403

umře někdo z rodiny; Zdá-li se (komu),
že někoho holí bil, uslyší radostnou novinu;
Zdá-li se (komu), že se topil v kalné vodě,
onemocní. Na mor. Val. Vck. Vz Zdáti se
o čem, kdy (doleji). Ani by se nezdálo (am
by Nepomyslil). Us. Brt. — s inft. Nohy,
oči, jazyk, vše na obrtlíku míti se zdal.
Kom. Zda se Býti co ovce, ale trkal by co
beran. Prov. Zda se něco uměti. Ros. Po-
hanění trpěti zdá se mu na tvrdo skočiti.
Prov. Zdáš se býti nepozorný. Us. Nezdá
se uměti kuřátka rozvázati. Prov. Jestliže j
se nám malá zdá býti nepravosť. Br. Člo-
věčina nejchutnějším pokrmem zdá se jim
býti. Sych. Nezdálo se Římanům toho uči-
niti. Háj. Veselá se býti zdám. Ht. Sl. ml.
265. Bude-li se jim zdáti to konati. Exc.
Zdá mi se ještě za potřebné býti. Brt. S.
154. Nezdálo se to slušeti pod Rokycanu.
Let. 71. Oblakové leckdys vzhůru se vzná-
šejíce zdály se zemí býti. Ler. A když jest
jim nezdálo se trh držeti, řekl Miloš. NB.
Tč 12. Bude-li se co zdáti Zigmundovi
k lantfridu mluviti, páni chtí nález učiniti.
Půh. II. 224. Ačkoli nyní se zdá to cos býti
velikého. BR. II. 641. b. Toť mi se jest zdálo
promluviti. Chč. Vz Infinitiv. — Poznam.
Výrokové jméno stojí v nominativu: Us.,
Ben., Sych., Br., V., D., Troj., Kom., Solf.,
aneb v instrumentale: Gníd., Ben., Sych.,
Eus. Viz příklady v tomto článku. Mimo
to: Sově soumrak svítáním a trna noční
polednem se zda. Vz Brt. S. 3. vyd. 64. a.
Nezdá se mi již tak upřímným jako dříve.
Us. Uhry zdály se k poskytnutí pomoci
příhodnější. Ddk. III. 20. Skrze ty brylle
hledícímu věc daleká blízka (blízkou) se
zdála. Kom. Aby se lidem zdála krásna;
Ktož jen po tom stojí, aby postavú zdál se
dobrý. Št. N. 25. 17., 167. 36. Zdalo se mi
jest užitečno. Vš. Jakž mi sej' zdálo po-
dobné. Št. Kn. š. 1. Zdajíc se sobě múdřejšie
nežli jiní. 1B. 9. — se komu. Proto, že se
spravedlivý sobě zdál. Br. Zdá se mi divné.
V., D. Pánóm se zdá (dem Herrengerichte),
že to oboje poručenství podlé práva země
nic není. Kn. our. f. 50., Gl. 385. Každému
se nevěra zdáše. Dal. Jir. 47. Zdají se tobě
to sediaci. Kom. Jak se mi zdá. V. Co se
vám zdá? Mně se všecko zdá. Šm. Nezdá
se mu domů. Šm. Co se ti dnes zdálo?
Ros. Zevnitř zdáte se lidem spravedliví.
Br. Co se ti nezdá (co tě napadá)! Us. Brt.
Nezdá (= nelíbí) se mi to. Us. Sá. Cosi
pěkného se mi zdálo. Us. Šd. To se mi
jenom zdálo. A jděte, co se vám zdá! Us.
Šd. Zdá-li se komu hrozný sen, má říkati,
by se zlého uvaroval, jakmile procitne: Sen
je sen, poroučím ho třem: Bohu otci, Bohu
synu, Bohu duchu svatému. Amen. U Bydž.
Kšť. Keď sa malebný dúhy luk ponad Váh
jasal v chmúrny čas, tak sa mi zdálo, žiaden
kraj, len môj mať môže toľko krás. Čjk.
63. Čo sa ti, môj milý, moja láska nezdá
(nelíbí)? Ak sa mi budeš zdáť (líbiti), budem
k vám chodievať. Sl. ps. 72., 205. Protož
jestli se vám bude z. (líbiti), dáte mně znáti
a já na to pilnosť míti budu. Sl. let. VI.
65. Mně se zdá (k tomu odpovídají: Co se
zdá, to je sen). Brt. Když ja půjdu spáti,

nesmí se mi nic zlého zdáti. Pís. Zdáť mi
se. Mst. 225 Učiňte, což se Vám kolivěk
líbí a zdá. Žaluji VMsti na služebníky vaše,
že sebravše, s kým se jim zdálo, i šli na
lidi mé; Scházejíce se na lesy i kdež se
jim zdalo; I mějte se v té věci, jakž se vám
zdá a jáť se také mieti budu, jakž se mně
zdá Arch. II. 173., V. 334., 345. Když se
vám zdá, že jste pečlivější o ten zástup
nežli já, dokažtež tedy . . . BR. II. 665. a.
Kohož se jemu zdáti bude, môže poručníka
listem udělati: Nezdá se mi spravedlivé;
Aby mohl diel dědictvie svého, komuž by
se jemu zdálo, dáti. Vš. Jir. 23., 107., 308.,
316. Pakli se pánóm co nezdá, tu opravují.
Vš. To obrátil, kamož se mu zdálo, na své
potřeby: Tu mi podával za to peněz, i zdálo
mi se to málo; Mezi p. K. a p. Ješkem
tak se pánóm zdá; A tím činil, jak se jemu
zdálo. Půh. II. 24, 290., 384., 468. Tako
sě j'mu jistě zdáše. Alx. Anth. I. 3. vyd.
35. Tak by mně se zdálo. Kat. 1338. Nezdaj
se vám klam to, coť pravím. Št. N. 141. 4.
1 Jidášovi nezdála sě to služba Boží, když
Byla masť draha prolita na Krista. Št. N.
251. 5. Nech sě to žádnému nemožnou věcí
nezdá. Kom. — že. Zdá se mu, že něco
umí. Ros. Mně se všecko zdá, že nepřijde.
Us. Dch. Jemu se zdá, že jest moře do
kolenou. Kmp. Č. 94. Zdá se pánóm, že
nejma odpovídati. Půh. 200. Toť mi se zdá,
že slove, že ten stojí na levici, ktož . . . Št.
Kn. š. 22. — by. Nám sě zdálo, aby Pavel
odpor ku právu položil. NB. Tč. 138. A ten,
jenž se zdál, by pastýř byl a nebyl jest,
opustil ovcě a utieká. Hus II. 170. Nezdá
se tobě, by Bél byl živý bóh? BO. Protož
nezdá se mi, by . .. Št. K. š. 3. Pánóm zdá
se, aby ho tu právem hledala. Půh. II. 384.
Zdáše sie mu. By... Pass. XIV. — jakoby.
Zdá se, jakoby chtělo pršeti. D. Vz Zdáti
se z čeho (doleji). — ano. Zdálo se mu,
ano (= ani) stali se křikové. V. — se komu
o kom, o čem. Zdálo se mi o vás. Us.,
D. Zdálo se mi o východní záři. Er. P. 109.
Plavci se zdá o vodách a povětří, bitci
o bitvách. Reš. Nač lidé ve dne myslí,
o tom se jim v noci zdá. Us. Tč. O tom
se mi nezdálo ani ve snách. Us. Tč. Co
vám sě zdá o Kristovi, čí syn by byl?
Hus II. 373. Zdá-li se o třešních, uvidí
člověk lidskou krev; Zdá-li se o modrých
peřinách, někdo z rodiny umře; Zdá-li se
o ovoci, zemře někdo z domu; Zdá-li se
o potřebě, bude dlouho živ; Zdá-li se o pe-
nězích, holé neštěstí; Zdá-li se o ohni, je
peklo (křik) v tom domě; Zdá-li se o vších,
bude bohat; Zdálo-li se komu o úhlu na
něčem ležícím (na zdi atd.), zemře někdo
z domácích nebo z rodiny (to se vždy vy-
ráčí); Zdáli se o kalné vodě, onemocní
někdo buď z rodiny nebo z domu; Zdá-li
se o kněžích, je pohoršení (Cf. Než o knězoch,
radši o čertoch t. j. ať se zdá, praví lid);
Zdá-li se o svatbě, umře; zdáli se o potřebě,
vdá se neb ožení se; Zdá-li se o mrtvých,
prší nebo sníh mete; Zdá-li se o švestkách,
neštěstí. Na mor. Val. Vck. Ať se ti o tom
nic nezdá (nemysli na to). D. Co kdo rád
má, o tom se mu zdá. Č. — se komu jak.

315*