Us. Kšť. Bylo by ho ještě škoda v zemi
hníť. Us. Šd. Tmavý jako zem. Slez. Šd.
Nech propadnu se do zemně, když to není
pravda. Mor. Šd. Nech zem prepadne sa
podo mnou, ak čistú pravdu nehovorím. Slez.
Šd. Tykl jsem se rukou země. Slez. Šd.
Ach těžká zem tebe tlačí a já se trápím
zde. Ps. slez. Šd. Kdo v zradu prepadne,
zhltni ho zem. Sl. ps. Na zem! Nieder!
Čsk. Div se zem nevrazí (div se nepropadne).
U Kr. Hrad. Kšť. Vlk se též tak olopal,
až se po zemi kúľal. Ps. slez. Šd. Kabelú
(čepicú) o zem prál (pral). Mor. Šd. Hledí
do země. Us. Šd. Na zemu padnul. Na Ostrav.
Tč. Začlo pršeť a zema byla sražná. Slez.
Šd. Má stará mamenka pod tú černú zemú.
Sl. ps. 126. Lužní káď v zemi. Šp. Len
raz do roka vtedy, keď sa zem otvárala,
bývalo jej dovolenô na tento svet vystúpiť.
Syt. Táb. 24. Povera, že sa zem každého
roku raz otvorí, nalezá sa azdaj u všetkých
Slovanov. Čas, kedy sa to stáva, kladú
dakde na tri prvé dni jarnie, inde zase na
veľký piatok, bielu sobotu a veľkonočniu
nedeľu. (I na pašijovou či květnou neděli,
když kněz čte pašije. Šd.). Chlpk., Syt, Táb.
27. V ľavo stojí pechota, akoby ju do zeme
vbil, pevne, Nepohnute. Klčk. Zb. III. 22.
A ja som počula, že veru tiež na zem ne-
vyleje (že je pijan). Chlpk. Dram. I. 19.
My budem v černej zemi srovnaní. Jak
sedliak tak i pán musia všetci v černej
zemi uhniti; Odmrštili do vody tohoto zlost-
níka, túto potvoru, ktorá nebola hodná viac
po zemi chodiť; Mece se po zemí ako had.
Mt. S. I. 8., 62., 91. Hanba by ma o zem
hodila (bylo by mne Hanba). Zátur. Priat.
IV. 108. Omladneš ako zem z jari; Na do-
line na súmraku, pod jedľami pri potoku
až zem hučí od skákania, až les šumí od
dudania. Čjk. 21., 69. Odbíjajú od zeme
(tancujíce vyskakují do stropu); Do zeme
sa prepadnouti; Mať jim už dávno bola
v zemi; Podvihol šiarkana do hora a miknul
ho o zem, že sa len tak rozčapil. Dbš.
Obyč. 30., Sl. pov. L 70., 475., 563. Moje
krajovičky ze samej ocele, neuvízajte mně,
oj, hlboko do zeme, hlboko do zeme, do
mekkého blata; Nese (koníček hlavu) pri
samej zemi, nad samú zemňú; Trikrát zem
obtúliť. Pck. Ps. 15., 57., 103. Bez rakúskej
matky Terezie ako Irčan vyjdeš na psotu,
čo zem cudziu svojím radlom ryje a z nej
nemá, len čo hrob ho kryje. Hdž. Rkp.
Ešte si len na piaď od zeme a už moc
naničhodného o tebe vieme. Hdž. Šlb. 31.
Sotva bol ale vätší od zeme na piaď. Lipa
I. 25. Jednoho dňa, bolo to v jaseni v ten
čas, keď idú hadi do zeme spat; Ležal na
zemi a díval sa po oblohe; Liala sa mladá
krv po drobnej pažiti; mladá krv sa liala,
čierna zem ju pila a tá dobrá duša s telom
sa lúčila; Po zemi bežkala (běžela); Prevalil
sa na zem a po chvíli zaspal Č. Čt. I. 173.,
262., 313., II. 478. Tak ona nim pere, ež
se zema chvěje; Dyby mi tak pán Bůh příl,
jak mi lidé přejú, už bych dávno ležela
pod tú černú zemú; Ja, taks ty mně čaro-
vala, až sa černá zem pukala; Počuvaj,
počuvaj, co to v zemi hučí, esi zvony zvoní,

lebo jabor pučí; Až já bodo ležet pod to
zemjó černó; Syneček se žení, tatíčka má.
v zemi; Měl gality do země (až k zemi
dlouhé)?; Všecky panny tancuja, ene moja
pod zemju. Sš. P. 12., 53., 112., 304., 393.,
603., 764, 778. Po valašsky od zeme, kdo
mi kozy zaženie; Každá má mamičku, moja
v černej zemi; Mať moja, mať moja pod
tou čiernou zemou, veď vy nic neviete, čo
sa robí so mnou!; Škoda mojej žene v zemi
ležať; A ja chytím moju ženu; jak ju vláčím,
tak ju vláčim za vlasy po zemi; Kedy že
to žitko zíde, čo na moju svadbu bude?
Nezíde to tej jeseni, lebo je to v tvrdej
zemi, v tvrdej zemi neoranej, len motyčkou
pokopanej; A tam som sa tak opil, že bych
sa i teraz na zem potočil. Sl. spv. II. 52,
68., III. 83., IV. 130., 132., V. 179., VI.
226. Bale na černú zem sa rozestrú; On sa
tedaž kácá a na zem dole údami buchne,
jak by hrubý neb dub neb ohromná padnula
sosňa. Hol. 97., 157. Lipy povädly, opŕchol
list za listom na zem smädnú. Sldk. Mart.
4. A stojac v kúte hneď dolu hľadí na
perly ležiace zemou. Sldk. 191. I našel Jana
ševce ležíce za mrtvého a raněného na zemie;
Padne na zemu. NB. Tč. 107., 108. O kladenie
do desk a kupovánie zbožie na zemi. Arch.
V. 395. Buď nad zemí neboli v zemi. Půh.
H. 108. Pozřela je země. Anth. Jir. I. 3.
v. 7. Navrátí se prach v zemi svou. Hus
III. 152. A byť o zem se bíti, není se kam
díti. Pk. Mají chléb černý jako zem. Mor.
a slez. Šd. Má nohy černé jako zem. Šd.
Má košili černou jako zem (špinavou). Us.
Šd. Svatý Juří zemum (zemou) búří, aby
rostly kvítky pro ty malé dítky. Slez. Šd.
Kdo na dvou stolicích sedí, snadno mezi
nima na zem padne. Tč. exc. Mnoho té
země, z níž hrncové býti mohou, ale málo
té, z níž zlato berou. Pk. O Dzúre bude
tráva rásť, čo by si ju hámrikom pral do
zeme (kdy bys ji i do země zpět tloukl);
Nemám si kde sadnúť. Odpověď: Napluj
sa na zem!; Padnem! Veť nepoletíš ďalej
od zeme!; Na zemi, na kline ti je (nemůže-li
někdo něco najíti); Dobre že tu zem ne-
hryzol od bolesti; Šiel na dolniu zem s do-
skami (= umřel); Keď sa mi už nevie tá
zem otvoriť (nářek sužovaného)! Na Slov.
Zátur. Zeme bude mu lehka (téžká. O mrtvém);
Je v zemi (umřel). Tkč. Před časem ho do
země sprovodili. Vz Umrlý. Lb. By sebou
o zem bil, s nic býti nemůže. Vz Nešťastný.
Prov., Č. Kdo se hněvá, nech se o zem
buší (nech se válí). Kto sa hnevá, nech sa
o zem hodí. Mt. S. I. 126. Hrýzti zemi (vz
Smrť); Bradou zemi rýti (vz Smrť); Mohl
by se do země vraziti (samými starostmi.
Vz Péče.); Schne pod ním země; Není
hoden, že ho z. nosí; Nestojí za to, aby
ho zem nosila (Hnšk.); Kdo na zemi sedí,
pádu se nebojí; Co by se po něm z. (voda)
slehla (vz Zmizení). Č. — Z. = prsť, hlína,
povrchnosť země rostliny rodící, die Erde,
das Erdreich, Feld, der Acker, Grund, Boden.
Vz S. N. Z., půda orná, ornice. EOlom.
Zemi krojiti (po prvé orati); zemi vymítati,
lopatou vyhazovati. V. Zemi vzdělávati.
D. Z. orná, Aqu., svrchní, dobrá, D., kyprá,