688

něco (chuť). Chmel. Rozbolely ho zuby. D.
Zuby zimou jechtají, cvakají. Us. Bolí mě
zub. Zub zubu nedoskakoval (zima bylo).
Ros. To bolení zubů ukrocuje. Byl. Buk-
vicová voda spomáhá proti bolesti zubův.
Čern. Zub si vyraziti, Us., do kořene vy-
lomiti. Har. Není co na zub vložiti. Us.
Někoho na zub vzíti (pomlouvati). Us. Lé-
kaři trhají zuby. Aqu. Zubama popadnouti,
chytiti, trhati, kousati, škřipěti, zmílati, V.,
na ořech hrýzti. Kom. Zuby někoho roz-
trhati. Divoký kanec zubami seká. Kom.
Škřípím naň zubami. Solf. Zubami jektati.
D. Zuby naň zkřípiechu. Pass. XIV. Mus.
1883. 113. Šířka, tloušťka, délka, výška,
kořen, tělo či krk, koruna, hlava, sklovina,
bok či strana, čelo, okrouhlosť, Nz., bolení,
Us., nečitelnosť (laskominy), škřípění, V.,
řezání se, vyžírání, červivosť zubu. Us. Vý-
voj, vlákno, hniloba, kotlavosť, růst, hnití,
zárodek, jektaní, cvakání, změna zubů. Nz.
lk. Kosa, šika, úkos zubu, die Zahnschräge;
špička zubu; Počet zubů, kraj, řez zubu,
der Zahnschnitt. Šp. Díra, kotlina v zubu,
Us.; prášek, kartáček na zuby. D. Klíč,
kleště, kozí nohy, pelikán, kleště zobákové
či páčivé atd. na zuby, vz S. N. a Nástroje
(k trhání zubův). O zubech a tahání jich
vz Čs. lk. II. 106., 219., II. 279., 300., V.
141., VI. 44., VII. 227., VIII. 391. O vy-
víjení se zubův u živočichův a jejich dru-
zích a nemocech vz S. N. Schudli sme ti
na špatu, kosti tvrdé máme, na nás každý
žralok si darmo zuby zláme. Vaj. Tat. a
mor. 85. Radostně sně svój ščít črn dvú
zubú. Rkk. 17. Dáti co komu na zub (na
malou pochoutku); Z-by od kyselého ovoce
trnou; Chutné jídlo dobře na zub jede.
Dch. Jak nejsou peníze, nemám do toho vel-
kého zubu (chuti). U Rychn. Na ty jahody
mám dlouhé zuby (chuť), Ib. Otcové naši
planá jablka jedli a nás zuby brní (my za
jejich chyby trpíme). Jrsk. Štičí zuby si po-
dávali (vadili se). Drsk. Nemáš do toho žád-
ných zubů (chuti). U Kvasin. Msk. Takovou
ti vrazím, že hned zuby po zemi sbírati
budeš. Us. Kčř. Házeti přes zuby (dáviti).
Us. Kšť. Cukroví jde dobře na zoubek.
Proch. Často ji zuby bolívají. Us. Šd. To
je dobré od bolení zubil Us. Šd. Pracuje,
až se mu zuby potí. U Řenčova. Venku ze
sebe vyvádí a— doma suší zuby (nemá co
jísti). U Hrad. Kšť. Je mu teplo, až se mu
zuby potí (žertovně — je mu zima). U Kr.
Hrad. Kšť. Hoch dívá se holce na zuby
(líbá se s ní). U Žamb. Dbv. Nemám do
čeho zub strčiti. lb. Dbv. Tema zoboma
nemóže to už poglempať (pohrýzti, pokou-
sati); Máš zuby jako mrož, jako lopaty
(veliké). Slez. Šd. Nemíti zelového, jablko-
vého atd. zubu (nerád jísti zelí, jablka atd.).
U Olom. Sd. Není toho ani na zub, pod
zub; Má zuby jako řepa (husté, zdravé);
Zuby otrčati (vz Zubiti se); Nejez perníku,
vypadají ti zuby; Udeřila jsem se do dveří,
tak mně zuby zaščerčely; Už sem si na to
zuby strojil (chystal); Vzal to mezi zuby;
Pes ho drapl zubama; Kdyby tak bylo
něco na zub, zum Beissen (některé frase jen
na Mor.). Us. Šd. Ale Hanák o výměně ani

na zub sobě položiti nedal (ani slyšeti ne-
chtěl). Ehr. Děti, ani co by o zub zavadilo,
nedostanou. Sk. Drukajú mi moje zuby,
jak by mně chtěly vyletět z huby. Brt. P.
181. Sáhla mu na zub (zkusila ho); Vzala
si ho na zub (chtěla ho pomlouvati). Šml.
A v tom ohni vykročí potvora mi před
oči, čerí na mnä zubiska a očima zablýska.
Chlpk. Sp. 125. Pritisknúc ju črenovými
zubami. Syt. Tab. 262. Čože ti dám pod
zuby (jísti)? Kyt. 1876. 23. Trefil tomu na
zub. Osv. Silné drápy veťal do očí, mocné
do hrtána zubiska. Hol. 109. Bodaj mu ci-
gáni zuby kovali! Lipa I. 1. Pod stenou
sedí Ilonka mladá, do tmavej noci se díva,
drumblence k zúbkom bielym prikláda, v nich
sa duša jej ozýva. Ntr. V. 60. Skáče a
zúbky úsměškom cerí nevinná to duše malá.
Sldk. 524. Bôže môj, bože môj z vysokého
něba, keď si mi dal zuby, daj že mi aj
chleba. Pokr. Pot 30. Ký že ti Perun zuby
ukázal? Sl. ps. Šf. I. 120. Nasypala bych
mu soli mezi oči, piesku mezi zuby. 1b. II.
57. Byly kyslé (plánky) a zuby mu po nich
tŕply. Č. Čt. II. 478. Když chceš zahnať
psa, neceň naň zuby. Chch. Vlka sä opýtaj,
či na Boha verí, on zuby na tebä kúsavé
vycerí. Hdž. Šlb. 26. Trnky sú trpké, zuby
od ních tŕpnu. Ib. 30. Něboli ju hlava, ale
ju bola zuby, že jeji syneček už za inu
chodi; Ty máš velké zubiska, natáh bys
mně kůžiska. Sš. P. 333., 743. Anička ma-
ličká, zúbky sa ti režú; Žene (ženě) treba do
hrnce a keď jej nedáš, sám nebudeš mať čo
pod zuby; Seká zubama ako divý kanec.
Mt. S. I. 34., 63., 95. Už ma vraj zub nič
nebolí; Lipa na zuby dá dobré uhlie, abysme
je čistili; Tebe (tobě) kožka na dudy a mne
lojík pod zuby; Zjezdte ma, vlčky, zjedzte,
už ma môj milý nechce; vytri si, vičko,
zuby, už ma môj milý ľúbi; Keď sa vilci
sišli, tak sa shovárali: Kdeže bysme niečo
pod zuby dostali?; Akože tým starým ba-
bám na súdny deň bude, ktorá nemá žiad-
nych zubov, ako škrípať bude? Sl. spv. II.
52., 64., III. 98., IV. 127. Na vrštíčku stála,
pekná sa mi zdála; keď som prišiel ku nej,
len jeden zub mala. Sb. sl. ps. II. 1. 113.
Národ oboj jedny roztrhaly zuby. Koll. IV.
81. By zrádnik nedostalo, keď mu zúbky
pôjdu; Kdo zuby ukáže (zaštíří sa). Dbš.
Obyč. 6. 177. Tie halušky mu veľmi pod
zubami chrapčaly; Jemu len tak klepaly
zuby od strachu; Od zubov richtárom! ne-
budete si vy s mojou teličkou gamby ma-
stiť !; Všetci jedli tak ako na hody. Jednako
voľač masnejšieho už od dávna nedostalo
sa jim na zuby; Bolby ho v zubách roz-
sekal, tak jich ceril, tak sekal a vrčal a
hneval sa. Dbš. Sl. pov. I. 44., 348., II. 80.,
VIII. 11., 13. Každý před časem ztracený
zub jest závdavek na onen svět; Dobré
zuby jsou nejlepší důkaz zdravého, pevného
těla; Chléb zuby očišťuje. Sb. uč. Židé
Mojžíše svého i podnes zuby se drží. Jel.
Zubama naň skřípá. BR. II. 22. b. Zuby na
stěně škohrtají. Št. Kn. š. 9. Zubové jim
vypadali neb se viklali; Lékařstvím si zuby
zase tvrdili. V. Snad opět kanec kúsavý
klapaje zuby řekl by... Hus I. 466. Baba,