448

Sych., úrodná, Har., tučná, mastná, výnosná,
hrnčířská, Ros., vlhká, mokrá, Byl., kame-
nečná, Alaunerde, Krok, klovatá, červená
(červeníce). Us. Z. katechová. Kk. 121. Z.
porculánová, valchářská, saracenská n. te-
sařská ruda červená, kostní. Kh. Z mrtvá
(mrť, mrtvina, celina, hluboká země), hlino-
vatá, tuhá, vazká, žlutá, jilovatina, slévavka,
borovizna (černá), bělice, bělavka, živá
(úrodná), Hubená, sypká, prchká, melná,
prašnatá, smíšená, dřevnatina n. nátoň, čer-
stva, výmol, nános, náplav, náplava; z. pro-
hazovati, pěchovati; vrstva země (zemní);
z. plodiny vydává. Šp. Z. valchářská na
omak mastná (Walkererde) obsahuje kyse-
linu křemičitou, vodu, kysličník hlinitý,
hořečnatý, vápnatý a železitý. Nemá ani
piaď (píď) vlastnej zeme. Zátur. Vz Zemina,
Půda. Bř. Z. hořká, magnesia, die Talkerde,
Bittererde. Nz. Z. pouhá (rein), úrodná,
zkypřená (gelockert). Pta. Návoz země;
přikryti semeno zemí. Sl. les. Mámy najatu
zem; Zoral mi pěkně tu zem. Laš. na Mor.
Brt. Černá zema. Slez. Šd. Z. smíšená či
kompostová, listová, drnová, vřesovitá. Dlj.
2. V jarně si mä pochovala, čiernou zemou
zasypala. Č. Čt. I. 294. Z., která se ku
břehu nasadí, angespültes Erdreich. J. tr.
Je to v mrcha zemi, v planej zemi, neoranej.
Sl. ps. Šť. I. 49. Z. jako těsto (deštěm
změkla). Us. Dch. Květ vedlé květu tlačí
se tu ze země. Km. 1883. 118. Ta zema
jest velmi dobrá; Zem ho privalila, když
písek kopali. Sl. let I. 281., IV. 159. Drobnou
zemou jamu vyplniti. Sldk. 151. Nezrobená
spornej sama od seba úrody hojnosť zem
povydá. Hol. 366. Obilné zrno, když v zemi
padne. Št. K. š. 28. So zemou by ho smiešal
(ve zlosti). Slov. Zátur. Když pluh zemi
ryje, zima ještě žije. Pran. Tč. Když prší
na Medharta, pohanka v zemi hartá. Pran.
u Vyzovic. Šd. Na rapavej zemi sa chlieb
rodí. Mt. S. I. 122. V čiernej zemi sa chlieb
rodí a na bielu psi serú. Poř. Zátur. I černá
země pěkné žitko rodí. Prov. Tč. Úrodná
jest země, kterou hospodář tluče. Prov. Bž.
— Z. = vlasť, krajina, die Landschaft, das
Land. V zemi zrození (zemané); vlasti své
a země statečně zastávati; mor v zemi, po
vší zemi; z cizí země; do cizí země zaslati;
z země se vybrati; z země utéci, vypo-
věděti, vystrčiti; vypověděný z země; za-
slaný, zavedený do cizí země; z. ležící
k východu slunce. V. Zemička, živ svoje
plemä i ďalej z božej dobroty. Zátur. Vrahy
našich zemí; poplenichu vsě, čo v zemi
bieše. Rkk. V naší zemi; v zemi obyčejný;
zem lidu zbaviti; z. bezlidná, lidu prázdná,
pustá; z. jest na mizině. D. Z. východní,
západní, polední, půlnoční, Us., nepřátelská.
Har. Ze země vyhnati; zemi dobře opravo-
vati, popelem postaviti, v daň podrobiti;
země dobyti. Flav. Z. od vína, obilí hojná.
Har. Z. dědičná, cizí (cizina). Us. Déšť po
celé zemi. Nz. Usedlý k zemi, usedlost
k zemi; v zemi rodilý; obvod zemí říšských.
J. tr. Z. česká, polská, uherská, rakouská
atd., svatá, zaslíbená, slovanská, německá,
nižní, dolní, Niederland, n. D. Zdejší z.,
tato z., das Inland. J. tr. Zde v naší zemi,

hierzulande. Dch. Z. hlavní, vedlejší, Lpř.,
mateřská, das Mutterland, Nz., Matúšova =
Slovensko. Vz Pokr. Pot. 143. V zemi ka-
naanskej. Anth. I. 7. Z. hřěcká. Alx. (Anth.
Jir. I. 3. v. 33.). Satira a ironie jsou mu
neznámou zemí. Šml. Národ, volnosť, česť
a viera, za ne junák rád umiera; smelo víta
deň krvavý, vie, že za nim slnko slávy!
Keď i padne, padne v objem, objíme ho
slovanská zem; zavznie nad nim miesto
zvonov pieseň voľných millionov! Btt., Syt.
Táb. 366. Vaša zem je plná úskokami. Zbr.
Lžd. 75. Zem rodná ni nevedno, jakou
slasťou ťa upúta! aj pozabudnúť nám nikda
nedá na sebe. Nescio, qua natale solum
dulcedine cunctos adtrahit immemoresque
nec sinit esse sni. Phld. IV. 269. Čechy,
Morava a Slezsko jsou země rakouské;
V jednotlivých zemích jsou na místě panov-
níkově mistodržitelé. Us. (Bude) preklínať
tu zem, která ju nosí. Sl. ps. 71. Lásku
k rodu, lásku k vlasti Boh sám v srdce
vštepuje, ona zeme, ľudí šťastí, jej sa duch
môj venuje. Č. Čt. I. 221. Synku Tatry,
synku matky Slávy! Pozri na Tatry! Na
svoju kolísku, Had nimi nebo, pod nimi
zem nízku: tak ty vysoko stoj v kráľovstve
ducha! Tak nízko podlosť bud ti pod no-
hama; drž sa tých výšin oboma rukama;
si člověk, nie červ, ani biedna mucha. Ib.
II. 128. Kúpil si zeme aj statek a hospo-
dáril z pomocí božej, jako vedel najlepšie.
Ib. II. 479. Teba nado všetko chcem, oj
Slovensko, drahá zem; Hej ty sňažný Balkán,
Krkonoše, Ural, hej Slovan tu od vekov
svoje zeme oral; Miluj drahú vlasť nad
všetky svety, krem vlasti nemáš drahšej
zeme. Ppk. 1. 37., 182., II. 146. Cizozemcům,
kteří do země přijati nejsou, nemůže léno
podáváno býti. Žer. 344. Pánové země mo-
ravské. 1447. Exc. Tč. Zem, ktorú v údel
daly Slovänom nebesá, tá zem hrobem
každýmu vrahovi stane sä. Chlpk. Sp. 45.
Zem tá, na ktorú kročiť mieri tvoja noha,
to je zem naša, daná Slovänom od Boha.
A zem to požehnaná! Chvála Bohu z něba,
máme pri vernej práci voždy svoj kus
chľeba. Ib. 45. Ty zem svätá, no poškvrnená ;
zem svobody, no zotročená; zem života,
no otrávená; ty zem svetla, no tmou za-
liatá; blahoslavená, no zakliata; kus raja
v pekle zronený z neba: Slovensko moje,
žiaľ mi je teba! Dr. Kuzmány. Zemi po
své libosti a vůli spravuje. Pal. Děj. III. 3.
113. Jel do cizích, velmi dalekých zemí;
Je se jemu zemi páliti a hubiti. Výb. II.
40., 41. Všecka země o něho (Rokyc.) k pa-
peži psali. Bart. Já v zemi nebyl; V prvním
landfrydu a mírné zemi; To učinil v mírné
a pokojné zemi. Půh. I. 361., II. 135., 292.
Aké krásne je toto milé naše podtatranské
Slovensko, miluj tú zem svätú! Zátur. Nápr.
67. Túla sa od zeme do zeme ako Had po
Bartòlome. Mt. S. I. 97. Jiná zem jiný
mrav. Dch. — Z. = ve světnici, v síni,
v domě (z utlučené hlíny, z prken), podlaha,
der Fussboden. Padlo mi to na zem. Us.
Ta zem je jako bota (ušpiněná). Us. Dch.
Dívka umývá zem. Šd., Vck. Tětka už
mají umytú zem. Mor. a Slez. Šd. — Z.=