104

das Stiftungsfest; V něčem svůj z. míti, in
etwas fussen; Návyk lenivosti základ nepra-
vosti, Müssiggang ist aller Laster Anfang.
Dch. Děla si na tom veliké z-dy (zakládá
si na tom). U Rychn. Msk. Naše početná
soustava spočívá i co do slov i co do písma
na čísle 10 a protož nazývá se desítka zá-
kladem či basí. Šim. 33. Z. logarithmické
soustavy, Ib. 156. Číslo 10 jest základem
soustavy desetní (dekadiky). Nz. Vy jste z.
šťastia nám s rodičmi dali. Zátur. Vinš. I.
21. Mělo tedy náboženství z-dy v přírodě.
Lpř. J. Děj. I. 29. Položil z. umění svému
na houslích. V. Zelený. Živ. Jg. Na základě
četby probrati všechny důležitější způsoby
poetické a prosaické. KB. III. Musí tedy
věrouka základem býti mravouky. MH. 1.
Zkušenosť jest z-dem poznání veškerého.
ZČ. 6. Moc jeho na z-dech vrátkých spočívá.
Šmb. S. II. 32. Pověsť tato z-du historického
nemá. Ib. II. 263. Skutkem tím samostatnosť
Německa z-du právního nabyla. Ib. II. 264
Z-dy mravnosti podkopávati; Za z. řeči své
slova písma sv. si obrati. Mus. 1880. 431.,
471. (Pdl.). Jiní stavěli dále na vlastním
z-dě. Tím položen z. k úchvatně rychlému
vývinu měšťanského stavu na Moravě. Ddk.
IV. 121., V. 248. (Tč.). Při otpořiech všeho
ve dsky kladenie, všeho práva vedenie zá-
kladové se točí. Vš. Jir. 350. Já podlé mi-
losti boží sobě dané jako moudrý stavitel
z. jsem položil. Br. To neosnuje se na pevném
z-dě; Z toho viděti, jak na vratkých z-dech
osnována byla hypothesa o . . .; Ale ani
druhá domněnka většího z-du nemá; Leč
vypravování to nemá historického z-du v tra-
dici; Z. prvotný, podřadný, druhotný církve ;
Na tom z-dě také osnována má láska. Sš.
Sk. 70., 245., L. 39., 46., II. 101., 134. V písmě
z. svůj má. Str. Nebyli tedy králové, jakž
mnozí bez z-du písma sv. myslí. BR. II. 9.
a. Víra jest z. a kořen všeho dobrého; A tak
počnu je ve jmě božie a najprve od z-du
křesťanské viery. Št. Kn. š. 7., 6. — Z. řeči
= obsah, předmět, hlavní pravda, das Thema.
Kom. Z. hádání. Aqu. — Z. = pravidlo,
princip, der Grundsatz, das Princip. Z. umění.
To jest z. opatrnosti. Kom. Z. učení. D.
V tom pak toto buď nám za počátek a za
zaklad. V. — Z. = založení, přehyb, záhyb,
die Einlegung, der Einbug, Saum. Jg. Začala
z-dy na svých šatech rovnať. Sa. — Z. sena
pro dobytek (co se za jesle dobytku naloží),
die Einlage. Zlob. — Z. = založení, založené,
míra, das Mass. Přes z. títi. L. — Z. = zá-
stavní statek, hinterlegtes Gut, das Depo-
situm. V. Odkúpil mého z-du Sulešovic i což
k tomu sluší. Půh. I. 134., 150., II. 218.,
473., 593. (Tč.) — Z., die Hypothek. V. —
Z. = zaručení, zástava. Z. = skládání jisté
věci pro jistotu a pak i sama věc, která se
za tou příčinou skládá (die Kaution, das
Vadimonium); obyč. věc věřiteli za půjčku
daná, aby v případě nezaplacení dluhu jejím
prodejem zaplacení dluhu si zjednal, das
Niederlegen eines Pfandes, Unterpfandes,
das Leggeld, pignus, das Pfand, Faustpfand,
na Slov. záloh. Vz S. N. Z. právný (peníze
od soudících se u sudího složené). L. Moje
děti budou při něm jako v základu; Oba

dva v z-du dal; Z. mezi manžely; v z. vzíti.
v z-du vzíti, na z. dáti n. půjčiti; z. složiti,
V. Z. pro nepostavění člověka propadl. Boč.
Něco z-dem dáti. O z. se smluviti. Mus. Dal
jsem krev svou na z. Flav. Z. lásky. Dám
ti v z. svou česť. L. Z. věřitelovi za půjčku.

V. Kterýžkoli z těžařů kterého strážného
podal by neb přivedl urburéřům k učinění
přísahy, tehdy ten těžař má díl druhý a tři-
cátý za toho strážného zastaviti v tom dolu,
kdež strážným bude, protože mnohem bez-
pečněji jest na základu spolehnúti nežli na
osobě postihati. CJB. 307. Kdyžby richtář
vzal komu z. v dluhu; Když žid půjčí peněz
na z. křesťanu. P. sob. 50., 116. Pakliby to
kterak utratil a zmrhal, sirotci mají k zá-
kladu a k rukojmím hleděti a protož zboží
sirotčí má každé základem přesazeno býti;
Kdož kterým městským neb sedlským člo-
věkem chce jist býti, má jej pod základem
uničiti. Tov. 89., 112. Tehdy ten, kdož jest
tak nepořádně bral, má tornu škody i všecky
náklady nahraditi a zaplatiti, i ten z., v čemž
jest dobytek vyručen, dáti bez odpornosti.
Zř. F. I. G. 31. Z. platiti; Ze zakladu, což
viece desieti hřiven jedniem grošem, trój
póhon. Kn. rož. 116., 267. Základ (do z-du)
dáti, v z-du nechati, z. zastaviti. Peníze na
z. půjčiti. D. Z. zastaviti. J. tr., Er. Vypůjčiti
něco peněz proti z-du; z. svůj vyzdvihnouti.
Žer. Z. již prostál. Sych. Se z-dem lichviti.
Krab. Něco dáti v z.; z. dále zastaviti;
držeti se z-du; hleděti si z-du; pod z. dáti,
půjčovati; z. vzíti; v z,, z-dem bráti, vzíti;
z. vyplatiti; z. propadl; z. přijmouti; právo.
povolení k z-du; protokol v příčině brání
n. vzetí z-du; taxa n. sazba pro brání z-du;
náklady na brání z-du. J. tr. Z. prostálý
(versessen); věci do z-du dáti; má býti pu-
štěn z vězení na rukojmě pod slušný z.; z.
nebo pojištění na statcích nemovitých; když
jest z. menší než dluh ; nevyplatili dlužník
z-du. Er. Vzíti věc nemovitou z-dem; kniha

z-dů. Šp. K z-du sáhnouti; z. zastavený;
položiti něco za z. Th. Kdo má něco v z-dě
nebo základem, pfandweiser Inhaber einer
Sache; Přenésti věci v základ pojaté n. /,-dem
vzaté; dražební z., Licitationsvadium. J. tr.
Složiti z. před dražbou (vadium). Dch. Z.
za něco dáti. Sš. P. 190. Kdo zárukú komu
dán bude, ježto nemá čím platiti ani z-du
dáti; I vzala paní z. z obů stran, protože
nestáli, jakož jim rok položen; On nemaje
peněz hotových, položil mu některá sukna
v z-du; Obžalovaný maje svú nevinu pro-
kázati, utekl a rukojmie zavedl a ti z. po-
ložiti moseli; I dali jsú sě o to ku právu
a to pod z-dem pode 20 hřivnami, aby na
právě dosti jměli; Tu jemu Varhaník sliboval
za živnosti otce svého plátce býti, na kterýžto
jeho slib a řeč že jest ten z. propustil; Žádný
sobě sám bez rychtáře z-dy bráti nemá kromě
hospodáře o hofčinž, kterýž móž od podruha
svého z. sobě vzieti v hofčinži bez vědomie
rychtářova; A k tomu Semjan pravie, že
jest zaň dal k jednomu koni puol hřivny,
ješto z-du polepšoval; Některým duom v z-dě
dal, jakož obyčej jest a právo; Dluh v tejto
při předcházie najprve lozunk k městu, potom
ktož starší z. okáže a dále, ktož potom starší