špižoval. Anth. Jir. I. 102. Za tím. Us. Za
pravým lantfridem, während des Landfrie-
dens. Půh. II. 275. Za obědem. Na prsích
Kristových odpočívá jako sv. Jan za večeří
Mkl. S. 746. Za obědem a večeří sluší mezi
jídlem píti. Jg. — Brt. v Listech filol. II.
287.—296. (Vz tam více příkladů). Cf. Zk. S.
280.—286. (vz tam více příkladů), Zk. Ml.
II. 37., Mkl. S. 405.—411., 528., 745.—748.,
Jg. Slov. Mnohé příklady přidal jsem z vlast-
ních sbírek.

3. Za, zastr. = zda, zaž = zdaž. I po-
čechu se shledati, za by mohli na kom vinu
poznati. St. skl. III. 33. Aj Vltavo, če mú-
tíši vodu? za tě lutá rozvlajáše búria? Rkk.
71. Za li zpoviedati se bude. Ž. wit. 29. 10.
Za by kto spolu želal. Ž. 68. 21. (Č.). Za
by popřál mně nebohu. Hr. rk. 367. Za mníš,
by tamo utěžal? Alx. Cf. Jir. Nkr. 94.

Zá ze: z za, ze za, v Krkonoš., u Ho-
řovic, u Zbiroha, v Jičínsku zeza, předložka.
Řídí genit., vlastně se pojí s genitivem její
první element z. On vyšel zá humen (ze za
humen — z míst, která jsou za humny). Vy-
skočil na něho zá vrat (ze za vrat). Pochází
zá Prahy. Vzal si ženu zá vodou (z kraje
za řekou); Hleď, kterak pokukuje zá okna.
Us. Vz více v Š. a Ž. 1884. 192. Lg.

Zaalpí, n., = krajina za Alpami. — Za-
alpský, transalpinus. Chmela.

Zababčelosť, i, f., die Gekrümmtheit,
verkrüppeltes Wesen.

Zababčelý = skroucený, shýbnutý, zhr-
batělý, zakrsalý, ver-, gekrümmt. Z. strom.
Us. Rgl., Plk.

Zababčeti = zkřiviti se. Strom zababčí.
Puch.

Zababeč, bče, f.. Sababsch, ves u Lito-
měřic.

Zababěti = zababčeti. Jg.

Zababiti, il, en, ení, zababovati = za-
plésti vlasy v babince t. j. okolo hlavy
zavinouti. Vlasy svobodných splívají v le-
lících zapentlených po zádech, vdané za-
pletají je kolem hlavy v babince. Po svatbě
se každá nevěsta z a teprv později za-
čepí. Na Mor. Vck.

Zababkovati = zanýtovati, verlöthen.
Na Slov. Bern.

Zababoliti = zababúlati. Phld. IV. 25

Zababoňka, y, f. = pověra, smyšlénka.
To je jenom z., co tu pravíš. Na mor. Val.
Vck.

Zababouchati, vz Zababušiti.

Zababrání, n. = znečištění, die Be-
schmutzung, Befleckung, Besudeluug. Na
Slov. Beru.

Zababraný; -án, a, o = znečištěný, uma-
zaný, ukálený, beschmutzt, befleckt, besu-
delt. Na Slov. Bern. Z. ruce. Na Mor. Šd.
Z. stůl. Na Slov. Frsc. Zor. I. 83.

Zababrati = znečistiti, zamazati, pošpi-
niti, beschmutzen, besudeln, beflecken. Na
Slov. Bern., Plk. Mor. Škd. — co čím kde:
blátem, v blátě. Na Ostrav. Tč. — se čím
kam. Zababral se do toho rukama a vše
přebabral (herumwühlen). Na Mor. Šd. —
si co jak. Zababral si tvář na čierno. Mt.
S. I. 69.

Zababriti, il, en, ení = zababrati, za-
matlati. — co čím. Dom z vonky z. hlínou.
Na Slov. Zátur. Nápr. 105.

Zababuchati = zababušiti, zabaliti, ganz
einhüllen. — co kam: hlavu do šatky, dítě.
Na Ostrav. Tč. — se. Poviedal šuhajovi,
aby sa zas ako pred tým zababuchal. Dbš.
Sl. pov. I. 243. (Šd.).

Zababúlaný; án, a, o = zabalený, ovitý,
eingewickelt. Na Mor. Vck. — čím: hlava
šátkem.

Zababúlati = hlavu ovázati, zabaliti,
einhüllen, einwickeln (den Kopf mit Tü-
chern), vermummen. Je celý zababúlán. Na
Mor. Vck. Z. se do čeho.

Zababušený; -en, a, o = zababúlaný.
Vz Zababúlaný, Zababúlati. Jestli ju z-nú
zpoznajú. Na Slov. Mt. S. L 210. Cf. Ba-
bušanka.

Zababušiti, il, en, ení = zababuchati,
hlavu šátkem obvázati, um den Kopf ein
Tuch wickeln. Na vých. Mor. Tč., Vck. —
co kam: hlavu do šátku. Tč.

Zabácati = zaházeti, zamatlati, bewer-
fen, beschmutzen. Všecek byl od bláta (blá-
tem) zabácaný. U Olom. Sd.

Zabačovati = blouditi, toulati se, postá-
vati, herumirren, sich herumtumme'n, herum-
stehen. Na Slov. Bern.

Zabadání, n. = zbadání. Na Slov. Bern.

Zabadati = zbadati. Na Slov. Bern.

Zabádati, heften.— co kam. Zdal své
zraky v modř nebes. Exc. Vz Bádati, Za-
bodnouti.

Zabafati, zabafnouti, fnul a fl, utí, za-
bafčiti si = zakouřiti si, ein wenig rauchen,
schmauchen, paffen. Us. Šd., D. — kde:
v zahradě. Dch.

Zabafčiti, vz Zabafati.

Zabafnouti, vz Zabafati.

Zabahnění, n., die Versumpfung, Ver-
schlämmung, Anschlämmung. Dch., Šp.

Zabahněný; -ěn, a, o, versumpft, ver-
schlämmt. Us. — čím. Svět absolutismem
zotročený a sobectvím z-ný. Bdl. Mtc. 1881.
115.

Zabahnilý = bahnem zanesený, ver-
schlammt. Ros.

Zabahniti, il, ěn, ění; zabahňovati, ver-
schlämmen. — co. Voda půdu zabahnila
Um. les. Povodeň z-la louky. Us. Wtr. —
co kde. Morava vyšla z břehů a trávu na
lukách z-la. Us. Tč.

Zabahnouti, hl, utí = zabažiti, Lust
bekommen, gelüsten. Na Mor. a na Slov. —
komu. Zabahlo jí (zachtělo se jí). — se
komu, si. Když se mu zabahne n. když
si zabahne = když se mu zachce. Brt., Pk.,
Vd, Hlvk. — se komu čeho. Zabahlo se
mu vody. Mor. Tč. Zase čehosi se ti za-
bahlo. Ib. Šd.

Zabahoniti = zamysliti. — sobě, sich
gelüsten lassen. Ros.

Zabachtaný; -án, a, o = na posteli pe-
řinami velmi přikrytý, mit Betten stark zu-
gedeckt. Na mor. Val. Vck.

Zabájati, anfangen Fabeln zu erzählen. —
co komu o čem. Zabájej mi něco o čaro-
dějnicích. Na Mor. Tč.