419

Zdravý; -zdráv, a, o; kompar. zdravější,
na Slov. zdravší. Strbul. si-dravt. Vz Gb.
Hl. 28. Koř. zdru (býti silným) — zdráv.
Bž. 31. Z. = čerstvý, ne nemocný (o živočichu
a rostlině), gesund. Málo, nehrubě z.; téměř
nikdy není zdráv; zdravého učiniti. V. Z.
člověk, tělo, úd. Dokud jsme zdraví a čerství.
Sych. Z. člověk, zvíře, strom. Pk. Pozdravujíce
jiné říkáme : Bohdej zdráv byl (zdrávi byli).
Bůh dej zdravu býti. Pass. S Bohem zdrávi
byli. Zdráv buď. Spi zdráv. Zdráv buď král!
Zdráv spal. Zdrávi spali; zdrav vstal, nosil,
chodil, jedl: zdrávi vstali atd. Zdráv při-
cházel, bratře. Br. Aby přišli s ním zdrávi
to stráviť. Dbš. Obyč. 15. Na zdrávi buctě,
kmotre. Na Slov. (nář. hron.). Šd. Buďte
zdravý otec a dobre sa majte. Odpověď:
Choďte zdraví s Bohom!; Idem do sveta
svoje štěstia hľadať; zdrávi sa tedy majte!;
Zvolala: Zdrávi tuná buďte. Dbš. Sl. pov.
I. 31., 46., 351. A keď nedáte, majte sa
zdrávy; ,No, dobre že sa tu majte, zdrávi
že ostávajte', dí odcházející, jemuž se od-
povídá: Lenže zdrávi, s pánem Bohem
idite, choďte. Dbš. Obyč. 14., 40. Zdraví
ostávajte, milí hospodári. Mt. S. I. 179.
Buoh daj zdráv byl. Arch. III. 393. Zdrávi
požili, zažili. Nič si z toho nerob, keď si
zdravý; Čo nič mať nebudeme, len aby
sme boli zdraví; Všetko to pán Boh po-
môže, len abysme boli z-ví. Slov. Zátur.
Jaký Pomahej Bůh, taký Bohdej zdráv.
Prov. na Slov. Zdrávas Maria (pozdrav; za-
čátek modlitby; zdrávas, u, m. Vz Zdrávas).
Zdrav sedral! Zdráv byl. Č. Bohdej zdráv
byl, pane kmotře. Zk. Zdrávi vzkazovali.
Sami zdrávi byli (odpovídají tomu, kdo ně-
koho vzkazuje pozdravovať). Us. Šd. Zdrávi
povídali (že mu hráli na varhany. Říkají,
když řeči nevěří). Us. Kšá. Z. zuby, Us.,
oko. Mj. Zdráv se prošel; Zdráv, Vašku,
tancoval (říkají tomu, kdo maje někde ně-
jakou pořízenou špatně pochodil). Na Zlín-
sku. Brt. Co dělají děti? Jsou zdrávy, mají
se k světu a na umření ani pomyšlení. Us.
Zdráv užil (i ironicky). Us. Wtr. Ani z.
člověk toho bídného nápoje nesnese; Kdo
je zdráv, ani neví, co má; S tím tělem je
kříž, když zdrávo není; Stálé zdraví!; Zdráv
(se zdravou kůží) vyváznouti. Us. Dch. On
nedbá, veď mu je kôn zdravý (jen má-li
koně zdravého). Č. Čt. II. 56. Prišla na
druhý den, sadla si mu konča hlavy a ani
,dobrý deň', ani ,zdraví buďte' neriekla, len
tieto slová po trikrát opakovala: Vstaň
hore !; Zdrávy buďte vtáčatká, všetky dobré
bôžatká! Zdráva Živa Živena, matka naše
milená. Phld. IV. 39., 469. A ešče nepo-
viedal: Ostávajte zdravi (ještě se neloučil,
nedal: s pánem Bohem)! Sl. ps. 98. Ej,
klinček, klinček, fialočka, odpadla's mi, milá,
od srdiečka; ja za tebou vädnem ako trava,
ostaň, moje milá, ostaň zdrava; Cesta, milá
cesta, či ťa skoro prejdem? Frajerečka moja,
či fa zdravú najdem? Zdravu ju ty najdeš,
neverí ťa dočkať, zažiadalo sa jej tvoje
líčka bozkať. Sl. spv. I. 11., 18. Čo by
koza neskácala, keď má štyri nôžky ; čo by
dievča netančilo, keď ma zdravé nôžky!
Ib. IV. 152. Sestřičky, družičky, ostávajte

zdravy, už mi snímať idú zlatú partu s hlavy;
Keď ochodil milý z dvora, vyťal krížik do
javora a pod krížik čtyry slova: Milá moja,
ostaň zdravá! Btt. Sp. 17., 171. Bohdaj
zdráv pojčil. NB. Tč. 238. By zdráv jsa
dobře se měl, přálť bych; Abych já právě
zdráv byl, říci nemohu. Žer. 313., 348. Ale
vie Buoh, že často, zdrávi jsúc, chcem viece
slúžiti světu než Bohu. Št. Kn. š. 9. Jidáš
řka: Zdráv mistře! políbením zradil mistra;
Viera tvá tě zdrávu učinila; Jest-li zdráv
a nemá zbožie, chudoba ho nuzí; jest-li
bohat, zbožie ho mučí. Hus I. 261., II. 402.,
III. 109. Dnes snad chodíš zdráv a jasen a
v jutře budeš snad uhašen. Alx. V. 1869.
(HP. 45.). Zdravý dnes, zejtra kdes. Us.
Dch. Jedno shnilé jablko nakazí mnoho
zdravých. Prov. Šd. Zdravý nemocnému
nevěří. Č. M. Ten mlad jest, kdo zdráv,
ten bohat, kde bez viny, ten vesel, kdo si
hlavy neláme a s Bohem se těší. Bž., Hkš.
Snadno jest zdravému raditi nemocnému.
Šd. Nemocných se ptávají, zdravým dávají.
Tč. Jak chceš zdravý býť, musíš zdržánlivě
žíť. Na Slov. Tč. Nepotřebují zdraví lékaře.
Dokud člověk zdráv i voda mu sladka. Us.
Bž. Mladý — zdravý. Mor. Šd. Kdo je do
30 roků nie zdravý, do 40 nie múdry, do
50 nie bohatý, potom už nech sa neufá.
Poř. Zátur. Zdravý nemoci a nemocný smrti
se naděj. Prov. Tč. Stran přísloví vz ještě:
Holka, Krev. — od čeho. Jak si zdráva
od pána Boha, co bědákáš? Mor. Brt. Ode
všeho malomocenství zdráv budeš. Pass. —
Lk. — čím. Není žádným neduhem ne-
zdráv. Lk. -- kde (jak): v srdci. Lk. Před
vámi (jsú) zdrávi u plnosti. Hus III. 168.
Mohliby ten lístok na pošte prečítať; ne-
budem, nebudem, nebudem ti písať. Ale ťa
pozdravím od chmáry na hore, aby si zdravý
bol v tom šírom tábore. Čjk. 49. Kdo zdráv
jest na těle, čist na duši. Anth. Jir. I. 112.
Člověk na těle zdravý. Hr. rk. 53. Jeden
měštěnín jsa zdráv na životě učinil poru-
čenstvie své poslednie vuole. Arch. I. 398.
Co platno člověku, když bude na těle krásný
a zdravý a na duši hřiechem malomocný?
Hus II. 43. Čím lidé jsou rozkošnější, tím
obecně jsú na těle i na duši nezdravější.
Ib. II. 387. Co mu po kostele, když je zdráv
na těle (pokud se mu dobře darí, nedbá
o pána Boha). Prov. slez. Šd. — nač: na
oči i na uši z. Ler. Z. na ruku. Jir. Anth.
II. 2. vyd. 355. -- kdy. Jsem v svém ži-
votě zdráv. Výb. I. 250. Bude člověk v bla-
hoslavenstvie tak zdravý v mocech, jako
v ráji jest byl. Hus II. 337. — jak. Z.
jako buk (vz Tělo), Č., jako bor, jako ryba
ve vodě. Us. Z. jako řípa, jako Rus, Dch.,
jako syslice, Sá., jako hlohyně, Sá., jako
rys, jako cveček, jako křen, jako ořech
(strom), jako fík, Brt., jako lipa. Lipa I. 25.
Zdravý, len tak kvitne. Zátur. Rastie rovno
jako svrčina a zdravo jako ryba. Mt. S. I.
94. Posud byli tatíček zdrávi jako kříček
na mezi. Sk. — Z, o jiných věcech, gesund,
ganz, unverdorben, unversehrt. Z. kmen.
Aký to zdravej chuti mok podáva nám réva
vinná! Zátur. — Z. = celý, neporušený.
Zdravého smyslu. V. Není zdravého roz-

316*