Přišel do hvozdu a my snídali. Na té cestě, z té cesty psal několikrát domů. Na modlitbách na někoho pamatovati. Mk. V čas války. — Vz Místo co. Wahrscheinlich, něm. = podobá se že, vidí se že, není pochybnosti o tom že, obá- vám se aby ne, nevím zdaliž.... Muž ten zdá se, že ji zabil. Obávám se, aby to lež nebyla (es ist w. eine Lüge). To, jak se obá- vám, jest lež. Kdybych to učinil, obávám se, že bych rozhněval bohy. Mk. Pravdě, ku pravdě, k víře podobný; podobá se ku pravdě; věrutný.	Waitzen, vz Vacov. Walcar, a, m. W. Zdenko, kněz a spis. čes. v 18. stol. Vz Jir. H. l. II. 302. Waldeck, Faldek, a, m. Vz S. N. Waldštein, a, m. Ne: z Waldstein-War- tenberků, nýbrž: z Waldsteina a z Warten- berka. Vst. Z Waldšteina Hynek, spisov., v 17. stol. Vz Šb. L. 301., Jir. H. 1. II. 303. O jiných W. jakožto spisovatelích atd. vz tamtéž a Blk. Kfsk. 1440. —41, S. N. a kte- rýkoli dějepis. Wales (angl., Uéls), a, m., knížectví v An- glii. Vz S. N. Walchovit, u, m. = retinit, nerost. Vz Bř. N. 232. Walkenberk. Z W-ka. Vz Philomates v Jir. H. 1. II. 130. Walter Scott, gt. Waltera Scotta, m. — W. J., spis. a řed. učitel, ústavu m. sl., nar. 1815. Vz Šb. H. 1. 302., Tf. H. 1. 195. Wänzlovka, y, f.. puška dle soustavy Wänclovy dělaná. Vz S. N. Xl. 289. Wardein, a, m. = cenitel, zkoumatel. Ltk. Warnsdorf, a, m., mě. v Čech. Vz S. N. Wartowský z Warty Jan, čes. spisov., † 1559. Vz Jir. H. 1. II. 310. Washington (angl., Uošingtn). a, m., hlavní město severo-amer. unie. Tl. — W. Jiří, první praesident tamtéž. Vz S. N. -wasser, -ovka. Himbeerwasser, mali- novka. Rk. Waterloo, a, n., ves v Belgii. Vz S. N. Wavellit, u, m., nerost. Vz Bř. 138. Weber, bra, m. W. Jan, čes. spisov. a lékárník. Vz Jir. H. 1. II. 310. Webr, a, m. W. Jos., zemský český školní inspektor v minister. ve Vídni, nar. 1831, čes. spisov. Wegen, něm. Padl jsi za příčinou ne- pravosti své. Br. Příčinou nestálosti vše zchází. Har. Metali jsme i losy s strany kněží, levitů i lidu příčinou dříví nošení. Br. Ale plačte příčinou toho, kterýž od- chází. Br. Za příčinou důstojenství jej Jo- sefem nazvali. Flav. Kvílí oráči z příčiny zkažení pšenice. Br. Vz Pro, Z, Ze, Skrze. Wechsel na dráze: svod, výhybka. Weingarten, a, m. W. Jak., čes. právník, †1701. Vz Jir. H. l. II. 310. Weiss, a, m. Dr. Vil. W., naroz. 1835. v Milosticích, čes. spisov., prof. čes. medic. fakulty v Praze, první děkan její r. 1884, Vz S. N., Tf. H. 1. 2. v. 192. Weisz, a, m., os. jm. Welfové č. Guelfové = družina vojvody Welfa, přívrženci papežství. Rk. Wellington (Wellingťn), a, m. a) město v Anglii, b) W. Arthur, kníže Watterlooský. Vz S. N. Wellner, a, m. W. Max. Vz Tf. H. 1. 2. v. 180., 195. Wenige, něm. Málo kdo od té nemoci umřel. Umřel po málo kolikas dnech u ve-