sb157-05 0..8296

1255

-ými přípona instr. pl. adjektiv zakončení
určitého i neurčitého všech rodů: novými,
otcovými.

-ýn, přípona substantiv: mlýn (koř. ml).
Vz -en.

-yně, přípona subst. fem., vz -uně. Ho-
spodyně, kuchyně, turkyně, bohyně, rekyně,
pastorkyně. D., Jir. Jména v -yně skloňují
se podlé Růže, ale v genit. pl. nepřijímají
z pravidla přípony -í (avšak mohou ji míti,
Č. ): mnoho hokyň (hokyní), bohyň (bohyní),
zpěvkyň (zpěvkyní), turkyň (turkyní). T., Č.

-yněk, přípona subst.: pelyněk. D.

York, a m., mě. v Anglii. Nový York
v Americe. Vz S. N.

Ypernské sukno. Vz Tk. I. 320.

Ypsilon, u, m., řec. název písmene y.

Ypsilonka, y, f., die Ypsilonraupe, plu-
sia gamma. Šp.

-yr ve strč. m.: r. Vz -yl.

-ýř, přípona subst.: měchýř. D. Vz -íř.

-yra, přípona, vz -our.

-yřka, přípona, vz -ářka.

-ys, přípona, vz -as. — Jména staroklas-
sická v -ys skloňují se odvrliujíce s dle
Růže: Tethy-s, e. Ht.

Ysop, u, m. = hysop, hyssopus, der
Yssop, rostl. Y. lékařský, h. officinalis. Rstp.

1178., Kk. 178., Čl. Kv. 255., KB. 61. Vz
Isop.

-yš, přípona subst.: tovaryš. D. Vz -eš.

-ýš, přípona subst.: slepýš. D. Vz -eš.

Yterbovec, vce, ytrovec, vce. m. = černý,
neprůhledný lesklý kámen v Ytterbech ve
Švédsku. Rk.

-yto, přípona subst. neut.: koryto, kopyto.
D. Vz -et.

Ytřík, u, m. = kovový základ zeminy
ytrové Vz Yterbovec. Rk.

Yttrium, a, n., kov. Vz. Šfk. 214., KP.
IV. 304.

Yuka, y, f., yucca, die Yucca, rostl. Y.
nádherná, y. gloriosa, aloesolistá, y. aloi-
folia, vláknatá, y. filamentosa, agavovitá,
y. acaulis. Vz Rstp. 1606, Kk. 126.

Yukatan, Jukatan, a. m, území v Ame-
rice u Mexika. Vz S. N.

Yva, y, f. = iva, jíva. Vz Jíva. Rstp.
1196, 1408., Čl. Kv. 263, FB 64., Slb. 337.

Yzobek, bku, m. Y. polní, polygala vul-
garis. Na mor. Valaš. Vck.

Yzop, vy Ysop.

Yzopový, Issop-. Y. voda (proti kašli),
Čern., víno. Kom.

-ýž, přípona subst.: lanýž, der Hirsch-
schwamm. D.