989

Běžák, a, m. = běžec, der Renner. Ten
kůň je dobrý b. Us. Šd.

Běžatě, laufend, im Lauf. Cf. Ležatě.
Šd.

Běžatý, laufend, im Lauf. Cf. Ležatý,
Běžitý. Šd.

Běžec, žce, m., der Laufer, Renner. Cf.
Běžák. Běžci, cursoria, členovci různokřídlí:
škvorové, švábi, kudlanky, pakobylky. Vz
Frč. 142. — Běžci, cursores, die Laufvögel:
pštrosové, nandové, kasnaři, moy, běžci
slukovití. Vz Frč. 348., Pták.

Běžeti. O tvarech vz Gb. v List. filol.
1884. 451. — abs. Ř. 24. tohoto článku.
Běžící účty, laufende Rechnungen, úroky.
Us. Pdl. Budeme-li je (slovo) směti, jak
leží a běží, v sebe pojati. Kos. Ol. I. 48.
Nechati něco běžeti. Sá. v Osv. I. 105. Běž
to, jak běž (o nedbalých); Ať to běží, jak
běží; Co nemůže běžet, to necháme ležet.
Dch. Prodal statek, jak to leží a běží. Us
Dbv. Stuoj, neběhej! Výb. II. 45. Jáz běžn.
Mst. 1. Běžím. Št. Ř. 106. a. Vzdálil sem
sě biežie, fugiens. Ž. wit. 54. 8. Běhá, div
si paty neuběhá. Us. Běžel, co mu nohy
stačily. Šd. Běhati, jako když se kosinka
pálí, jako s troudy = rychle. U Kr. Hrad.
Kšť. Běží, jak větr, div si nohy neuběží,
jak o základka, jak kula, jak trpělka (stará,
ale ještě čilá ženská); běžel, co mohl vy-
skočiť. Mor. Brt. Běží, jakoby mu hlava
hořela. Hkš. Kdo se běhať vynaučil, ten
nebude stád. Mor. Tč. Neběháš-li, nemáš,
nehledáš-li, nenajdeš. Lpř., Bž. Kdo sám
běží, toho snadno hnáti. Bž. — Ad čeho.
Sv. Řehoř světské pochvaly běháše. Pass.
238. A on také Martin neběhá toho a žádá
vyšším (právem) naučen býti. NB. Tč. 87.
Já dobrého neběhám, což by mezi námi
dobří lidé dobrého uhodili. NB. Tč. 290.
Toho nebezpečného světa běhaje tuto bydlí.
Výb. I. 289. Této chvály neběhajmy. Št.
100. — Ad po čem: po jelenu. Pass. 189.
A sám po jelenu běže nábožného Prokopa
na poušti nechtě nalezl. Bls. 5. I kniežata
po něm (= za ním) běžie. Hr. rk. 213. B.
po něm. Št. Ř. 5. b. — komu. Temu
běžá slze. Laš. Brt. D. 199. — s čím. Čára
ta rovnoběžně s jinou běží. Us. Běží jak
s odrnem (kvapně). U Olom. Sd. Běhati
jako s terpentinem (kvapně). U Litovle.
Kčr. — Ad kudy. Běžel dolů farářkou
(polem farářovým). U Solnice. Silnice podél
reky běží. Us. Pdl. Na každý den patřiec
po všech stranách bieháše, za by jeho kde
jdúc spatřila (Tob. 10. 7.). BO. Běží voda
Lindava kole dvora fojtova. Sš. P. 421.
Běhá dětí po ulici jako smetí. Sk. Mlýn,
který skrze zeď běží. List. Hrad. 1441. Té.
Lano běží kolem bubnu. NA. IV. 154. —
Ad před čím. Běžel před ním jako před
smrtí. BN. Kdo před deštěm běží, snadno
v louži leží. Mudr. 155. — kam. Běže
vesele na tu lúku proti Symforianovi. Výb.
II. 44. Otec do města běžal. Pass. 356.
Lipolt v šraňky běže. Výb. II. 44. Běž ty,
milá, běž ty k farářovi, od faráře běž ty
k hrobařovi, aby mně kopal hrob nový;
A když přišla neděla, do tanečka běžela;
Muž tvůj tě bude bíjávať, budeš ke mně

běhávávať, dcerusko moja. Sš. P. 185., 674.,
706. Fojt náš to uslyše k tomu hospodáři
na pomoc s jinými dobrými lidmi běžel.
NB. Tč. 107. Běžel jsem v kout. Kom. Lab.
25. Bystřina v podol běží. Kyt. 1876. 80.
K svým bohuom biežal. Pass. 14. stol. Jáť
k němu s perem běžeti musím. Výb. III.
33. — oč. Běží o jejich bezhrdlí. V. Běží
při tom o otázku. Us. Dch. O vás běží.
15. stol. Neb jemu o právo běží. O. z D.
Ty póhony, ježto mezi nimi o tu věc běží,
mají státi v pokoji. Půh. II. 550. O jeho
hlavu nyní běží. Žal. 128, Nyní vám Běží
o vaši vlasť. Abr. 290. — za kým: za
holkami běhati. Us. Psík jeho biežieše za
ním. BO. Oba dva jsú za ním s dobytými
mečmi běželi. NB. Tč. 93. — odkud. A ta
ovca běží s kopca; Ztratil jsem pérko od
milej běža; Moc je nás, moc je nás, běž
Evičko preč od nás. Sš. P. 621., 628., 727.
— kde. Potok bystře běží mezi horami.
BO. Mráz všem v žilách běží. Vrch. To
běží při lidech (jest v obyčeji). Nz. Běží
při té věci o to. Us. Dch. — v čem. V tom
hřieše běžie obecně lidé. Hus II. 271. —
kdy. A že tehdy toho času mnohé příčiny
při psaní běžely, jichž nyní není. 1512. Mus.
1883. 363. Již minulý týden jsem o tom
běhal (za tou příčinou). U Rychn. Vk. Dnové
obecní v času běžíc minú nám. Exc. A pak
po žalobách u právě běží (následuje) panský
nález. O. z D. — jak. Z domu cvalem bě-
žel. Kká. Splašeně běhati (bzíkati, bieseln).
Sl. les. Běžeti klusem, Vlč., v závod. Lpř.
Rovnou cestou ke krčmáři běžel. Sá. v Osv.
1. 178. Dunaj je hlboký, na široko běží.
Sl. ps. 132. Kerý ten kůň tuhší běži, ten
tu děvuchu obdrži. Sš. P. 781. Jistě to
Kristovo proroctvie plně nynie běžie. Hus
I. 351. A bude lotrení (jako lotr) běhati.
Chč. P. 101. a. Vz B. abs. (jako ...).—
pro koho, proč. Kážeš-li mně pro kvasnice
a já pro ně hopkem běžím bez čepice. Sš.
P. 670. Bež skoro pre Janíčka. Ht. Sl. ml.
220. — se, streichen (o zvířatech; o ry-
bách: tříti). Naše kráva už se běhala. Us.
Pije tata, pije mama, šak se nám juž běhá
kráva. Sš. P. 647. — s infinit. Neběhají
krve proliti (neštítím se). Pass. 793. — se
supin. A já běžím tebe lúbat. Sš. P. 670.
— Pozn. Tento článek (I. 63.—64.) měl by
se ovšem dle vazeb jinak uspořádati, ale
musili bychom zde mnoho z původního článku
opakovati.

Běžisko, a, n. = běžiště, die Lauf-, Renn-
bahn. Rčení přijato z okolův a běžisk na
řeckých hrách. Sš. I. 106. Vz Beziště, Bě-
haliště (dod.).

Běžiště, ě, n., die Rennbahn. B. římské
a řecké, vz Vlšk. 43, Běžisko.
Běžitý, laufend. Slov. Loos.
Běžka, y, f. = poběhlice. Ehr. To sem
si nepomyslil, že ta holka je taková běžka.
U Rychn. Msk.

Bežkajka, y, f = běhalka. Nie bez prí-
činy volám sa B., veď bežkám vám cez celý
boží dníčok. Slov. Phld. III. 3. 235.

Běžkati = běžeti (v dětské řeči). Na
Zlínsku Brt. Běžkej! Šm. Na Slov. — kde.
Pišta teraz zase bežkal pred otcom. Lipa