1203

měl s kým oč č. mezi mistry. Exc. Ta žena
v Bílovicích o dluh 20 gr. č. jměla; A s ním
o purkrecht č. má, o peníze. NB. Tč. 40,
151, 242. Ti o meze vždy č. mají. Arch.

I. 85. Tuto je č. o úřad hejtmanský. Žer.
Záp. II. 171. Ktož má oč s nimi č.; Nedo
konal mi toho, oč měl č. se mnú; O něž
jsem měl před nimi s nim č. Půh. II. 63.,
357 , 378. Vidíte, oč jest č. Kom. D. 184. —
jak Č. něco po někom. Us. Dch. Vy si
nečiníte zmužile. Us. Činíte dosti za své
hříchy Lpř. Dj. I. 21. Čiň si udatně, mužně,
hrdinsky (veď si). Brt. S. 3. v. 171. Kdožby
rozsudkům panským dosti č, nechtěl. Zř.
F. I. B. XI. (V nebezpečenství) opatrněji
č. sluší. CJB. 275. Č-la se od rána do ve-
čera, aby napravila . .. Sá. Č. někomu něco
po právu, po spravedlnosti. Šp. Činíš-li co
dobře, nechti ludské chvály. Ostrav. Tč
Požadavkům zadosť č. Dk. Č. od sebe spra-
vedlivé. Kn. drn. 128. Vše, co činíš, čiň
pod měrú. Smil v. 1768. By to dobře či-
nil, mnieše; Tobě v jich jmě česť činíce. Výb.

II. 7., 18. Trojím činem boj proti němu
č-li. Pass. 14. stol. Sluší č. podlé lidí (při-
způsobiti se). Exc. Vedlé skutkóv jich ne-
čiňte. Hus 1. 92. Zle činie; Ktož sú dobře
č-li, pojdú do života věčného, a kto zle,
do věčného ohně; Když člověk činí proti»
božiemu zpósobení- Snažně něčí vóli č ;
Nedobrým úmyslem něco č.; Rúcho krojem
lepým č-li sobě; Č. vše ve jmě božiem a
k jeho chvále; Pekaři jako divem z múky
chléb činie; Č. něco skutkem. Št. Kn. š. 8.,
15., 31., 37., 49., 84., 114., 171., 186. (17.,
24., 27., 39., 181.). — proč. Něco někomu
na příkoř č. Osv. I. 270. Neb on to vsě
z klamu (ze žertu) činí. Žk. 350. Zdali viece
pro mě nečiníš nežli proň?; Č. něco pro
světský běh; Aby lidé z milosti pravé
činili tobě pohodlé; To činie úmyslem
upřiemým pro věčnú odplatu; Buoh viece
na to patří, proč kdo co činí, než co kto
činí. Št. Kn. š. 18., 41., 88,, 162., 182. —
proti čemu: proti zákonu Us. Šp. Č.
proti boží zápovědi. Št. Kn. š. 168. (341.).
Kněžie umějíce písmo protiv němu činie.
Hus II. 261. — nad kým. Vlčnovský nad
niem nešlechetně činil. NB. Tč. 124. Viděli
sú divy, které jest činil nad těmi, kteříž sú
nemocni byli. Hus II. 107. — skrze co.
Kdyžby soukeník něco měl č. skrze, někte-
rou příčinu s knapem. Sedl. Rychn. 37.
Skrze něž Buoh činí divy. Št. Kn. š. 169.
— v čem. V tom dvorně i múdře činie.
Dal. Předml. 2. V tom dobře činiechu. Dal.
134. — jakoby. Činil se, jakoby jedl, ja-
koby spal. Bü., BN. — s přechodníkem
a s adjektivem výrokovým v nominativě a
jen málokdy v akkusativě. Chtěl se jim mil
učiniti. Činil se něm. Svat se činí. Zvěř
pitoma se učinila. Vz Brt. S. 3. vyd. 36.
Nečiň se mněje, ale věda. Tkadl. II. 74. Ač
se činíš nevěda. Ib. I. 78. — Poznam. Zde
jest forma zvratná, předmět s podmětem
týž a tedy se shoduje přechodník s pod-
mětem nomninativě. Gb. v Listech filolog.
II. 140. Činieše sě toho neslyše. Bj. Činila
se o těch věcech nevědúcí; Velmi se té
věci neznám činil; Čiň se toho nevěda. BN.

Činí se nevěda, nevida, neslyše. Bž. 133.
Ižádného v tom vinna nečině. Hol. z St.
Poručník jej činil nemocna O. z D. Č. se
výmluvna. Břez. 10.

Činka. Vz Přirážka.

Činko, a, m. = mladý kůň. Cf. Čin. Ssk.,
Koll. Zp. II. 507., I. 15.

Činky. Vz KP. I. 511. — Č. u tkadlce
v osnově jsou, by niti se nespletly. Us.
Vlk.

Činně, thätig, rührig, geschäftig. Č. ně-
čeho se súčastniti, Us. Pdl., vystoupiti, Šml.
I. 44., do záležitostí veřejných zasahovati.
Mus. 1880. 9. — Č. = rychle, schnell. Dělej
č.! U Žirovnic. Vlk.

Činnosť = sklonnosť k činění. Č. životní,
samovolná, poznávací, žádací, vyživující,
kontemplatívni, Hlv., představovací, duševní,
rozumová, Dk. P. 31., 97., 98., vědomá, bez-
vědomá, Dk. Aesth. 48, božská. MH. 10. —
Č. = činění, práce. Někoho v č-sti udržo-
vati; Stroj jest zase v č-sti, v č. uvésti;
é. zase počíti, zastaviti, zaraziti. Dch. Č.
spolková, die Vereinsthätigkeit; Úřední č.
Šp. Č. listů, mozku, nervů, pně, tkaniva.
Vz Schd. II 196., 337., 340., 182., 219. Č.
vědecká, umělá, umělecká, Dk., přechodná,
Psp., soustředěná, Us., kommisse, J. tr.,
vulkanická, Stč. Zem. 210., 722., výdělková,
Kř. Sl. 2., státnická, Mour., mozková, Osv.
I. 415., průmyslová, ib. I. 524., půdy, vý-
robná, Produktions-, ochablá, hospodářská,
Sl. les., oekonomická, technická, Kaizl 8.,
sopečná, NA V. 540., literarní, politická.
Mus. 1880. 143 , 172., 449., 474., Anth. Jir.

I. 3. vyd. IX. Průběh č-sti či její trvání.
Bž. 162.

Činný. Č. kyslík, aktiver Sauerstoff, Sl.
les., člen spolku, Us., postavení, Kř. St. 2.,
práce, Dch., sopka, NA. V. 539., Stč. Zemp.
788., život, příčina, causa efficiens, Hlv.,
pozornosť, Dk. P. 109 , sval, nerv. Osv. 1.
482., 484. Literarně, č. Us. Pdl. — kde: na
půdě nepřátelské. Čsk., v literatuře. Brt. —
čím. Srb brat zbrojou činný. Syt. Tab. 6.

Činobudný, thatenweckend. Dk. P. 456.

Činohra. Vz Jg. Slovsn. 139.

Činohráč, e, m. = činoherec. Ssk.

Činohráčstvo, a, n, die Dramaturgie.
Ssk.

Činorodosť, i, f. Hlč.

Činorodý, Thaten erzeugend. Č. vůle.
Us. Pdl. Div ten způsobila č. láska k ja-
zyku našemu. Kal. Ústř. mat. 1886. 81.

Činosilný, thatkräftig. Sml. I. 232. C.
mlaď spartanská. Koll. III. 315.

Činosloví = životověda, n., die Physio-
logie. NA. V. odd. II. 12., Sl. les. C. rost-
linné či rostlin, Pflanzen-. Sl. les., Schd.

II. 153., 215., Kk. 1., 61. Č. = díl rostlino-
sloví, jednající o úřadech rostliny živé. Rst.
404., 2., 3.

Činnoslovný = fisiologický, physiologisch.
NA. V. odd. II. 2.

Činoslovo, a, n., dle něm. Thatigkeits-
wort. šp. m.: sloveso. Km.