383

130. Paladia velké z. na lékařstvie (léky)
naloživši nic neprospěla. Pass. 840. Z. za-
staviti, prodati, dáti aneb směniti komu.
Exc. Miesto póhonu dává se list provolací
do toho města, ku kterémuž naj blíže přileží
to zbožie; Dcera má vším právem ve všecko
z. otce svého vkročiti po smrti otce svého;
I na z. nenariekané nezpráva móž přijíti;
Aniž se v tom slušie zpupností zbožie a
nenařiekáním troštovati; Poručník, když si-
rotku dědictvie jeho otcovského postúpi a
jemu počet spravedlivý učině, z. jej jeho
skutečně zmocní; Z. zřiediti; Všichni v tom
zbožie nesedie, kteréž se jim zapisuje; Aby
jiného zápisu pro z. přibyté nedělal. Vš.
Jir. 24., 175., 186., 276., 284., 288., 317.
Propriis pecuniis svým zbožím: To z. jest
na mě po smrti otce mého přišlo; Z. mé
jménem Lhotku; Jest to z. svobodné a ne-
závadné; čisté a nezávadné a svobodné z.
ve dsky vložiti; Svého otce z. nic Ješek
nemá; Z. doživotní; Z. movité i nemovité;
Já jsem ztratil na té tvrzi, ješto on mi
pobral mé z.; Držel z. mé, vinohrady, lúky
v Evančicích a v Sokolnicích, což sem tu
měl, bez práva; Erbovné z.; Až se zvod
stal nato z.; Od 20 let jiní z. toho nedrželi
nežli Črh a Šebor; V tom Kropáče zvodil
na mé chudé zbožíčko. Půh. I. 123., 153.,
194., 199., 260., 265., 360., II. 5., 11., 134.,
163., 196., 348., 601. Z. = statky. Dal. 143.
A slúžie někteří ďáblu, jenž slove Mamon,
pro lakomstvie zbožie; Věřím, že uzřím z.
Pána v zemi živých; Z. nikdy aneb nebrzo
býva bez hřiechu dobyto; A že z. vždy
přibývá duchovním, protož také žákóv a
kněží přibývá; Žádosť z. roste bez konce;
S nímž jsúc požívají z. nebeského; Když
sú kněžie zle živi a nechtie zlosti ostati,
tehdy světští řadem a dobrým úmyslem
mohú jim z. otjieti; Psi sě o kosť hryzú,
vezmi kosť a přestanúť: nebuď z. u kostela
a nenalezneš k němu kniežka (kněze); Ne
falešného z. od Pána, ale světla žádajme;
Také v tom kusu blúdie obecně ženy, jenž
svým dětem od Boha prosí dóstojenstvie a
z.; Poněvadž tak mrú pyšní svého zbožie
chovači nic chudým nedávajíce, i kterak
mrú ti, kteříž cizie berú?; Neb jest doma
při rozumu nebyl, když jest z. mařil; Abychom
z. chudým dávali a tak je sobě přátely
zdělali; Z. člověku užitečné; Neroďte na
svých bližních z. tohoto světa ctíti; Jest-li
zdráv a nemá z., chudoba ho nuzí; jest-li
bohat, z. ho mučí; Z. jest věc zemská ale
žádosť jmění jest věc duchovní; Mníš-li, by
kdo své lakomství z-žím nasytil? Hus í.
122., 146., 284., 447., II. 36., 55., 59., 81.,
85., 191., 245., 302., 304., 349., 385., III.
109., 186. (Té.). Ani za všecko světa zboží,
um Alles in der Welt nicht. Dch. Myš má
malé zuby, ale mnoho z. zhubí. Mor. Tč.
Darmo ten z. má, kdo ho neužívá. Prov.
Pk., Šd. Zbožie světa toho má v sobě biedy
mnoho; Jakož trnie, ostré hložie, takéž bode
v světě z. Smil v 1775., 1780. Zboží po-
zdvihuje úmyslu. Vz Bohatství. Lb. Na
jednu loď neklaď svého všeho z. Bž. —
Z. = úroda s majetku pozemkového. Z. =
obilí, das Getreide. Us. na vých. Mor. a

Slov. Bern., Tč., Brt., Vck., Kčk. Vymlátiti
posledky z. Mor. Tč. Uspoháňaj ty krávy
ze z. Mor. Tě. Máme pěkné z. Mor. Šd.
Všecko z. vymrzlo. Tč. Preto (Slovänia)
nazvali této najužitočnejšie rastliny žitom,
že sä z toho žije, obilím, že je to najlepšia
hojnosť, toho mať dosť, zbožím, že je to
z Boha boží dar. Hdž. Čít. 199. Kúpala sa
milá v mořu, pásla volečky ve zbožu. Sš.
P. 115. Pro ně krávu zabil a z. zmarnil.
Kld. II. 166. Najprú sa staršie zbožie dáva
mleť (Cf. Po staršom do mlýna); Z. husté,
že by sa ani had cezeň nepreplazil; Toľko
bolo zbožia na trhu, že bolo ťažko zemi
držať; To z. nechcú brať — ak chceš mu
ho daruj, ak chceš mu ho na zem vysyp.
Zátur. — Z. = vůbec cenný majetek a zol.
prodejný majetek na trhu a v krámích, das
Eigenthum, die Waare. Z. = každá příro-
dnina a každý výrobek rukou lidských při-
cházející do obchodu; z. materialni, kolo-
nialní, norimberské (hračky, mechanické,
optické a fysikalní nástroje), železnické, ga-
lanterní, kožešnické atd. Vz více v S. N.
Z. semenné, Saat-; tržnice na z., die Waaren-
halle; plechové z., Blech-; z. časové, Saison-
artikel, m.; z. bezhlavé, unköpfige W., letní,
Sommerartikel, prodejné, Verkaufs-, vojen-
ské, Militärartikel, průvozně, Transitogut, n.,
nepevné, unhaltbare W., kaučukové, Kau-
tschukw., z. z perčoviny, Guttapercha-, z.
bílé, weisse W., hotové, fertige W., drobno-
zrné, feinkörnige W., místní, Lokal-, kar-
táčnické či štětkářské, Bürsten-; učinění
smlouvy v příčině z., závěrka na z., při-
rážka na z.; koupě, zákup z. Šp. Gut ge-
gerbte W., dobře vydělané z.; frische,
grüne W., čerstvé, syrové z.; gekalkte W.,
loužené z.; hochfeine W., z. velepěkné; cou-
rante W., z. odbytné, odbytné druhy z.;
ausgesuchte W., vybrané z.; ausgezeichnete
W., výborné z.; gute, schlechte W., dobré,
špatné z.; bestellte W., objednané z.; ver-
legene W., zaleželé, sleželé z.; schwere,
leichte W., těžké, lehké z.; ganze, geschnit-
tene und halbfertige W., celé, krájené a
polohotové z.; W. von allerlei Gattung,
všeliké z ; geschwärzte W., černěné z.; fein-
farbige W., pěknobarevné z.; haltbare, un-
haltbare W., z. trvalé, netrvalé; gezogene
W., tažené z.; vorräthige W., zásobné z.;
zweisätzige W., z. z druhého základu; drei-
sätzige W., z. z třetího základu; W. mit
Kopf, z. s hlavou; einsätzige W., z. z jed-
noho základu; untergeordnete W., podřaděné,
podřízené z.; die W. hat einen reissenden
Absatz, to z. je na hmat, z. jde jako na
dračku, jest shon o to z.; übergebene W.,
odevzdané z.; zugerichtete W., přistrojené
z.; die W. hat Absatz, z. má odbyt; die
W. hat keinen reinen Narben, z. má nečistý
líc, z. nemá čistý líc; veräscherte W., pře-
loužené z.; die W. ist ohne Festigkeit und
Kern, z. jest nepevné a bez jádra. Šp. Ko-
vové z., Metall-, skvostné, Luxus-, postelní,
Bettrequisiten, krátké, Kurz-, kupecké, Spe-
cerei-, stužkové, Band-, masité, Fleisch-,
stávkové a pletené, Wirk- u. Strick-, ruko-
dílné, Manufaktur-, prádelně, Wäsche-; z.
prvního druhu, Prima; z. přichází v obchod;