1043

Bourací načim, práce, Us., batterie. NA.
III. 158.

Bourač, e, m., der Zerstörer, Niederreisser.
B-či = hasiči, kteří v čas potřeby ohrožená
místa bourají. Kal. čes. has. VI. 61.

Bouračka, y, f. = bourání. To tu máte
muoho b-ky. Mor. Šd.

Bouračský, Einreiss-. B. nářadí. Dch.,
Kal. čes. hasičů VI. 42.

Bourání, n., das Einreissen. B. mostu,
S. N. X. 175., hradeb.

Bouratel, e, m. = bourač. Dk.

Bourbon (Burbôn), a, m., fr. Vz S. N.

Bourcový, Spinner-. B. housenka, můra.
NA. IV. 109. Vz Bourec.

Bouře. Vz o bouřích KP. IL 204., 206.,
III. 362., S. N., Šrc. 124.—126., Stč. Zem.
660., Kram. Slov. 43. B. = výjev povětrný
výbuchem elektřiny vzduchové učiněný. Blř.
B-ka lokalní, magnetická, elektrická. Schd.
I. 175., 177., Stč. Zem. 662., 675. B. rovno-
denní, Aequinoktialstürme, b. s deštěm, der
Gewitterregen. Sl. les. B táhla jen zde onde,
war nur strichweise; Při bouři na moři srdce
se pokoří. Cf. Qui nescit orare, eat ad mare.
Dch. B· živlů, Vrch., Tk. Č. 1. Věků divá
bouř. Vrch. Búře temná, tohoto světa, vá-
lečná. Št. Kn. š. 91., 130., 224. Bouře mořská
se strhla, upokojila, je zahnala. Ler. Je jako
bouřka (jako koš; o těhotné ženě). U Kr.
Hrad. Kšť. Po veliké búři jasno činíš. BO.
Jak zažehnávají na mor. Valašsku bouřky?
Vz Brt. L. N. I. 219. Pověry o bouřkách
vz v Mus. 1853. 490. Proti bouřce lopatu a
pometlo na hnůj křížem položiti. Na Val.
Vck. B-ky v druhé polovici září přinášejí
mnoho větrů. Tč Jsou-li bouřky ještě v mě-
síci září, bývá v zimě mnoho sněhu. Mus.
1854. 539. Když krávy střečkují, bude b-ka.
Na Zlínsku. Brt. Při dobrém času na bouři
pamatuj. Bž., Lpř. — B. = zboření etc. Žá-
dají navrácení škody, kterouž jsú v té bouřce
vzali. NB. Tč. 110. Bouře náboženské Anth.
I. 3. vyd. IV. O to byla veliká b-ka mezi
dvořany. Let. 12. Popadše zbraně ztropili
v městě bouřku; B-ku spokojiti; Shlukše
se zdvihli b-ku. V. B-ku snadno učiniti, ale
nesnadno spokojiti. Plác. — B. = moc atd.
Bouř tajemných přání. Hdk. — B. = vysoký
klobouk, cylindr. Us. Cf. Mračno. — B. =
kroupy s krví smíšené a uvařené, polívka
jitrnicová, jelítková. U Zábřehu, Olomouce
a j. Kčk., Sd. — B., y, m. = hlupák, trouba.
U Něm. Brodu. Brnt.

Bourec, bombyx. B-ci, bombycidae, die
Spinner. Brm. IV. 407. B. smrkový, bombyx
pini, der Fichtenspinner, Sl. les., morušový,
b. mori, der Seiden-, Maulbeerspinner, Frč.
178., Schd. II. 516., haberní, hruškový, med-
vědí. Schd. II. 516., 517., 515. Bourovec
prstenčivý (prstenice, prstenák), phalena
bombyx neustria, die Ringelraupe, kroužkový,
gastropacha neustria, der Ringelspinner, tou-
lavý, phalena bombyx processionea, der Pro-
cessionsspinner, borový, pini, gastropacha
pini, der Kiefernspinner, sosnožravý, gnetho-
campa pinivora, der Kiefernprocessionsspin-
ner, třešňový, gastropacha lanestris, der Kir-
schen-, Birkennestspinner, dubový, bombyx

(gastropacha) processionea, der Eichenproces-
sionsspinner, Sl. les., topolový, gastr. populi,
Pappelspinner, hlohový, g. crataegi, Weiss-
dornspinner, Hagedornspinner, vlnořiťný, g.
catax, Holzbirnspinner, grauer Wollträger,
hruškový, g. everia, Holzbirnspinner, Č. Ka-
landra v Km., ostrožiníkový, g. rubi, der
Brombeerspinner, jívový, g. ilicifolia, Saal-
weidenspinner, osykový, gastr. populifolia,
Weissespenspinner, ovocný, g. quereifolia,
Eichblattspinner, březový, g. betulifolia,
Birkenblattspinner, švestkový, g. pruni,
Pflaumenspinner, trávový, g. potatoria, der
Grasvogel, jetelový, g. trifolii, Wiesenklee-
Spinner, pryžcový, g. castrensis, Wolfsmilch-
Spinner, Km. 1876. 614., 599., Brna. IV. 412 ,
415., 429., Kk. Br. 148—157., Šír Br., Zl.
klasy 1855., Odb. path. III. 931., piniový,
cnethocampa pityocampa, der Pinienproces-
sionsspinner, Brm. IV. 429., Odb. path. III.
391., tažný. Schd II. 516., KP. III. 315.,
316.

Bourek, rka, m., Burek, samota u Budě-
jovic.

Bouřenosný, cayloyoc, sturmtragend. Lpř.
Slov. I. 16.

Bouřerodý, sturmgeboren. Dch.

Bouřevládce, e, m., der Sturmbändiger.
Dch.

Bouřící ňádra. Vz Bouřiti. Vrch.

Bouřil, a, m., der Tumultuant. Dch. —
B., samota u Ml. Vožice.

Bouřilka, y, f., die Lärmerin, Stürmerin.
Šm.. — B., samota a hospoda u Ml. Vožice.

Bouřiti. Mkl. Etym. 24. — koho. Protož
ptáčka napomíná, aby pokoje nebouřil. V.
— kde. Duch v něm bouřil. Vrch. B-lo se
v něm srdce, žluč. Sá. B-lo to v něm. Šbr.
V hlavě to bouří. Hrts. Židé se b-li v Je-
rusalemě. Har. I. 147. — kudy kdy. Tisíc
ozvěn bouří lahodně po stráních vlahou nocí.
Kká. K sl. j. 58. — oč. O tu se mnoho b-li
v Praze. Let. 19. — proti čemu. Všecky
proti bratřím b-li a pozdvihovali. Čr. —
jak. Hluk bouřil stále. Vrch. Moře z dna
se bouří. Nrd. — se. Kráva, jalovice se
nám bouří (běhá se, chce k býku), povedeme
ji k býku. Us u Kr. Hrad. Hrš.

Bouřivě. — . probíhati, pronikati. Lpŕ.
Slov. I. 48. Ňádra bouřlivě se dmou. Čch.
Bs. 77.

Bouřivý. Mikl. Etym. 24. — Bouřlivý
proud, die Sturmfluth, koutek, der Wetter-
winkel. Dch. Ej prijde dáždík búrlivý, azda
mi ho zobudí. Koll. Zp. I. 186. B, kvašení,
stürmische Gährung. Sl. les. — B. = ne-
klidný, prudký, B. pochvala, der Beifallsturm,
povaha, turbulenter Charakter, naléhání, Dch.,
vlna, Čch. Bs. 66., smích, Vrch., políbení,
touha, Šml. I. 8., 18., hněv, Osv. I. 269.,
výstup, souhlas, jásot, život vésti, schůze,
sněm. Us. Pdl. — Pozn. V těchto příkladech
jest všude bouřlivý.

Bouřkový, Sturm-, Gewitter-. B. mračno.
Kv. 1870., 316., NA. V. 326.

Bouřlivák, a, m. = bouřliváček. Dch.

Bouřně = bouřivě. Kká. K sl. j. 179.

Bournonit, u, m., nerost. Vz Bř. N. 215.,
Schd. II. 58.