Předchozí (196)  Strana:197  Další (198) |
|
|||
197
|
|||
|
|||
to sukno dva zlatá dal a z-til. NB. Tč. 48.
Tento potom z-til za kašu (= na toho se to svezlo, ten to vypil). Dbš. Sl. pov. III. 36. Velké peníze za to z-til; Johanité z-li za polovici predia rovenského 45 hřiven zkoušeného stříbra. Ddk. IV. 67., 166. Těch peněz mi za svého otce z. nechtí. Půh. II. 593. Za ztracené lyčko řemenem zaplatíš. Vz Dluh. Lb. Zaplať pán bůh za koláč, za placku pohlavek. U Kr. Hrad. Kšť. Zaplať pán Bůh za buchty, za kapustu odpusťte (i. e. neoplatím). Prov. — jak: bez odporu. Us. Podlé povozního listu z., nach Massgabe Des Frachtbriefes. Obch. zák. Perně to musíš zaplatiti. Vz Vyhrůžka. Č. Pánbu zaplať na sto rázů. Slez. Šd. Ty zaplatíš mi trestem za tu mysli zpozdilosť. Msn. Or. 68. Kdo nejlíp spokojen, jest nejlíp zaplacen. Shakesp. Tč. Z-til mu do halíře. Er. P. 362. Jednaj sa ako cigáň, zaplať ako pán (= ze smlu- vené ceny neutrhuj při výplatě); Zjednaj ako cigáň a zaplať ako človek; tvrdo zjednaj, mäkko zaplať. Poř. Zátur. Povinovat jest ten dluh z. podlé práva; Nebylo jí zaplaceno docela, doplna; Aby od téhož mimo jiné zaplacen byl. NB. Tč. 13., 32., 38., 146. Splnili jsú mi a hotovými penězi z-li úplně a docela všecku summu peněz jistinných. Arch. IV. 40. (47., 237.). Tu jemu nalezeno skrze konšely, aby zaplatil jemu ve dvú nedělí konečně na hotový groš. Ib. IV. 365. Žoldnéři se nechávají najmouti od každého, kdo jim dobře z-tí. Ddk. III. 264. Ty všecky škody slibujeme jim z. úplně penězi hoto- vými ; My jim jmámy spravedlivě z. bez nátiskuov. Listy z 1. 1467. a 1423. Tč. Kážeť své i s lichvou z. Dal. 168. Skrovně smluv a poctivě zaplať. Cf. Z. čím. — od čeho: od lodí, Br., od míle cesty, Er., od kabátu. Z. od něčeho. Nz. Já od ní chci z. Er. P. 176. Kdybyste pro mne něco měli ku čtení, já Bych Vám od toho z-til, co byste chtěli. Us. Němc. Už je od tej práce zaplaceno a i peníze propité (říkají tomu, kdo se do něčeho plete). Mor. Brt. Zabit jest, že nechtěl platiti od přívozu. Exc. Už si ty, Mariška, ej, už si ty raz naša, už sme z-li, ej, od tvojho sobáša. Sl. spv. I. 28. Sedlákům od vozů z. Vrat. 188. — proč. Prosí, aby jí to z-til bez svády pro dobrú vuoli, kterúž jsú jemu udělali. NB. Tč. 20. — co komu kde. Nech vám Pánbu všemohoucí z-tí vašu velikú lásku na světě stálým zdravím. Mor Brt. Abych jemu z-til penězi hotovými před právem. NB. Tč. 25. Pij hrdlo, jez hrdlo, zaplatíš hrdlo (třeba na šibenici). Us. Bž. Druzí mnie, by bylo s Bohem jako s krč- mářkú, u niež propije v počet i zaplatí a potom na jiný dluh pie opilec. Hus II. 106. — kam. Ochorel a Čo na trhu získal zdárne,
z-til stonásobne do lekárne. Zbr. Báj. 8. — co odkud, z čeho. Z. z něčeho potravné, verakcisen. Šp. Z. městu z místa na trhu, das Stand-, Lagergeld bezahlen. Us. Šd. Tedy z toho zuostalého statku Linhartova nebožtíka má zaplacen býti; Mají-li jemu ty penieze z toho základu zaplaceny býti. NB. Tč. 39., III. To zboží drží a z toho mi z. mého zboží nechce. Půh. II. 407., 495. — na čem. Na kterémžto dluhu jim něco
|
zaplaceno jest. Arch. II. 420. Zaplať vám
to pán Bůh na duši. Er. P. 183. Záplativý = plný záplat, voll angeflickter
Lappen. Us. Záplatka, y, f. = malá záplata. Vz Zá-
plata, 2. Záplatkář, e, m. der Flickschneider.
Dch. Záplatník, u, m. = plech nad zákolníkem
u vozu, aby bláto na osu nepadalo, der Kothdeckel. Jg. Záplatnosť, i, f. = splatnosť, výplatnosť,
die Zahlbarkeit. J. tr. Záplatný = výplatný, splatný, zahlbar,
entgeltlich. Z. smlouva, entgeltlicher Vertrag; z. směnka, zahlbarer Wechsel. J. tr. — Z , geflickt. Z. říza. Msn. Or. 113. Záplatovaný, geflickt. Z. kotel, Hrm.
70., oděv. Záplatovati, flicken. — co: kabát Kos.
— kdy odkud. By bylo z čeho časem z.
Us. Tč. Zaplatovati = plátem zastříti, mit einer
Platte, mit Blech vermachen. Ros. — co. Záplatový, geflickt. Z. kalhoty. Č.
Záplav, u, m., das Hinflössen, Hinschwem-
men ; das Hingeflösste, Hingeschwemmte. Z. na louce (kal mezi travou). Us. Dch. Záplava, y, f. = místo, kde se dříví
zaplavuje, die Holzschwemme. Us. — Z. = kalná voda v řece, okalek, trübes Wasser. D. — Z. = zaplavení, die Uiberschwem- mung. Potopa a z. D. Z. luk. NA. IV. 88. — Přen. Z. řeči, Schwall von Reden. Dch.
(Lid) vše drtil dněvů záplavou. Čch. — Z. = okalek, záře na nebi zvl. když počíná svítati, blíkava, weisser Schein am Himmel. Dělá se z. na nebi, bude brzo svítati. Us. — Z. = požáry, okalek večer na horizontu
při jasném nebi vídaný, záškleba, červánky, die Abendröthe. Když je na obloze z., hrozí nějaké neštěstí. U Kr. Hrad. Kšť. Večerní z-vy. Čch. Mch. 39., Bs. 54. Pri ohnivých z-vách jasnjeho večera. Phld. I. 1. 21. Z. červánků. Vrch. Z. záře. Msn. Or. 25. Nad večeřadlem Páně z. s nebeských luhů se rozprostřela; Z. vzplanula nad nocí zašlého věku starozákonného. Sš. J. 221., L. 14. — Z = zář od ohně, die Feurröthe. Us. Lg. — Z. = jasný oblak větrem puzený, hellere
Wolken vom Winde getrieben. Us. — Z. — stavidlo, nástroj při plavení dříví, aby se zadrželo, malé hrábě, der Holzrechen. — Z. v rybníce = prkna v stojanu k zadržování vody, die Vermachung des Wasserabflusses. — Z. u jezu = kláda dlouhá, z jakýchž jez
sestaven, das Kronenholz, der Wehr-, Streich- baum. Nz., Šp. Z. předprsní: hlavní, prsní; dolení n. spodní, povodní. Us. Jg. — Z. = kamenná hráz, kterou se voda z řeky do pevnostního příkopu pouští, der Bär. Vz S. N. Zaplavati, vz Zaplaviti, Zaplouti.
Zaplávati = podobu záplavy míti, sich
röthen. Nebe v ohni zaplává. Čch. Bs. 163. Zaplavělý = drobet plavý, strohgelb. D.,
Nz. lk. Zaplavení, n., vz Zaplaviti. V horn. die
Ersäufung. Dch. |
||
|
|||
Předchozí (196)  Strana:197  Další (198) |