1045

Božešice, dle Budějovice, Božeschitz, há-
jovna u Dnespek. Cf. Tk. V. 40

Božeta, y, m., os. jm. Tk. I. 61.

Božetěch, a, m., os. jm. Pal. Rdh. I. 118.,
S. N., Sbn. 119.

Božetěcha, y, f., os. jm. Pal. Rdh. I.118.,
S. N.

Božetělový. B. (božítělový. MP. 126.)
průvod, die Frohnleichnahmprocession. Sš.
L. 142.

Božetice, dle Budějovice, Božetitz, ves
u Milevska, dvůr u Kostelce nad Orl. Vz
Blk. Kfsk. 151., Sdl. Hrd. II. 34.—35.

Božetín, a, m., ves u Sedlce. Vz S. N.,
Blk. Kfsk. 177., Sdl. Hrd. IV. 356.

Boževládce, e, m., alyioyoę. Lšk. Lpř.
překládá: aigidu držící, nosící, bouřenosný,
vládce bouřky.

Boží. B. oheň, Němc., bojovník, Dch.,
rána (mor), kázeň (božec), Mus. 1863. 27.,
mor (padoucí nemoc). Bdl., lóno, umučení,
rytieř, Výb. II. 3., 6., 7., mučenník, kázání
(přikázání), b. slovo kázati. Pass. 14. stol.
B. soud (ordalie, vz S. N.), peníz, vz Tk.
II. 319., tělo. 1b. 532. B. těla kaple. Tk. III.
643., VI. 27. B. město, strach, timor domini,
Ž. wit. 86. 3., 110. 10., pomsta, písmo, řeči,
obraz a podobenství, královstvo, bázeň, pře-
puštěnie, andělé. Št. Kn. š. 4., 6., 8., 11.,
20. Pro Boha božího! Us. Vk. Mam ženu
boží (těhotnou); Byl b. (opilý). U Žamb.
Dbv. Mor. Brt. D. 200. Už je boží (už spí).
Us. Brt. D. 200. Sestra, radím tobě, těch
listóv chovaj, božíť jsú a tvoji. Půh. II. 356.
Netoliko srdcem, ale i ústy máme boží býti.
Št. Kn. š. 111. Kde pak chodíš od božího
rána, celý b. den ? Us. Brt. Je na božích
cestách, ein Quartalsäufer. Vz Opilý. Brt.
Tázán-li kdo, čí je to pole, odpovídá, je-li
jeho majetkem: moje a boží. Na Zlinsku.
Brt. B. děcko z jeslí. Jl. Jest boží a Mi-
chalů (říkají o opilci). Km. II. 327. Od bo-
žího rána až do večera k nim mluvil. Sš.
Sk. 294. Vyznali pod přísahú na božích
mukách; Pro Buoh a matku boží; A nač
jest peníz boží dal, že se toho drží. NB.
Tč. 72, 258. Jmenovánie božie ješitné (brání
jména božího nadarmo). BO. — B. dárek
také: člověk k ničemu, hlupec. Každá žena
k politování, jíž se takový b. d. bez kvas-
nic dostane. Sk. Črty 7. — V botanice B.
dřevce = brotan, artemisia abiotanum. Cf.
Božídřevec. Dch,., Slb. 421., Sbtk. Rostl. 18.,
289., Mllr. 17. Čože je to za zelina božie
drevce? čo že je to za šuhajka, čo ma ne-
chce? Koll. Zp. I. 153. — B. koláčky = sléz
okrouhlolistý, zaječí sléz, syrečky, potáčky,
pagáčky, pagačice, malva rotundifolia. Slb.
641., Mllr. 65. — B. nohavičky = stračka,
stračička, stračí nožka, kozí bradka, delphi-
nium, der Rittersporn. Slb. 669. — B. dar,
antinhinum. Vz Hledík. Rt. — B. oko, cre-
pis drumondi. Vz Škarda. Rt. — B. lístky,
die Marienblätter. U Příbora. Mtl. — B.
vlásky = suchopýr. U Ždáře na Mor. Olv.—
B. dřevo = svaté dřevo, francouzské dřevo,
guajacum officinale, sanctum, das Quajak-
holz, Heiliges Holz, Pockenholz. Mllr. 52. —
B. milosť = čist, čistec, sideritis, das Fess-
perkraut. Vz Mllr. 98. — Jména místní.

B. Vráska, vrch u Mníška. Krč. B. Pole a
Lesík u Vranovic na Mor. Pk. — B. Voda,
Geweihter Brunn, u Libochova. Dch. — B.
Dar, Gottesgab, horní mě. u Jáchymova
v Chebsku. Vz S. N B. Dům = Nové Hrady.
Tk IV. 380., Sdl. Hrd. I. 252. B. Vůle. Sdl.
Hrd. III. 114.

Božíbyt, u, m., ambrosia, die Ambrosie.
B. pomořský, a. maritima. Vz Rstp. 880.,
Slb. 398.

Božic, Hr. rk. 133., Mkl. Etym. 16.

Božice, dle Budějovice, Positz, ves u Ja-
roslavic na Mor.

Božický z Božic. Sdl. Hrd. IV. 116.

Božič, e, m. = božic. Hrbň. Jsk.

Božičin, a, o = božicův. V prostriedku
stola vidno b-čin koláč všelijak okrášlený
(štědrovečerní koláč, vánočka u pravoslav-
ných Srbů). Slov. Č. Čít. I. 77.

Božídar, u, m., dvůr u St. Benátek.

Božídřevec, vce, m., vz Boží dřevce (ku
konci). Slb. 421., Šd.

Božíhodový oděv, Us., ornát, Jrsk., oběd,
Nrd., ruce (čisté). Ve Skuhrově. Dhn.

Božíhrobný kostel. Sš. Sk. 143.

Bôžik, vz Šetek. Šumia trávniky sloven-
ské, zahrajú šumy zvädlých líp a skryté
v halúzkach bôžiky zatrepocú krídelkama
zelenými nad hlavou užuž mrúcej. Sldk.
198.

Božík, a, m., osob. jm. 1130. Pal. Děj.
L 2. 16., 17., Rdh. I. 118., Tk. I. 124.

Božíkov, a, m., místní jm. Sdl. Hrd. III.
88.

Božínek, nka, m. = božíček. Ty můj
b-ku, du mein lieber Gott! Us. Rk.

Božinka, y, f., samota u Smíchova.

Božisko, a, n. Venkovská b-a lesův a
niv. Ovid. Truhlář.

Božislava, y, f., os. jm. Pal. Rdh. I.118.

Božiště, ě, u. = božnice. Obzor. Ehr.
Starci zatým a kňaz v posvátném hája bo-
žišti súdy vedú. Hol. 194.

Božištná, é, f., jm. louky. Arch. I. 511.

Božítělní, gottähnlich; Frohnleichnahms-.
Šm , Loos.

Božítělový, vz Božetělový.

Božiti. Mkl. Etym. 16. — B. = božekati,
prositi. U Místka a j. na Mor. Škd., Mtl.
Pořád tam cosi božuje. Na již. Mor. Šd.
Božil mě, až to na mně vybožil. Slez. Šd.
— se = Boha se dovolávati. Mor. Brt. v Mtc.
1878. 30. B. se na to nebudu. Brt. D. 200.

Božívoda, y, f., samota u Ml. Boleslavě;
Geweihtenbrunn, ves u Mělníka; Heiligen-
brunn, koupele u Petrovic.

Božka, y, f. = bohyně, die Göttin. Po-
zlatil řemeslně jalůvce růžky, by ze skvost-
nosti radosť měla b. vidoucí. Msn. Odyss.
III. 437. — B. = Božena. — B., os. jm.
Pal. Rdh. I. 118.

Božkov, a, m., Božkow, vsi u Čern. Ko-
stelce, u Plzně a Domažlic; Paschkau, ves
u Hranice na Mor. PL. Cf. Sdl. Hr. I. 7.

Božkovati, frömmeln. Koll. III. 249.

Božkovice, dle Budějovice, Božkowitz,
ves u Benešova.

Božná, é, f., Božnay, ves u Lobosic.

Božnění, u., die Vergötteruug. B. sil
(přírodních). Dbš. Úv. 61.