Předchozí (1250)  Strana:1251  Další (1252)
1251
všichni se pozměníme. Což sic nemálo práce
a času potřebuje, avšak lekati se toho ne-
třeba. To, tuším, s dřívějším se neshoduje.
Zdaliž zařve lev v lese, když by nebylo
žádné loupeže? Mk.
Wohlauch, něm. Vyloučením, třeba i
kněžství odjetím se tresčí. Mk.
Wohlwahr, něm. Pravda, já mu ublí-
žil, ale on se mnou nelidsky nakládal. Mk.
Wolf, a, m., čes. bratr, skladatel duchov.
písní, †1548. Vz Tf. H. 1. 2. vyd. 47., Jir.
H. I. II. 330. — W. Jan, též Morava, knih-
tiskař. Vz Jir. H. 1. II. 330.
Wolfgang, a, m., bosák v 16. stol. Vz
Jir. H. 1. II. 330.
Wolfi-us, a, m. W. Ad. Vz Jir. H. 1. II.
330. — W. Mart. Ib. 331.
Wolfram, u, m., ruda Wolframova, vz
. N. 196.
Wolframit, u, m., nerost. Vz Schd. II. 52.
Wollastonit, u, m., nerost. Vz Bř. N. 136.
Wollen, něm. 1. Časem budoucím. Vyjdi;
i odpověděl: Nikoli, ale tuto umru. Br.
2.   Tvarem pokračovacím a opakovacím. Zdvi-
hal
jsem jej, ale nemohl jsem s něj býti.
A když nepovolovali, odstoupil od nich.
3.  Mögen... wollen, způsobem rozkazovacím.
Chtěj já neb nechtěj, musím činiti tvou vůli.
Háj. Chtěj ty neb nechtěj, bude o pokoj
rokováno. Troj. Přihoď se mu co přihoď,
ani samého sebe za bídného nepoloží, ani...
V. — 4. Ať s indik. Ó ať se přiblíží ke
mně milosrdenství tvé. Br. — 5. Rád. Jakž-
koli by rádi, so sehr sie auch wollten. Mk.
Woolwich (ang., Uúlič), e, m., město
v Anglii. Vz S. N.
Worcester (angl., Uuster), stra, m., mě.
v Anglii. Vz S. N.
Worms, vz Vorms.
Wort, něm. Wenn ich mich des Wortes
bedienen kann, smím-li se tak vyjádřiti. Mk.
Wratislaw, a, m., jm. rodiny anglické
odvozující původ svůj od čes. hraběcí ro-
diny Vratislavů. Vz S. N.
Wrenův přístroj k perspektivnímu kre-
slení krajin. Vz KP. II. 158.
Wulfenit, u, m. = žlutoba, nerost. Vz
. N. 193.
Wundern, něm. Je mi divno. Tomu se
divím. Špatně: To mě diví. Mk. Vz Diviti
se.
Wunš, e, m. W. Rud., okres. tajemník
a spisov., vz S. N., Tf. H. 1. 2. vyd. 180.
Wünsch, e, m. W. Jos., prof. v Jičíně.
Vz Tf. H. 1. 2. vyd. 165.
Wünsehenswerth, vz Žádoucí.
Wurm, a, m. W. Jg., nar. 1825., konsist.
rada v Olom., spisov. Vz Šb. H. l. 307. —
W. Jos., nar. 1837., pošt, úřed., spisov.
Wurmbrand, a, m., jm. hrab. rodiny.
Vz S. N.
Würtemberg, vz Virtembersko v S. N.
Wurtzit, u, m., nerost, vz Bř. 229.
Würzburg, Vircburk, a, m., mě. v Ba-
vorsku. Vz S. N.            
X.
X, litera latinské a řecké abecedy (v této
£), zaujímajicí tam místo mezi v a y, tuto
mezi v a o, znamená spřežení souhlásek ks.
Udržela se v abecedách od Latiníků vza-
tých a ve švabachu dle latinské abecedy
utvořeném doposud, avšak jenom v cizích
slovech. V češtině jest Husovo xił snad
jediným českým slovem s tou literou; v ji-
ných slovanských jazycích od opravců pra-
vopisu v nynějším století na dobro vytištěna
jest, zejména z polštiny a charvátštiny. Pů-
vodcové obou abeced slovanských, hlaholské
a cyrilské, ačkoli při díle svém abecedu
řeckou před očima měli, přece litery této
jakožto zbytečné nepřijali. Gb. v S. N. a
Hl. 9. X tedy jen v cizích slovích se užívá:
Xerxes. V. Někteří na místě x píší ks: Ale-
ksandr. Totéž děje se u Polákův a u Rusův.
Jg. — Jména v x ukončená skloňují se dle
Páv:
Max, a, m., Felix, a.
Xanthin, u, m. = žluť mořenová. Rk.
Xanthipp-e, y, I., žena Sokratova, která
prý byla velmi zlá a svárlivá, tak že jméno
její stalo se přezdívkou hašteřivým, zlým
ženám. S. N.
Xanthipp-os, a, m., Atheňan za perské
války. Vz S. N.
Xanthit, u, m., nerost. Vz 8. N.
Xanthi-um, a, n., řepeň či durkoman,
rostl. Vz S. N.
Xanthofyll, u, m. = podzimková žluť
listová.
SP. II. 103.
Xanthofyllit, u, m., nerost. Vz S. N.
Xanthofyllový. X. zrnéčka. SP. II. 126.
Xanthokon, u, m., nerost. Vz S. N., Bř.
N. 227.
Xauth-os, a, tu., os. jm. a jm. měst a
řek. Vz S. N.
Xanthosiderit, u, m., nerost. Bř. N. 156.
Xaver, a, m. František Xaver. Vz S. N.
Xaveria, e, f. = Františka,
Xaverov, a, m., něm. Xaverow, vsi a)
u Benešova, b) u Běchovic; samota u Břez-
nice. PL.
Xenie, í, pl., f., z řec. = dary dávané
a) hostům, b) žoldnéřům, c) správcům pro-
Předchozí (1250)  Strana:1251  Další (1252)