825

Žičlivosť, i, f., das Wohlwollen, die Gunst,
Geneigtheit. Kde není poctivosti, není i ž-sti;
U nás Slovanů najdeš ž., neb on tě pohostí.
Na Ostrav. Tč.

Žičlivý = přejný, wohlwollend, geneigt,
gewogen, gönnend. Zátur. — komu. Otec
jest svému děcku ž. Na Ostrav. Té. —
v čem. Přítel poctivý je ti ve všem ž. Ib.
Tč.

Žičný = žičlivý. U Kojetína. Bkř.

1. Žid, a, žídek, dka, židák, židík, a, ži-
dáček, čka, m., der Jude, Israelit. Mladý žid :
židovče, ete, n., žídek, dka, m., žídě, ěte, ži-
ďátko, a, m. Cf. židačisko, židisko. Žid, pl.
židé, vz é; v ob. ml.: židí. Ž, z Judaeus,
přehlasovaním u v i a proměnou j v ž.
Ht. Židé sobotu světí. Kom. Židem smrděti.
D., Č. Křtěný ž., neobřezaný. Židie řekli.
BO. Žid slul na Zlínsku prachel (prašivec),
nyní slove pantáta. Brt. Jinde slul šmok,
smrad. Bkř. Hneď tu hneď tam uderili na
židov. Rtk. 33. A když jsem stárnul, visel
(meč) na zdi při mém loži, jak nad věřícím
židem přikázání boží, Kká. Td. 349. Vzal
ho žid a žida čert (říká se, když někdo
nemůže něco najíti). Zátur. Tím by se vy-
trh' jako žid z prašiviny (nevytrhl by se,
nepomoh by si). Us. Hlk Béře to po po-
řádku jako čert židy. U Litomyš. Bda.
S kraja, jak čert židy bere (nevybírej, ber
po pořádku). Mor. Brt. Uctil ho jako žida
jelitem (špatně). U Litomyš. Bda. Dělati si
z někoho žida (šašky); Běží, jako čert k ži-
dovi (rychle). Ib. Bda. Sluší mu to jako
židovi flinta (nesluší); Má-li někdo mnoho
peřin pod hlavou, říká se: Má toho jako
žid ve hrobě; Žide, čert pro tě příde s ma-
lovaným talířem bude tě učiť malířem.
U Bydž. Kšť. Židy malovati či dělati =
ve sněhu svou podobu vytlačiti. Kluk ma-
loval židy a teď je celý zkřehlý. U Král.
Hradce. Kšť. Židé mají dlúhý deň a krátkú
noc, potřebujú k Amstrdámu peněz moc.
Brt. L. N. II. 83. Krstený ž. Zbr. Lžd. 181.
Tlačí se k tomu, jako ž. ke kropidlu, ke
kropence. Sk. Žide, žide, čert za tebou
ide, červenou čepicou po hlave ťa bije. Zbr.
Báj. dod. 38. Koščičané, Lanžočané hovorá,
že si žida za rychtářa nezvolá. Brt. L. N.
II. 85. Neměl z říše důchodů leda daně
z židův. Pal. Děj. IV. 2. 51. Ž. smradlavá,
vypálená, ein pfiffiger Jud. Vz Rod. Prk.
Křtěný ž. je nekřtěný křesťan. Hnš. Ješto
biechu židu pokradli. Pass. 41. Mnoho jest
bylo židóv a židovek, v nichž sú byli ďá-
blové. Hus II. 104. Toho vždy očekávají,
jako židé messiáše. Arch. IV. 90. Rozličné
lidi z židuov a z pohanuov na vieru obra-
covachu. Pass. 14. stol. Když pes spí, žid
přísahá, nevěř. Brt. L. N. II. 335. Ten se
mu vyhýbá, jako čert kříži, jako ž. vodě.
Us. Ž. a veš jest jedna spřež. Us. Tč. Štír,
had a žába, mnich, ďábel a bába, žid, Němec
a h . . ., vše je to rovno. Lb. Žide, cosi za
tebú ide s červenú paličkú, utne ti hlavičku;
Žid smrad, kolovrat, má na zadku vinohrad
(pokřik na židovské děti). Na mor. Val. Vck.
Židé mají rabíny a nadrabíny (kněze). Pt.
Židům kázati (dřímati; proto, že židé při

modlitbě se kývají. Vz Spaní). Zachová,
jako žid víru (špatně). D., Č. Žid křtěný,
vlk chovaný, mnich z kláštera vyhnaný,
všecko jednostejný (vše to stejné. Č.). Mus.
Z kance na staro řezaného, žida křtěného,
vlka doma chovaného, přítele třikrát míře-
ného, řídko z toho bývá co dobrého. Rým.
Se křtěným židem jen zas do vody; Pro
pět židu rezavých! (Pro strach židovský!
Vz výkřik); Žida zabiti (notně chybiti. Vz
Chybování). Č. Prská jako ž. (Vz Hněvivý);
Milujme se jako bratří a počítejme se jako
židé. Pk. Hra na žida: Hoši vyvolí jednoho
ze sebe, který se položí na znak jako mrtvý
a jmenují ho židem. Ostatní zpívají jej ob-
cházejíce: Žid nám umřel, pod policí omdlel,
nedáme mu zvoniti, nebude-li nás honiti.
Žide, vstaň a hoň nás! Ž. vstane a honí;
koho chytí, ten je židem a hra se opakuje.
U Bydž. Kšť. Písně o židech vz Er. P. 407.
Pověry židů se týkající vz v Mus. 1854.
533. Vz o židech více v S. N., Rb. 275.,
Dal. Jir. 26., 83., 111., 113., 145., 146., Žer,
Záp. II. 192, Tk. I. 630., II. 554., III. 664..
IV. 746., VI. 358., Tk. Ž. 82. — Ž. s vedlejším
významem kramaření, obchodu, chytrosti,
lichvy ano i šalby, der Jude, mit dem Neben-
begriffe des Handels, Schachers, Wuchers,
Betrugs; také křesťan v jednání tom židu
podobný, tedy vůbec = lichevník, šibal. Židům
vyměřen pořádek s strany kradených věcí
a aby toliko na základy puojčovali. Žř. zem.
Jir. Z. 1. Co tam, to tam, o to hlavy nelam,
neb na to již žádný žid nic nepůjčí. V. Když
žid půjčí na základ křesťanu. P. Sob. 116.
Teď svět si přátel váží jako peněz židé.
Kká. Td. 24. Nehospodyně všecko z domu
vleče k židovi. L. Není žádnému dlužen jen
židu a křesťanu (každému). Us. Kšť. Žid se
všudy vecpe. Us. Šd. Cpe se jako žid na
palérnu. Mor. Šd , Brt., Vck. Nebuď vtíravý
jako ž. Us. Tč. Mouchu, psa a žida když
dvakrát odeženeš, zase přijde. Brt. L. N. II.
334. Trhavý ž. Us. Rjšk. Nedělej žida a svez
mne (nebuď jako žid, nebuď neochotným).
U Kr. Hrad. Kšť. Žid je žid, aby šidil lid,
a křesťan, aby ho trestal. Us. Dch., Bda.
Máš prsteny (prstenů) jako polský žid (který
je prodává). Slez. Šd. Ten ž. se dosť uzdíral
kůže z lidu. Us Tč. Vrabec se vhnízdí, kde
je dobře, žid, kde je co bráti. Mor. Tč. Má
nápady starého žida (o chytrém). Na Hané.
Bkř. Ž. s vrecem (s pytlem) chodí. Mor.
Té. Židí dávají peňáze na úžery. Slov. Tč.
Mnoho hluku a málo vlny, jako když ten
ž. to prase stříhal. Duša Slávy v jarme lká
a duch boží v nej vzdychá. Všade smrti
duch pohanstva dusí lásku všekresťanstva;
žid a pohan vrchom vládne a kresťanstvo
iba na dne. Hrbň. Rkp. Pujděmy pod zamek
na žida, un (on) ma moc peňazův, něch jich
da Sš. P. 701. Jako podnes byl již i ten-
kráte žid v pravém slova toho smyslu pe-
něžníkem a obchodníkem; Tím stává se žid
jednak vtělenou židovi spořivostí, ještě více
však svou vybroušeností praktického roz-
umu a zvláštní vychytralostí u vyřizování
obchodu všeho druhu. Ddk. IV. 159. To je
ž. (= člověk šibalský). Bdl. Mtc. 1880. 104.
Židé, židáci! kupte si galána za štyry graj-