Předchozí (529)  Strana:530  Další (531) |
|
|||
530
|
|||
|
|||
zlezli. Pč. 41. Jakož jest JM. na mě túžil
pánóm českým, žeťbych soběvolně v Ra- kúsích hrad zlezl. Arch. I. 281. — co kdy. Táboří zlezli město v noci. V. — Ostatně vz Slézti. Zleželý = ležením zkažený, verlegen, ver-
stockt, mürbe, teige. V. Z. jablko (u hni- liček). D. Zležený = zležělý. Zležeti se, el, ení = ležením se zkaziti,
verrotten, verstocken, sich verlegen. Zboží se zleželo. — Z. se = poležeti sobě, poho- věti si, liegend ausruhen. Ctib. Vz Zléhati. — si co: hřbet, sich den Rücken wund liegen. Na Ostrav. Tč. Zležice, dle Budějovice, Zležitz, ves u Vo-
lyně. PL. Zležičko, a, n., hospoda u Volyně. PL. Zlhostejnělosť, i, f., die Gleichgiltigkeit, Unempfindlichkeit. Sk. Zlhostejnělý, gleichgiltig geworden. Z.
cikánka. Špaňh. Zlhostejněti, ěl, ění, gleichgiltig werden. Zliahnúť = vylíhnouti. Na Slov. — se komu. Húsky moje, túžby moje, načo ste sa vy mne zliahly? Btt. Sp. 163. Zliať = slíti. Slov. Loos. Zliatina, y, f. = slitina. Slov. Loos. Zlíbati, vz Slíbati. Zlibek, Žlíbek, bka, m., ves v Písecku.
Blk. Kfsk. 1201. Zlíbenec, nce, m. = zlíbený bratr, der
Wahlbruder. Rk. Zlíbený; -en, a, o = zalíbený, volený
z lásky, Wahl-. Z. bratr, der Wahlbruder. Nazval ho před lidem bratrem z-ným. Tract. 15. stol. Takového hříchu se dopouští, kdožby obýval se sestrou z-nou. Lom. Kup. Vz Zlí- benec. Zliběvěti, zastr. = zlibivěti. Zlíbezněti, ěl, ění = líbezným se státi, liebenswürdig werden. Počasí z-lo. Us. Tč. Zlíbezniti, il, ěn, ění; zlíbezňovati, lie- benswürdig, lieblich machen. — co. Č. — co komu kde: pobyt na venkově. Us. Zlíbezňovací, hypokorystisch. Nz. Zlíbiti, il, en, ení; zlibovati = počíti lí- biti, zamilovati, lieb gewinnen, lieben; se = zalíbiti se, gefällig werden, gefallen. — koho (zamilovati). Hlas. — se komu. Zlí- bilo se mu to. Us. Zlíbilo se Bohu. V. Nemohu čekati, až se mu zlíbí, bis es ihm beliebt. Dch. Jak a kdy se jim právě zlíbí. Ht. Přijde do školy, kdy se mu zlíbí. Us. La- hodně přijdeš k němu chtě se mu z. Jir. Ves. čt. 28. Pravil, že půjde do hospody, kdy se mu zlíbí. Sk. Nechť zlíbí se tvé mi- losti ; Aby na místě, kdež jemu samému se zlíbí, měli spolu tajnou rozmluvu. Ddk. II. 327. Z-la se ta řeč králi. BO. Rada dceřina z-la se otci. V. — s inft. I zlíbilo se jíti. Ros. Liturgie slovanská, kterouž papeži z-lo se nazvati daremnou lehkovážností. Ddk. II. 355. Z-lo se jim položiti obecný sněm. V. — se komu kde. Z-la se mi v srdci. Lpř. Sl. I. 87. Zlibivěti (zastr. zliběvěti), ěl, ění = lí-
bivým (netučným) se státi, mager werden. — čim. Tělo churavostí zlibivělo. Boč. — abs. Tučnost masa zlibiví (marcescet). BO. |
Zlibovati, vz Zlíbiti.
Zlice, e, f. = zlá ženština, zlá saň, ein
böses Weib, Teufelsweib, die böse Sieben. D. Zlícený, vz Zlítiti. Z-ným mečem drtí
vrahy. Hdk. Lum. V. 258. — čím. Z. útratou rodných statků. Msn. Or. 83. Zlicko, a, n. = krajina česká, zastr. =
Kouřimsko. Dal. Jir. 38.. 47., 48, Tk. I. 46. Ze Zlicka Brikcí. Vz Tf. H. 1. 58 , 59., Šb. H. 1. 310. Zlickov, Zlicov, a, m., zastr. = Kouřim.
St. skl., Dal. Jir. 131. Vz Zlicov. Zlický. Vz Zlicko. Z. kníže. Dal. Jir.
47., 55., 114., 131. Zlicov, vz Zlickov. Z. byl župní hrad
Zličanů. Šmb. I. 312. Zlicovati = na mušku vzíti, aufs Kom
nehmen. — koho: zvěř. Us. Tč. Zličané byli kmen Čechů bydlící jižně
od Charvatů západních a východně od Čechů. Šmb. S. I. 312. Vz Zlicko. Zliče, Zlitsch, ves u Skalice. PL., Blk.
Kfsk. 530. Zlíčený; -en, a, o = zbarvený. V. Vz
Zlúčiti. Zlíčiti, il, en, ení = sčísti, spočítati, auf-
zählen. — Z. = vysvětliti, přednésti, vor- tragen, herzählen; zbarviti, schminken. — co: při. V. — co čím: čelo mýdlem. Dh. — co kde. Podlahe (na podlaze obrazu)
však na samej umelecká zlíčíla štětka, jak večný Boha syn ľud a hladné zástupu množ- stvo čerství. Hol. 65. — se = skutečně se státi, zastr. Jir. — se jak. To sě v krátce zlíči. Výb. I. 142. Dle Ht. (Alx. HP. XXI.) chybně m.: slíči. Zličko, a, u., něm. Zličko, ves u Ná-
choda. PL., Blk. Kfsk. 530. Zlidnatěti, zlidněti, ěl, ění, volkreich
werden. Město zlidnělo (nabylo mnoho lidu). Proch. — kdy jak. To město za těch 10 roků velice z-lo. Us. Tč. — čím: Praha obchodem z-tí. Pal. Děj. V. 1. 348. Prisťa- hovánim osada zľudnatela. Phld. IV. 330. Zlidnatiti, zlidniti, il, ěn, ění = lidna-
tým učiniti, volkreich machen, bevölkern. — co čím. Město novými obyvateli z. Č.,
Krok, Ráj. Zlidněti, vz Zlidnatěti.
Zlidniti, vz Zlidnatiti.
Zliepky, pl., f. Tu z chlapca sa stal
hodný corgoň a ešte nic nevedel len po zvyškách po zliepkách za vtačkami sa dria- pať. Dbš. Sl. pov. I. 541. Zligať sa = zaligotati sa. Slov. Keď na
obzore se zligá. Phld. IV. 10. Zligotati (sa) = zatřpytiti se, zablesk-
nouti se, aufschimmern, aufleuchten. Slov. Ažby sa len zora z-la, opachu tú zabijeme. Sldk. 554. — kdy. Jak keď sa v šeru zli- goce žiara. Lipa II. 134. — kde. Na zá- pade hviezdy z-ly. Ppk. I. 22. Meče na ňom (na mesiaci) sa zligocú a kopie a ši- šáky. Č. Čt. I. 197. Zlihati, zluhati = selhati, lügen; fehl-
schlagen; versagen. Roztiahla obrvy vyva- liac oči, ako to býva, keď človek luže (lže) alebo chce zlihať. Na Slov. Phld. IV. 143. Druhá rána mu zlihala. Syt. Táb. 268. |
||
|
|||
Předchozí (529)  Strana:530  Další (531) |