1172

Čechařiti, il, ení, bohemisiren. Vz Če-
chaření.

Čechel, strslov. čehlB, velamen, rus. če-
cholB. Cf. lit. kekulis, Badelacken a Česati.
Mkl. aL. 8., Mz. v List. filolog. VII. 29.,
V MV. Pa., Sdl. Hr. II. 167. Č. = tenká
letní kytle. Kom. J. 513., Pal. Děj. IV. 1.
400. Jinoch ale jeden následoval ho odín
jsa čechlem na nahém těle (ns^ißeßXtjfievoc
úivdóva éni yv/uvoi>); Ale on opustiv čechel
nah utekl od nich; Zanechav čechla nah
utekl od nich; Zanechav čechlu nah vše-
chen ustrašen uprchl. Sš. Mr. 64., 66. Č.
gmentový. NB. Tč. 9. Ten č. ušila z no-
vého gmentu. Ib. Ukradl ji č. Pč. 26. Cf.
Sš. P. 108 Č. = potní šátek. Vc. Stál před
námi chabrý muž v noční čepici a v čistém
peřestém čechlíku. Koll. III. 156. Č. v bo-
tan. = nejvnější vrstva sklípkatiny na líci
klobouku hubného, pokožce podobná, obyč.
snadno se slupující, pellicula, das Uiber-
häutchen. Č. rozeznati sluší od plachetky
někdy klobouk povlekující. Rst. 215., 403.

Čechelní, Tuch-, Hemd-. Rk.

Čecher, chru, m. = kříb, chrást. Val.
Brt. D. 204.

Čecherec, rce, m. = vrchol kopce lesem
porostlý, bewaldcte Bergspitze. Val. Vck.,
Brt. D. 204.

Čechlatý = čechlem opatřený, pellicu-
losus, überhäutig. Č. hubný klobouk. Vz
Čechel, Rst. 403.

Čechlice, e, f. = čechlík, košile. Které
v č-cích bílých nebo v košilích chodí. Vrat.

Čechlíček, čku, m., vz Čechel. Cikánče
jen v bídném čechlíčku, avšak výskot jeví
za výskotem. Koll. I. 281.

Čechlo, a, n. = čerkeská huňatá plstěná
torba na pušku. Čch.

Čechman, a, m., vz Čerchman. — Č.,
os. jm. Sdl. Hr. III. 53.

Čechmanec, nce, m. = čechman. U Nové
Kdyně. Rgl.

Čechmánek, nka, m., os. jm. Šd.

Čechmanský. Č. robota. Tč. — Koll. St.

49.

Čechmant, a, m. = čechman. Bkř., Šd.,
Rgl.

Čechmantský = čechmanský. Sd.
Čechocovský, ého, m., os. jm. Žer. Záp.
II. 182.

Čechočovice, dle Budějovice, Čechočo-
witz, ves u Třebíče.

Čechodítě, ěte, n. Buďte jedno, Čecho-
děti. Hrbň. Jsk.

Čechomanie, e, f., die Čechomanie. Kdo
vše českým chce míti, ten je č-nií posedlý.
Tč. exc.

Čechomez, e, f., Čechomes, ves u Žďáru
v Brněnsku.

Čechomluv, u, m. = behemismus. Anth.
I. 3. vyd. IV.

Čechořečnosť, i, f., tak nazval Ros. svou
mluvnici jazyka českého.
Čechořiť = čechrati. Mor. Brt. D.

Čechorod, u, m. Pešina Tom. z Č-du.
Vz Pešina.

Čechoslav, u, m., časopis v létech dva-
cátých.

Čechoslované, vz Slované v S. N.
Čechoslovanský. Č. řeč, národ. Us. Tč.
Čechotín, vz Čachotín.
Čechov, a, m., Peklov, dvůr u Vlašimě.
Čechová, é, f. Č. Sabina. Vz Blk. Kfsk.
621.

Čechovice, dle Budějovice, Čechowitz,
vsi u Olomouce, u Plumlova, u Tovačova
a u Bělice. Vz S. N.

Čechoviči, jméno polabských Slovanův.
Perwolf.

Čechovka, y, f., hora na Slov. nad Vá-
hem. Pokr. Pot. I. 149.

Čechovstvo, a, n., das Böhmenthum.
V kmene českom bolo povedomja č-stva.
Phld. I. 1. 10.

Čechový. S pluky Čechovými = s pluky
Čechův, českými. LS.

Čechožravý. Č. zloba Němců. Nár. listy

¹²/₂ 86.

Čechožrout, a, m., der Čechenfresser,
jm. zuřivých Němců Čechům nepříznivých.
Tč, Pokrok.

Čechrací, zum Lockern, Zupfen dienend,
Zupf-. Č. stroj (na bavlnu). NA. IV. 30.

Čechral, a, m. = čechrač. Šm.

Čechrání, n., vz Čechrati. Č. bavlny.
NA. IV. 30.

Čechraný; -án, a, o, aufgelockert.

Čechřice, e, f., myrhis, die Süssdolde.
Č. vonná, m. odorata. Vz Rstp. 759., FB.
95., Čl. Kv. 348., Slb. 595., Mllr. 95.

Čechry, pl., m. = pačesy. Koll. St. 47.

Čechtice, dle Budějovice, Čechtic, mě-
stečko v Ledečsku. Vz S. N., Tk. V. 130.,
182., Sdl. Hr. IV. 369. Z Čechtic Bohusl.
Vz Tf. H. l. 3. v. 43., Jg. H. 1. 2. v. 542..
Sbn. 620., Jir. Ruk. I. 133.

Čechtický, ého, m., os. jm. Mus. 1880.
32. Č. Karel, herec divadelní. Vz S. N. Č.
Řehoř, Jan. Vz Blk. Kfsk. 1294.

Čechul, u, m., der Kleekopf. Slov. Ssk.

Čechův ves, Böhmendorf Ausspitz, před-
městí v Hustopečí.

Čechůvky, pl., f., Čechuwek, ves u Pro-
stějova.

Cechy, vz také S. N.X. 137.—147., Kram.
Slov. 74. — Č., něm. Čech, vsi u Bystřice
nad Hostýnem a u Olomouce; Tšeche, ves
u Podmokel; Tšechen, ves u Slavkova. PL.,
Žer. Záp. I. 103., 247.

1. Čej = čí. Čej to pachole, v noci chodí
a dobré lidi ze sna budí. Sš. P. 218.

2. Čej = čaj.

Čejárna, čejírna, y, f., das Theehaus.
Čejč, e, m., něm. Čeič, ves v Kyjovsku.
Na Čejču. Brt. D. Vz S. N.
Čejčí, Kibitz-. Č. vejce. Sl. les.