ze starýho železa nový cvoky bijó. Sš. P.
683. — se s kým. Bij se s ním. BO. —
kudy. Bolestný srdcem bije cit. Mcha. Maj.
5. vyd. 5. — kdy. Letos jsou sedláci biti
(nebyla úroda). Us. V loni byl sem se lnem
bit (prodělal jsem). Us. Msk. A ve máte
zló mamo, vona by mě bijávala každó ho-
dino. Sš. P. 634. — se. Barvy se bijí (ne-
souhlasí, nehodí se k sobě). U Ronova.
Rgl. — Cf. Odbiti. — Poznam. Původní
článek měl by býti přapracován, ale za-
bralo by to mnoho místa, tedy až při jiné
příležitosti.

Bití. — B. blesku. Stč. Zem. 252. Neb
jest ukřižován po mnohém bití a posmie-
vánie. Št. Kn. š. 20. Jest hluch a bez roz-
umu od toho b. Půh. II. 472.

Bitka, y, f. = pračka, die Rauferei, Schlä-
gerei. Dch., Rb., Mtl. Dali se do bitky,
ale starosta přišel a tu bitku rozehnal.
Ostrav. Tč. — B. = potyk menších vojen-
ských zástupů, který kratší dobu trvá a
rozhodných následků v operacích váleč-
ných nemá, das Gefecht. Vz Boj (v dod.).
Čsk. Bitku svésti. Us

Bitný, schlagbar. Šf.

Bitomský kraj. Vz Žer. Záp. II. 114.

Bitona, y, f., Wituna, hájovna a hospoda
u Přeštic. PL.

Bitouchov, a, m., vsi u Lomnice v Jič.,
u Mnichova Hradiště a u Semil; B. Malý,
osada u Mnich. Hradiště. PL. Cf. Bl. Kfsk.
776., 883. Jak odstavují v B-vě (u Mnich.
Hrad.) děti? Vz Sbtk. Krat. h. 23.

Bítov, a, m., Witova, myslivna u Kla-
tov ; Bittow, vsi u Tábora a u Berouna;
Vöttau, městečko na Mor.; Wittowa, ves
u Stoda. PL., Tov. I. 13., 25., Tk. III. 642.,
IV. 722., V. 235., VI. 312., VIL 410., Žer.
Záp. II. 181., Blk. Kfsk. 849., Sdl. Hr. IV.
369., Tk. Ž. 7., S. N.

Bítovanky, dle Benátky, Bitowanek,
Klein-Bitowan, ves u Chrastě; Bitowanky,
ves u Telče.

Bitovany, dle Dolany, Bitowan, Gross-
Bitowan, ves u Chrastě. PL., Blk. Kfsk.
179., Sdl. Hr. I. 252.

Bitovati. Vz Bituňk, Mkl. Etym. 13. —
co: plen (děliti). BO. — Ad mezi koho.
Nerodili sú zbožie mezi sě bitovati. BO. —
se kde oč. Vezl jim rúcha do Smědče a
tu sú sě u něho o to bitovali. Pč. 48.

Bjitovec, vce, m. B. Petr. Vz Blk. Kfsk.
1072., 1075.

Bitovna, y, f. = místo, kde se peníze
bijí, razí. Koll. St. 671.

Bitovo, a, n., Bittau, ves u Bílovce ve
Slez. PL.

Bítovský, ého, m., os. jm. Tk. VI. 346.,
Žer. Záp. II. 181., Blk. Kfsk. 27.

Bitovšice, dle Budějovice. B. Horní,
Ober-Bittowsehitz, ves u Jihlavy; B. Dolní,
Unter-Bittowschitz, ves tamtéž. PL.

Bitozeves, vsi, f., Wittoses, ves u Po-
stoloprt. Vz Blk. Kfsk. 192.

Bituminosnosť, i, f., die Bituminosität.
Stč. Zem. 689.

Bituňk. Vz Mkl. Etym. 13. — B. = (vo-
jenská) kořisť. Kšch. A dali jsú tomu Jak-
šovi jeho b-ku jednu kopu grošóv; B-ky

bral; Dostalo se mu b-ku 30 grošov; A na
b-ku sě dostalo Vandeřovu synu klok šery
otevřený. Pč. 14., 19., 49., 51.

Bjtva. — Ad boj. B. = potyk celých
armád n. sborů několik hodin ano i celý
den trvající, jenž má rozhodné, následky
v zápětí, die Schlacht. Vz Boj. Čsk. — Ad
souboj, duellum. B. = boj či sedání pro
česť uraženou; Tehda hotov jsa k bitvě.
Kn. drn. 40., 41., Arch. II. 89. B. o hrdlo.
Tov. 113. Panic svoboden je bitvu pustiti
(soubojem se utkati). Jrsk.

Bitvopis, u, m., das Schlachtbulletin.
Čsk., Loos.

Bitý. — Ja budem bitý od svojho tatíčka .
Ht. Sl. ml. 202. Maso čerstvě bité. Dch. B.
dílo, Goldschlägerarbeit. Gl., Dch. Na jiné
to ustrkali, aby bitý nebitého nesl. Bart. —
B. — pevný, fest, hart. B. stezky. Val. Bílý
Fr.

Bitýška Osova, Ossowa-Bittischka, mě-
stečko u Vel. Meziříčí; B. Veverská, Bit-
tischka, Eichhorn-Bittischka, městečko v Br-
něnsku. PL.

Bivalentní = dvojmocný. B. prvky. R.

Bivce, e, m., percussor, der Todtschlager.
ZN. Zlomek strč. exodu. Listy filolog. 1880.
131. B. nebude vinen krví. BO.

Bivný, vz Bevný.

Bivoj, e, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 118.
Vz S. N.

Bivol, a, m. = hlupák. Mor. Brt.

Biza, y, f. = dýmka, die Pfeife. Na
Vsacku. Vck., Brt. D. 199. — B. = tačný
dobytek, fettes, feistes Vieh. — B. = ženská
s velikýma prsoma. Na Mor. Bkř. — B.,
m., os. jm. B. Jak. Blk. Kfsk. 1093.

Bizanka, y, f., samota u Jičína.

Bizarnosť, i, f. = podivinství, divouství,
die Bizarrerie. Nz., Nrd. v Osv. I. 84.

Bizarný = podivínský, divouský, bizarr.
Nz.

Bizík, a, m., os. jm. Slov. Šd.

Bizon, a, m., vz Bison.

Bizrad, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 118.

Bizradec, dce, m., Bishradetz, ves u Sol-
nice. Vz Blk. Kfsk. 679.

Bizraz = Bizradec. PL.

Bizuch, u, m. = o such, placka z neky-
saného těsta na blaše upečený. Ve Slez.
Tč Vz Blacha.

Bižuby = Zbizuby.

Bja skupina. Vz Mkl. aL. 228.

Bjeza, sambucus nigra. Slov. Bartol. Göm.

Blabeň, bně, f. = blabuně, bublina. Rk.

Blabol, u, m., das Geplauder, Gewäsche.
Dch.

Blabolil, a, m. = blabonil. Rk.

Blaboliti. — abs. Pořád blabolíme a nic
neděláme. Us. — co. Co ten tam b-lí ? Us.
Šd., Sá. Sestřička malá b-la modlitbičku za
hochem. Ntr. VI. 270 — co komu. Kká.
K sl. j. 163. — jak dlouho. Celou noc
nám blábolil (phantasiren, blouzniti v ne-
moci). U Počátek výhradně v tomto smyslu.
Jdr.

Blabolivý, plauderhaft. B. řeč = blabol.
Čch. Bs. 157. B. jazyk, die schwatzhafte
Zunge. Dch.