Předchozí (980)  Strana:981  Dalí (982) |
|
|||
981
|
|||
|
|||
Bezlistnos, i, f., die Blätterlosigkeit.
Bezlistovitý. B. rostliny, casuarinae:
Dezlist. Vz Slb. 265. Bezlodyný, stengellos. Sl. les.
Bezlosý, ohne Loos. m.
Bezlupený, blätterlos. m.
Bezluský, schotenlos. m.
Bezlunný, mondlos. B. noc. Bendl I. 87.
Bezinal. Mor. Brt. D. 184. Zabili tam
bez mal 1000 muóv. BO. Bezmale m.: bezmála. B. 17.
Bezmalem = bezmála. Mor. Brt. D. 184.
Bezmanelský, ehelos. m.
Bezmanelství, n., die Ehelosigkeit. B.
kněstva. Osv. I. 247. Bezmasý, fleischlos. m.
Bezmatčí, n., die Mutterlosigkeit. B. včel.
S. N. Bezmatečnos, i, f., die Mutterlosigkeit.
Hosp. nár. nov. Bezmateřelý = bez matky, verwaist. B.
včely. Na Zlinsku. Brt. Vz Včela. Bezmatkos, i, f. = bezmatčí. Rk.
Bezmatký, mutterlos. Rk.
Bezměnnos, i, f, die Unveränderlich-
keit. m. Bezměnný, unveränderlich. m.
Bezměří, n., das Uibermass. Slov. Ssk.
Bezměrnos, i, f. = bezměří. Rk.
Bezměrný, masslos. Dch., Osv. 1880.,
Ssk. B. ocean Mus. 1880. 363. Bezměrořečný (!), masslos redselig. Vký.
Bezměsíčný, Mondlos. B. noc. Bern..
Bezměstí, n., der Raummangel. Rk., m.
Bezmezdník, a, m. = bezemzdec. m.
Bezmezí, n., unbegränzter, Raum, die
End-, Gränzlosigkeit. ml., Och. Bs. 36. Modré b. Kyt. 1876. 47. Bezmezím se toulá plae (oř). Č. Bezmezný, gränzenlos, unbegränzt. Dch.
B. světy, Osv. V. 756. B. Labe. Koll. I. 84. B. trpělivvs. Us. Kutn. Bezmilostí, n., indignatio, die Ungnade.
Má b. u krále; Přestaň ji tvé b. nad námi. BO. Bezmíř, e, m , ves v Táborsku. Blk.
Kfsk. 493. Bezmízos, i, f., die Saftlosigkeit. Sl. les.
Bezmízý, saftlos. m.
Bezmléčí, n., agalactia, der Milchmangel,
die Milchlosigkeit. Nz. lk. Bezmléčnos, i, f. = bezmléčí.
Bezmlékos, i, f. = bezmléčí. m.
Bezmluví, n, das Stillschweigen, die
Stille. m. Bezmluvnos, i, f., áyaúLa, die Sprach-
losigkeit, das Verstummen. Lpř. Dle m. bezmluvos. Bezmluvý, sprachlos, still. m.
Bezmoc, i, f. = bezmocenství.
Bezmocenství, n. = bezmoc, die Macht-
losigkeit, Unmacht. m. Bezmocně, machtlos. Kká. K sl. j. 124.
Bezmocnos, i, f., die Machtlosigkeit.
Bezmocný. B. vztek. Kká. K sl. j.
194. Bezmocí, n., vz Anurie.
Bezmočnos, i, f. = bezmočí. Nz. lk.
Bezmotivní, unmotivirt. B. okrasa. Zpr.
arch. VII. 82. |
Bezmoudí, n, die Anorchie. Nz. lk.
Bezmozečník, a, m., der Gehirnlose.
m. Bezmozký, hirnlos. Racha idovské jest
slovo a tolik jest řečeno z hněvu, jakoby řekl ,bezmozký'. Hus II. 285. Racha, to věz prázdný, jehoto mi obecnú řečí mo- emy nazvati b-ký. M. Bezmodí, n., anencephalia. Nz. lk.
Bezmračný = bezmraký, wolkenlos. B.
blankyt. Hrts. Bezmrakos, i, f., die Gewölklosigkeit.
m. Bezmraký = bezmračný.
Bezmravnos = nemravnos.
Bezmravný, -vý = nemravný. m.
Bezmrazý, frostlos, frostfrei. B. doba
roční. Zpr. arch. VII. 81. Bezmuka, y, bezmukyně, ě, f., die
Ehe-, Mannlose. Rk. Bezmuství, n. = bezmanelství. Ssk.
Bezmylnos, i, f., die Irrthumlosigkeit.
Bezmylný, irrthumlos. m.
Bezmyslí, n., die Gedankenleere. Km.
Bezmyslnos, i, f., die Gedankenlosig-
keit. Km. Bezmylénkovitos, i, f., die Gedanken-
losigkeit. Nrd., Hvls. Bezmylénkovitý, gedankenlos. Osv. I.
367. Beznáboenský, konfessionslos. Dch.
Rázu b-ho ani jedno veliké dílo není. Dk. Beznaděj, e, f. = beznadějnos. Dch.,
Vrch., Osv. VI. 57., Mus. 1880. 366. Beznadějně, hoffnungslos. Us., Kká. B.
milovati, Vrch., válku vésti. J. Lpř. Beznadějný. B. stav, Us., dům. Msn.
Or. 35. Beznáhlednos, i, f., die Einsichtslosig-
keit. Dk. Poet. 168. Beznápěvnos, i, f., die Melodielosig-
keit. Dch. Beznářečnos, i, f., die Dialektfreiheit.
m. Beznehtí, n., anonychia.
Bezník, a, m., byla ves v Jičínsku. Blk.
Kfsk. 800. Bezno, a, n., byla ves v Boleslavsku.
Vz Tk. I. 78 , 81., Blk. Kfsk. 25., S. N. Beznohos, i, f., Mangel der Füsse. m.
Beznosec, sce, m., der Nasenlose. Rk.
Beznoska, y, m. a f., der o. die Nasen-
lose. Rk. Beznoec, ce, m., der Beinlose. Rk.
Beznoka, y, m. a f., der o. die Bein-
lose. Rk. Beznuznos, i, f., die Elendlosigkeit. m.
Beznuzný, elend-, nothlos. m.
Bezo = beze, bez. Slov. B. mňa. Koll.
Zp. 1. 30. Bezoar. Kyselina ellagová C28 H6 O16 je
památná proto, e se z ní často skládají tak zvané b-ry t. j. oblé kamenité srost- liny, které bývají v aludku a ve střevách různých divokých koz. Přicházejí k nám z orientu a měly před časem vyhláené jméno jako lék. fk. 573., S. N. Bezoarový kořen. Vz Slov. zdrav. 28.,
S. N. |
||
|
|||
Předchozí (980)  Strana:981  Dalí (982) |