Předchozí (980)  Strana:981  Další (982)
981
Bezlistnos, i, f., die Blätterlosigkeit.
Bezlistovitý. B. rostliny, casuarinae:
Dezlist. Vz Slb. 265.
Bezlodyžný, stengellos. Sl. les.
Bezlosý, ohne Loos. Šm.
Bezlupený, blätterlos. Šm.
Bezluský, schotenlos. Šm.
Bezlunný, mondlos. B. noc. Bendl I. 87.
Bezinal. Mor. Brt. D. 184. Zabili tam
bez mal 1000 mužóv. BO.
Bezmale m.: bezmála. Bž. 17.
Bezmalem = bezmála. Mor. Brt. D. 184.
Bezmanželský, ehelos. Šm.
Bezmanželství, n., die Ehelosigkeit. B.
kněžstva. Osv. I. 247.
Bezmasý, fleischlos. Šm.
Bezmatčí, n., die Mutterlosigkeit. B. včel.
S. N.
Bezmatečnos, i, f., die Mutterlosigkeit.
Hosp. nár. nov.
Bezmateřelý = bez matky, verwaist. B.
včely. Na Zlinsku. Brt. Vz Včela.
Bezmatkos, i, f. = bezmatčí. Rk.
Bezmatký, mutterlos. Rk.
Bezměnnos, i, f, die Unveränderlich-
keit. Šm.
Bezměnný, unveränderlich. Šm.
Bezměří, n., das Uibermass. Slov. Ssk.
Bezměrnos, i, f. = bezměří. Rk.
Bezměrný, masslos. Dch., Osv. 1880.,
Ssk. B. ocean Mus. 1880. 363.
Bezměrořečný (!), masslos redselig. Vký.
Bezměsíčný, Mondlos. B. noc. Bern..
Bezměstí, n., der Raummangel. Rk., Šm.
Bezmezdník, a, m. = bezemzdec. Šm.
Bezmezí, n., unbegränzter, Raum, die
End-, Gränzlosigkeit. Šml., Och. Bs. 36.
Modré b. Kyt. 1876. 47. Bezmezím se toulá
plaše (oř). Č.
Bezmezný, gränzenlos, unbegränzt. Dch.
B. světy, Osv. V. 756. B. Labe. Koll. I. 84.
B. trpělivvs. Us. Kutn.
Bezmilostí, n., indignatio, die Ungnade.
Má b. u krále; Přestaň již tvé b. nad námi.
BO.
Bezmíř, e, m , ves v Táborsku. Blk.
Kfsk. 493.
Bezmízos, i, f., die Saftlosigkeit. Sl. les.
Bezmízý, saftlos. Šm.
Bezmléčí, n., agalactia, der Milchmangel,
die Milchlosigkeit. Nz. lk.
Bezmléčnos, i, f. = bezmléčí.
Bezmlékos, i, f. = bezmléčí. Šm.
Bezmluví, n, das Stillschweigen, die
Stille. Šm.
Bezmluvnos, i, f., áyaúLa, die Sprach-
losigkeit, das Verstummen. Lpř. Dle Šm.
bezmluvos.
Bezmluvý, sprachlos, still. Šm.
Bezmoc, i, f. = bezmocenství.
Bezmocenství, n. = bezmoc, die Macht-
losigkeit, Unmacht. Šm.
Bezmocně, machtlos. Kká. K sl. j. 124.
Bezmocnos, i, f., die Machtlosigkeit.
Bezmocný. — B. vztek. Kká. K sl. j.
194.
Bezmocí, n., vz Anurie.
Bezmočnos, i, f. = bezmočí. Nz. lk.
Bezmotivní, unmotivirt. B. okrasa. Zpr.
arch. VII. 82.
Bezmoudí, n, die Anorchie. Nz. lk.
Bezmozečník, a, m., der Gehirnlose.
Šm.
Bezmozký, hirnlos. Racha židovské jest
slovo a tolik jest řečeno z hněvu, jakoby
řekl ,bezmozký'. Hus II. 285. Racha, to
věz prázdný, jehožto mi obecnú řečí mo-
žemy nazvati b-. M.
Bezmoždí, n., anencephalia. Nz. lk.
Bezmračný = bezmraký, wolkenlos. B.
blankyt. Hrts.
Bezmrakos, i, f., die Gewölklosigkeit.
Šm.
Bezmraký = bezmračný.
Bezmravnos = nemravnos.
Bezmravný, -vý = nemravný. Šm.
Bezmrazý, frostlos, frostfrei. B. doba
roční. Zpr. arch. VII. 81.
Bezmužka, y, bezmužkyně, ě, f., die
Ehe-, Mannlose. Rk.
Bezmužství, n. = bezmanželství. Ssk.
Bezmylnos, i, f., die Irrthumlosigkeit.
Bezmylný, irrthumlos. Šm.
Bezmyslí, n., die Gedankenleere. Km.
Bezmyslnos, i, f., die Gedankenlosig-
keit. Km.
Bezmyšlénkovitos, i, f., die Gedanken-
losigkeit. Nrd., Hvls.
Bezmyšlénkovitý, gedankenlos. Osv. I.
367.
Beznáboženský, konfessionslos. Dch.
Rázu b-ho ani jedno veliké dílo není. Dk.
Beznaděj, e, f. = beznadějnos. Dch.,
Vrch., Osv. VI. 57., Mus. 1880. 366.
Beznadějně, hoffnungslos. Us., Kká. B.
milovati, Vrch., válku vésti. J. Lpř.
Beznadějný. — B. stav, Us., dům. Msn.
Or. 35.
Beznáhlednos, i, f., die Einsichtslosig-
keit. Dk. Poet. 168.
Beznápěvnos, i, f., die Melodielosig-
keit. Dch.
Beznářečnos, i, f., die Dialektfreiheit.
Šm.
Beznehtí, n., anonychia.
Bezník, a, m., byla ves v Jičínsku. Blk.
Kfsk. 800.
Bezno, a, n., byla ves v Boleslavsku.
Vz Tk. I. 78 , 81., Blk. Kfsk. 25., S. N.
Beznohos, i, f., Mangel der Füsse. Šm.
Beznosec, sce, m., der Nasenlose. Rk.
Beznoska, y, m. a f., der o. die Nasen-
lose. Rk.
Beznožec, žce, m., der Beinlose. Rk.
Beznožka, y, m. a f., der o. die Bein-
lose. Rk.
Beznuznos, i, f., die Elendlosigkeit. Šm.
Beznuzný, elend-, nothlos. Šm.
Bezo = beze, bez. Slov. B. mňa. Koll.
Zp. 1. 30.
Bezoar. Kyselina ellagová C28 H6 O16 je
památná proto, že se z ní často skládají
tak zvané b-ry t. j. oblé kamenité srost-
liny, které bývají v žaludku a ve střevách
různých divokých koz. Přicházejí k nám
z orientu a měly před časem vyhlášené
jméno jako lék. Šfk. 573., S. N.
Bezoarový kořen. Vz Slov. zdrav. 28.,
S. N.
Předchozí (980)  Strana:981  Další (982)