831

vnitřní), v. haemorrhoidalis, goldene A., slepá
zlatá (když neteče), slezinná, křeční (oteklá,
naběhlá), materní (z Jg.), lichá, paprskovitá,
černá (Brandader, silná černá žíla na kýtě
zvěři blízko pánve, která obyčejně se otvírá,
aby z ní barva [krev] vytekla). Ž. královská
či základní, basilica (vena), hlavová, cepha-
lica (vena), dutá, cava (vena), pololichá, v.
hemiazygos, osrdcová, v. pericardiaca, vrát-
nice, v. portarum, růžová či zjevná, v. sa-
phena, brzlíková, v. thymica, žíly pastelínu,
die Haemorrhoidalvenen; zánět zlatých žil,
die Haemorrhoidalphlebitis; krvácení ze zlaté
žíly, der Haemorrhoidalfluss. Nz. lk. Šp. Ž.
křečná (kročovitá, trudná), varix, Krampf-.
Lk. Cf. Čs. lk. I. 136., II. 75.. 133., 254.,
III. 394., IV. 242., V. 9., IX. 406., X. 287.
Z. pródušná třepila, trachea (arteria aspera).
Sal. 116.15. Žíly bez krve, 110. 11. Ž. hlavní,
pažná, 206. 29., třepilá, 110. 20., 117. 20.,
pličná, 207. 27., 28., trudná, 7. 30., ženská,
51. 1., podpaždní spodní, 206. 32., spaseňka,
plícnice, sleznice (salvatella s. hepatica s.
splenica), brunatná, černá, obecná, máteřiná.
206. 34., 35., 37. Kterýmž se materní žíly
zacpaly. Byl. Krev hrčí, chlipí z žil. D.
Žilou pustiti komu (krev). Lk. Hospodin
pravý přetne žíly hříšných. Ž. wit. 128. 4.
Ž. mu nabíhá. Us. Dch. Opatri jej žilu, fühle
ihr den Puls; -Potrebno čím skorej seknúť
žilu, Ader lassen. Zbr. Lžd. 97. Krev mi
v žilách zmeděněla, zprahly všecky kosti
těla. Koll. Zp. I. 347. Ž-u zatíti, otevříti.
Reg. zdr. Ze žíly pustiti. Ms. bib. Krvácení
žil; zánět, zapálení žil; ž. tepe. Šp. Zaťal
mu žílu. Vz Nepřátelství. Lb. Znám ho, jak
v něm každá žíla leží (skrz na skrz). V Kunv.
Msk. Má nedobrou krev, třeba mu ji pustiti
žilou (také = je potřebí zmrskati ho žilou,
karabáčem, mrskačkou. Vz Konec). Mor.
Šd. Krú (krev) nie voda, žily nie motúze
(rodinné svazky nepretrháš jako motúze).
Slov. Zátur. Kterému dítěti je znáti žilku
přes nos, to brzy umře. Us. Vz Pouštění,
Tlačidlo, Kleště. — Z. = krev v lilách, die
Ader, das Blut in den Adern. Dobré žíly
v něm či na něm není. Jg., Č., Sb. uč., Šd.
Ani dobré žíly v sobě nemá. V. Nemá ani
žíly od otce (nepodoben mu mravně). Nemá
společenské žíly. Šml. Jestli ve vás jaká
láska křesťanská, jaká dobrá žíla. BR. II.
668. a. — Ž. = cevy, ve kterých jiné mízy
se pohybují. Ž. mlíčné (mlíčnice), Milch-,
venae lacteae, vodní, vasa lymphatica, Wasser-
adern, semení, Samenader, žluční, ductus
biliares, Kom., D., Ssav. — Žíly =jiné části
těla k žilám podobné, ač bez patrného ob-
chodu vlhkosti. Ž. suchá = svazová, šlacha,
struna, die Flachse, tendo; nerv, nervus,
die Spannader, die Sehne, der Nerv. V., Br.
Žíly vyjmouti. D. Svazové žil = svaly,
myšky, musculi, Muskeln. V. Ani žilky ctnosti
nemá. L., Šm. Někomu žílu natáhnouti (mnoho
za něco žádati). Us. Žil, až si žíly přetrhal
(mrhač). Č. Táhněte žíly, dokud jste živy.
Nrd., Wtr. Životné žíly komu podvázati.
Dch. Pane Bože pomáhej že a daj sily do
každej žily (když se počíná práce). Slov.
Zátur. Mně při tom trnuly žíly. Us. Šd.
Uhodil (trefil) mu na žilu. Mt. S. I. 97. Má

zmrštěnou (vymrštěnou) žílu ; Keď len okom
pozrem po povážskom kraju, nuž mi všetky
žilky v mojom srdci hrajú. Č. Čt. I. 119.
Páni muzikanti hrajte, až to všecko řinčí,
ať se mně žíly pod koleny nekrčí. Němc.
Dr. pov. 19. Každá žilka ve mně hraje (zlostí,
radostí, leknutím atd.). Us. Šd., Bkř. Vše
mé žily ve hře byly, když si popri mně
jela. Koll. Zp. II. 347. A večer, keď si
ľahnem, až mi tak tie staré žily drnejú.
Phld. V. 126. Žilami, laxis resonare fibris.
Gloss. 14. stol. Mus. 1879. 533. Každá žilka
v něm buší. Sá. Veškerými žilami své mysli
máme se namáhati. Sš. Janko ím vedel na
žilu trafiť; O tá milá hudba, len tak žilky
v ňom preberala, Žily v ňom ihraly; Ale
pánovi tomu nebars veselo žilky hrály. Dbš.
Sl. pov. I. 53., 386., 502., VI. 61. Tesák
svazové žíly pretne... Hol. 157. Ž-ly ve
křídlech motýlích: ž. přední, podružná, vnější
středová, vnitří středová, zadní, příčná, po-
mocná. Stn. I. 7. Cf. Kk. Br. 6. — Ž. =
co k žíle podobno. a) Prouhy táhnoucí se ve
dřevě, v kameni atd., die Adern, Flader, das
Geäder. Mramor ten, dřevo to má krásné
žíly. Ž. železa = tvrdší misto v něm. Včř.
Z. I. 6. — B) Tažení se něčeho na způsob
žíly. Ž. vody, D., kovu, rudy, Ros , vz Bř.
N. 102., 235., 336., 237., KP. III. 66. Die
Ader. Malé a slabší conky slují žilami
a) rudními (mají-li v sobě rudu), b) kamen-
nými (není-li v nich rudy). Vz Conk, Hnízdo.
Bř. Z. mocná, tenká, hnízdová, absätzig
(která rudy veskrz nenese, nýbrž ve které
rudy v ojedinělých hnízdech leží); ž. zlata,
stříbra, kovu, rudy; po žíle stříbra hledati;
ž. se tratí; na žílu přijíti; ž. železná, zlatá,
stříbrná, kovová, rudonosná, žulová. Vys.
Ž., der Gang: hlavní, der Hauptgang, po-
boční, Neben-, odboční (odžilek), der Gang-
trum, rudná, Erz-, jalová či bezrudná, tauber
G , půlnoční, Mitternachts-, polední, Mittags-,
východní, Morgengang, západní či večerní,
Abend-, ležací či ležatá, sklonitá, příkrá či
visací, stojací či stojatá, smíšená, křížná;
Ž. mohutní (tloustne, břichatí), nimmt zu,
thut sich auf; slábne (zúžuje se, ztenčuje
se), verdrückt sich; se rozvětvuje (rozsošuje,
rozštěpuje), gabelt sich; se odsazuje, setzt
ab; se přehazuje, stürzt sich; žíly se zpro-
vádějí (poboční žíly), die G. gefährten sich;
se křižují, die G. kreuzen, schaaren sich.
Hř. Ž. drnová, der Taggang, Šp., granátová,
die Granatader. Dch. Ž. uhelná. Tč. Ž. rudná,
kamenná, Gestein-, leštěnce olověného, as-
faltová, zlatých a stříbrných rud. Krč. G.
191., 323., 571., 963. Výchoz žíly. NA. IV.
128. Sv. Matěj milý, otvírá zemské žíly.
Šd. exc. — y) V rostlinství: cévy tekutinu
n. vzduch zavírající (kornice, dřevnice, šťáv-
nice či míznice, závitky — dle látek uza-
vřených), vasa, Gefässe, n., Rostl.; také
větvičky list na dél probíhající a jemu základ
dávající (příční n. poboční slovou žebra),
Adern, Fasern, V.; také vlásení na kořenu,
fibrae, die Fasern. V. Ž. u rostlin žilnatých
= svazek cév středolistím na dél běžící a
ze zpodiny začínající, u rostlin bezžilých
(mechů) ale čára složená ze sklípků těsných,
více n. méně prodloužených, na dél listem