zdraví dědicem ho učinil. Výb. I. 436. Uteč
za zdravé kůže. Us. Nejlépe zaplatiti za pa-
měti. Us. Za tmy táhli k městu. Troj. 68Pohanku sej za pěknej rosy. Č. M. 424. Za
šera odešel. Us. Chodíval k nám za svo-
bodna. Us. Za nova. Kat. 527. Umřel za
věku mladého. D. I bylo to ještě za zdraví
nebožky. Svěd. Ještě za světla všecko vy-
konáno jest. Svěd. Za zelena česané hrušky
kyselé bývají. Za chuti dej se do toho. Za
zubů se chleba najísti. Prov. (Mkl. S. 528.).
Umřel za věku mladého. Dal. Poněvadž jest
to za předkuov bývalo. Zř. F. I. A. VII. Za
času sluší Jahody sbírati. Za cesty drev
utrhnouti. Č. M. 260. Až jsem jednou za
ve dne sem běžela rovnou cestou., Mor. Šd.,
Sa. Za živa ho pochovali. Us. Šd. Chodil
jsem do školy za starého pana Rektora. Us. Šd.
Za lesku luny. Dch. Za dávných časov, za
starých bohov bol raz jeden král. Dbš. Sl.
pov. 8. 18. Za rána za rosy najlepšie sa
kosí. Mt. S. I. 201. Ta naše jedlička pře-
blahoslavená, za léta za zimy dycky je ze-
lená. Sš P. 371. Ten tam za mne (za mých
dob) umřel. Arch. I. 187. Jako za dní za
dávných. BO. Za krále Václavových let
mladých. Let. 3. Za zákona starého šlechet-
ných žen a vdov k církevním pracem ně-
kterým užívali. BR. II. 206. a , 634. a. To
se dalo za císaře Diokleciana. Pass. XIV.
Za svého zdravého života toho žádnému ve
dsky nevložila; Staly se škody za něho i za
jeho otce; Ješto jsem vždy v držení byla
za svého otce. Půh. I. 201., 207., 277. (Tč).
Kupuje-li obilé za lacina na draho. Hus III.
185. Kováč kuje klinec, kým je horúci, lebo
za studena bude plenavý. Na Slov. Zátur.
Lepšie dačo za rána, ako cez celý deň nič
(jísti). Na Slov. Zátur. — Za pomoci jeho
šp. m.: pomocí jeho n. jím to učinil. Pk. —
III. S instrumentalem označuje předložka
za 1. tkvění a rozvoj děje slovesného sa
předmětem na otázka kde. Mužie za Vyše-
hradem stojéchu Dal. 10. 29. Bránili se za
těmi vozy jako za zdí. Let. 60. Snadno za
křovím stříleti. Č. M. 166. Posadí se za
stolem. Ctib. Hád. 6. Michal měl za klo-
boukem zlaté peří. Kn. poh. 203. Peníze
Bůh ví za kým zůstaly. Vrat. 191. Berka
také něco za tebou má. Žer. Záp. II. 43.
Nevědělo se, byla-li za mužem čili svobodna.
1B. II. 141. Ležel za stolem. Svěd. Má jazyk
za zuby. Jg. Za Prahou se promodřují vrši.
Rkk. Mám za ním ještě 5 zl. Us. Šd. Či tu
nebola moja frajerka? Ej bola, bola, za
dverma stála, šla by tancovať, ale se bála.
Sl. spv. IV. 128. Chráněna jsouc takto za
zády postupovala vojska německá. Ddk. III.
232. Jitka od tak dávných let jsúci za mu-
žem ; To za sebou drží. Půh. II. 550., 158.
Věno za ním zůstalo. Kn. Kdo o kom před
tebou, jistě o tobě za tebou. Us. Tč. Za
zahumencem, jm. polí u Hovězí na Mor.
Vek. — 2. Pořad, kterým věci jedna za
druhou jde ve spojení se slovesy ruchu. Te-
plá krev za dušicú teče. Rkk. Češie za
Polany neběžechu. Dal. 36. 18. Já brzy za
pánem přijel. Žer. L. I. 28. Plavili jsme se
za nimi. Pref. 499. Za štěstím jdou přátelé.
Č. M. 234. Posláno jest za ním. Žer. Záp.

II. 103. Peče buchty s mákem, posýlá za
vojákem. Er. P. 30. Byl jsem za synem
v městě. Us. Když býval za ovcemi, ská-
kával přes klády. Kn. poh. II. 186. On
za mnou vždy chodil. Svěď. Za hříchem po-
kuta v patách běží. Honiti se za motýly.
Us. Všeci lidi pravijó, že já chodím za miló,
já chodím za miló za hinó (jinou), za pa-
nenkó Marió. Sš. P. 73. Vždycky mi noviny
za novinami šly, že môjho milého na vojne
zabili. Mt. S. I. 8. Ve smíšeném manželství
jdou děvčata za matkou a chlapci za otcem.
Us. Vck. Takú frajerečku mám, sama za
mnou chodí; Nechodil som za ňou, sama
prišla za mnou, jako ta ovečka za zelenou
travou; Tou našou dolinečkou ponáhlam za
Aničkou, keď išla na maliny; ej, kričím,
volám za ňou, aby počkala za mnou ; Tan-
covala putňa s baňou a paštrnák cupcup za
ňou. Sl. spv. II. 57., 76., IV. 133. (Šd.). Ne-
má ani za psom čím vyhodiť. Na Slov. Zá-
tur. Jeden za druhým vycházeli. Kom. Vlna
za vlnou se žene. Rkk. Za západem jde
soumrak. Kom. Víno je dobré iba za pe-
čenkou; Každý úrad má chvost, ktorý dačo
za sebou vlečie (plat, accidence). Na Slov.
Zátur. Za čím jdeš, to najdeš; Kdyby byl
kněz v lese, přece se za ním nese. — 3.
Pomyslný směr děje slovesného za předmětem,
který jest příčinou touhy a žalu. Teskním,
Bože, teskním za synáčkem hezkým. Sš. P.
199. Žal mi jest za tebou. Sl. spv. I. 6. Za
tebou myslím. Us. Neplačte, matičko, za tím
synem. Sš. P. 570. Každá věc za svým pá-
nem křičí. Č. M. 345. Pohvizďovali za nimi.
Kom. L. 65. Za kým tečú (slzy), nezvie
nikdy o nich. Us. Psgr. Od tých čias ale
len za ňou mrel. Dbš. Sl. pov. 8. 25. Mať
moja, mať moja za dvoma horama, už má
hlávka bolí, čo plačem za varna; Ovečky,
barany, ľúto mi za vami, keď som naučený
od malíčka s vami. Sl. spv. III. 83., IV. 146.
— 4. Příčinou věcnou, za kterou co ná-
sleduje, ze které co plyne. Za slušnými pří-
činami jsem se vymlouval. Žer. L. I. 20.
Posly za pilnými příčinami vypravím. Žer.
Sn. 90. Netbají na Buoh za tiemto světem.
St. N. 257. Válel se nahým tělem po ko-
přivách, aby za tou bolestí minulo jej to
pokušenie. St. N. 136. Tak i archa Páně
do kouta za nedbalstvím i kněží i vrchnosti
se dostala. Br. Za těmito příčinami nevidělo
se mi slušné a náležité. Kol. Čierných šat
som nenosila za nikým, ale teraz nosiť mu-
sím za milým, lebo on mi milší bol od mých
všetkých priatelóv. Sl. spv. I. 9. Za pra-
vými úmluvami kázala jemu služebníka jeho
jíti a zséci. Půh. I. 302. Za jakými příčinami
Jidáš zahynul? BR. II. 370. — 5. Příčinu
předstíranou, záminku. Za přieměřiem po-
zvachu jich na svůj hrad. Dal. 12. 4. Za
mírem jich cti zbavichu. Dal. 14. 38. Král
mu káza za věrú k sobě sníti. Dal. 50. 9.
Za mírem kázal mu vyloupiti oči. Dal. Já
mu dal glejt a ona za týmž glejtem jej vsa-
dila a vězila. Soud Kn. op. Aby k nim jel
za glejtem krále Zikmundovým. Výb. II.
1513. — 6. Čas, průběhem jehož se co děje.
Nepřátelé s otcem naším jednali, aby s pole
táhl a hrad papienský za tím příměřiem